Andrej Babiš

Andrej Babiš je český politik a podnikatel slovenského původu, jeden z nejbohatšch Čechů, předseda hnutí ANO, expředseda vlády České republiky, poslanec Parlamentu České republiky a působil jako první místopředseda vlády a ministr financí v kabinetu Bohuslava Sobotky.

Otec Ing. Štefan Babiš většinu života pracoval jako vedoucí pracovník zahraničního obchodu. Na začátku 50. let vstoupil do Komunistické strany Slovenska (KSS), odkud byl v roce 1962 vyloučen. Matka Adriana Babišová rozená Scheibnerová pracovala jako tajemnice ve vědeckých institucích a po návratu ze Švýcarska byla tajemnicí Ústavu marxismu-leninismu na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Andrej Babiš má o sedm let mladšího bratra, podnikatele Alexandra Babiše.

Vzhledem k zahraničnímu působení svého otce žil Andrej Babiš od roku 1958 v Paříži. Po návratu do Československa chodil do základní školy v Bratislavě a po přesunu do Švýcarska začal chodit na gymnázium Collège Rousseau. Věnoval se tenisu a hrál volejbal. Po návratu do Československa bydlel Babiš u babičky v Bratislavě a chodil na Gymnázium Ladislava Novomeského, kde se setkal se svou budoucí manželkou Beatou Adamovičovou.

Po maturitě byl Babiš přijat na Obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické a během studia se věnoval práci v mezinárodní organizaci studentů AIESEC. Vysokou školu ukončil s červeným diplomem. Po promoci nastoupil do podniku zahraničního obchodu (PZO) Chemapol Bratislava, který se přejmenoval na Petrimex, kde byl členem obchodní skupiny a později prošel funkcemi samostatného referenta, vedoucího referátu a zástupce ředitele.

V roce 1985 byl vyslán do marockého Rabatu, aby se stal československým obchodním delegátem. Vybudoval si rozvinutou síť obchodních známostí, po revoluci se ale vrátil zpět do Bratislavy. Znovu působil v Petrimexu, tentokrát v manažerských funkcích, a podílel se na založení české pobočky firmy, později přejmenované na Agrofert. V roce 1995 musel z Petrimexu odejít, pozice v Agrofertu si ale udržel, postupně firmu ovládl a vybudoval z ní potravinářský, zemědělský a chemický holding. Později koupil i významná média.

Po vstupu do vlády v roce 2013 z vedení firmy odešel, v únoru 2017 kvůli zákonu o střetu zájmů vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Do politiky se ale rozhodl vstoupit už na podzim 2011, kdy začal kritizovat korupční prostředí v ČR a posléze představil sdružení ANO 2011 - Akce nespokojených občanů. Původně deklaroval, že nechce být lídrem hnutí, nakonec ale změnil názor a ANO se po úspěchu ve volbách 2013 stalo v lednu 2014 vládní stranou a Babiš ministrem financí a vicepremiérem pro ekonomiku. Vládu opustil v květnu 2017 poté, co se premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) rozhodl pro jeho odvolání kvůli nejasnostem kolem podnikání a majetkových poměrů. Šlo o nákup korunových dluhopisů Agrofertu, jejichž výhoda spočívá v tom, že držitel v podstatě neplatí ze získaných úroků daň z příjmu. 

V říjnu 2017 Babišem vedené hnutí ANO vyhrálo volby do Sněmovny a stal se předsedou menšinové koaliční vlády s ČSSD, kterou podpořili komunisté. Babišova vláda skončila 17. prosince 2021. V roce 2022 oznámil rozhodnutí kandidovat na prezidenta.

Babiš patří k nejkontroverznějším politikům v současnosti, mezi voliči má velkou skupinu podporovatelů, ale i silnou skupinu odpůrců. Proti jeho vládě i jemu osobně se v roce 2019 konaly nejmasovější demonstrace od listopadu 1989. Podstatnou část své politické kariéry se Babiš potýká s vyšetřováním v souvislosti s farmou Čapí hnízdo i s podezřením ze střetu zájmů. V roce 2017 byl obviněn pro podezření z dotačního podvodu a pro poškození finančních zájmů EU.

Pozornost a kritiku vzbudily také nahrávky zveřejněné v roce 2017 na twitterovém účtu Šuman, na kterých se Babiš urážlivě vyjadřuje o členech vlády a mluví o článcích v médiích, která mu dříve patřila. Babišovo jméno se také objevilo v kauze Pandora Papers, která upozornila na podezřelé transakce, které řada politiků i dalších osobností z různých zemí realizovala prostřednictvím anonymních offshorových firem.

Podle zveřejněných dokumentů pocházejících z archívu slovenského Ústavu paměti národa byl Andrej Babiš od 12. listopadu 1980 evidován jako důvěrník Státní bezpečnosti (StB) a 11. listopadu 1982 v bratislavské vinárně U obuvníka měl za přítomnosti kpt. Rastislava Mátraye a por. Júliuse Šumana podepsat vázací akt, čímž se stal agentem StB s krycím jménem „Bureš“. Babiš vědomou spolupráci s StB vždy popíral a v roce 2012 podal na ÚPN žalobu. V prosinci 2018 Babiš neuspěl s žalobou na Slovensko u Evropského soudu pro lidská práva a v roce 2022 bratislavský krajský soud v obnoveném líčení zamítl Babišovu žalobu, že je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší StB jako agent.

V roce 2023 Babiš kandidovat ve volbách na prezidenta. V prvním kole skončil druhý se ziskem 34,99 procenta hlasů. Ve druhém kole prohrál proti Petru Pavlovi s 58,32 procenta hlasů.

Související články:

Pompeo má do Prahy dorazit v úterý, další den jednat s Babišem

Omdusman nezasáhne do případu možného premiérova střetu zájmů. Dal na Zemana

Nejvyšší státní žalobce Pavel Zeman se rozhodl nepodat žalobu k ochraně veřejného zájmu proti rozhodnutí Středočeského kraje, které se týkalo možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Jediný, kdo by tedy mohl v této kauze zasáhnout je omdusman Stanislav Křeček, který ale tak učinit nechce, a který tento postup navzdory kontroverzím hodlá akceptovat.

Dva bloky, které maximalizují zisky. Plány opozice dostávají reálné obrysy

Další volební období se chýlí ke konci a příští rok budou Češi opět rozhodovat o novém složení Poslanecké sněmovny. Opoziční strany se v boji proti vládnímu hnutí ANO Andreje Babiše, které zatím v předvolebních průzkumech jasně vede, snaží zformovat dvě koalice. Nejslibněji to zatím vypadá mezi STAN a Piráty.

Politici by měli jít příkladem. Sociolog se vyjádřil k dovolené Babiše v Řecku

Sociolog a profesor právní filozofie na univerzitě Cardiff School of Law and Politics Jiří Přibáň upozornil, že jsou lidé ochotní se smířit s nouzovým, výjimečným či jakkoliv mimořádným stavem pouze do nezbytně nutné míry, a to v mezích zákona. Politici by jim přitom měli, co se týče dodržování jimi zavedených přísných opatření, jít příkladem.

ODS nabízí Babišovi pomoc se zrušením superhrubé mzdy, TOP 09 upozornila na problém s důchody

Zrušením superhrubé mzdy a zavedením patnáctiprocentní daně z příjmů by rozpočet podle výpočtů ODS přišel o 55 miliard korun, lidé by je ale do ekonomiky vrátili. S prosazením opatření nabízejí občanští demokraté pomoc premiérovi Andreji Babišovi (ANO), sdělila dnes ČTK zástupkyně mluvčího strany Adéla Brandová. Podle odhadů ministerstva financí by výpadek v příjmech státu činil 90 miliard korun.

O kolik porostou důchody? ČSSD chce přidat až 400 korun nad zákonnou valorizaci

Sociální demokraté navrhují od ledna zvýšit důchody o 300 či o 400 korun víc, než nařizuje zákon. Zdůvodňují to koronavirovou nákazou a zdražováním. Zákonnou valorizaci odhadují v průměru na 840 korun. Stokoruny nad tuto průměrnou částku by senioři a seniorky mohli dostat buď měsíčně, nebo jako několikatisícový jednorázový příplatek.

Babiš má nadále rozhodující vliv na Agrofert, píše nejvyšší žalobce

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) konstatovalo, že premiér Andrej Babiš (ANO) má nadále rozhodující vliv na firmy z holdingu Agrofert. Vyplývá to z odůvodnění rozhodnutí, kterým nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v červenci odmítl podat správní žalobu týkající se Babišova údajného střetu zájmů kvůli ovládání médií. Závěr krajského úřadu, že premiér ve střetu zájmů není, NSZ výslovně označilo za nesprávný.

Babiš žije ve snu, komentuje Skopeček vládní kroky v ekonomické oblasti

Česká vláda zamýšlí zrušení tzv. superhrubé mzdy doplněné o povinné zdravotní a sociální odvody zaměstnavatele a návrat k 15 % dani ze mzdy hrubé. Poslanec opoziční ODS Jan Skopeček a místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny tento návrh uvítal a uvedl, že by byl rád, kdyby i tento návrh vláda okopírovala podobně jako tomu bylo i v případě jiných ekonomických opatření, která opoziční strany předkládaly v době epidemie koronaviru.

ČSSD chce zrušit superhrubou mzdu. Výpadek v rozpočtu vyřeší bankovní daň, soudí Hamáček

Koaliční ČSSD chce zrušit superhrubou mzdu, ale současně se musí vyřešit příjmová strana rozpočtu, sdělil dnes ČTK vicepremiér a předseda sociální demokracie Jan Hamáček. Řešením podle něj může být daň pro banky, kterou ČSSD v minulosti v koalici hnutí ANO neúspěšně navrhovala.

Ředitelé hygienických stanic dostali statisícové odměny. Včetně Svrčinové, která měla rezignovat

Odměny, které ředitelům krajských hygienických stanic přislíbil premiér Andrej Babiš, se pohybovaly v řádech statisíců korun. Odměnu získala i ředitelka Krajské hygienické stanice v Ostravě Pavla Svrčinová, která byla kritizována kvůli špatné komunikaci, a dokonce byla vyzvána ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem k rezignaci.

Babiš bude přespříští úterý jednat s ministry o rozpočtu

Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) budou v úterý 11. srpna jednat s některými ministry o státním rozpočtu na příští rok. Babiš to řekl dnes ve svém videu na facebooku. Premiér dodal, že počítá s růstem důchodů a také se zrušením superhrubé mzdy, což by s sebou mělo přinést snížení daňového zatížení zaměstnanců.

Systém penzí je v deficitu 13,85 miliardy. Babiš řekl, zda bude na důchody

Systém penzí v Česku se letos dostal po předchozích dvou letech znovu do propadu. Za první pololetí deficit dosáhl 13,85 miliardy korun. Před rokem byla penzijní soustava v přebytku 6,28 miliardy.

Hluboký propad české ekonomiky. Babiš to dle svých slov čekal, u rozpočtu je optimista

Pokles hrubého domácího produktu (HDP), který v Česku na základě předběžného odhadu Českého statistického úřadu ve druhém čtvrtletí meziročně činil 10,7 procenta, se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) očekával. Předseda vlády novinářům při návštěvě Terezína řekl, že příští výsledky už by měly být lepší. Z hlediska rozpočtu je premiér optimista, věří firmám i lidem, že budou flexibilní a situaci způsobené opatřeními proti covidu-19 se přizpůsobí.

Vláda nechystá ekonomická omezení pro červené regiony, říká Babiš

Vláda neplánuje zavádět ekonomická omezení pro regiony, které se na tzv. semaforu rizika šíření koronaviru ocitnou v nejzávažnější, tedy červené skupině. Premiér Andrej Babiš (ANO) to dnes řekl v rozhovoru pro Českou televizi. Uvedl také, že kraje dostanou před zveřejněním mapy prostor, aby proti klasifikaci vznesly své případné výhrady.

Mike Pompeo má v srpnu přijet do ČR. Zahájí zde evropské turné, píše server

Do Česka by měl 11. a 12. srpna přiletět americký ministr zahraničí Mike Pompeo. S odvoláním na nejmenované zdroje to dnes uvedl server Lidovky.cz. Pompeo by se podle serveru měl sejít s českým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Česká diplomacie zatím oficiální informaci z americké strany o Pompeově cestě nemá, řekla ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová.

Izrael denně testuje 30 tisíc lidí. Počet chce ještě navýšit, oznámil Netanjahu

Izrael denně provádí 30.000 testů na koronavirus a hodlá testovat ještě masivněji. Na středeční videokonferenci představitelů zemí, které se na začátku s epidemií dobře vyrovnaly a k nimiž patří také Česká republika, to řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Nyní ale Izrael zažívá novou vlnu epidemie a kritikové vládu napadají, že vývoj nezvládá.

Babiš dostal "desatero". Svaz průmyslu vyzývá vládu k podpoře investic a stimulaci inovací

Zástupci Svazu průmyslu a dopravy dnes vyzvali vládu, aby podpořila firemní a veřejné investice, stimulovala inovace a urychlila digitální transformaci firem a státu. Takzvané desatero opatření pro obnovu a posílení dlouhodobého růstu české ekonomiky dnes předali premiérovi Andrejovi Babišovi (ANO). Novinářům to po jednání řekl prezident svazu Jaroslav Hanák.

Vláda bude mít prázdniny, ministři se znovu setkají 17. srpna

Pokud si to nevyžádá zhoršení epidemie koronaviru nebo jiná mimořádná situace, sejde se vláda na pravidelném zasedání 17. srpna. ČTK to dnes řekl mluvčí kabinetu Vladimír Vořechovský.

Hamáček a Vojtěch se navzájem kritizují. Mezi čtyřma očima si nic nevytýkají

Kdykoliv se ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ocitne na veřejnosti, nenechá na svém kolegovi šéfovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (ANO) suchou nit. Výhradami nešetřil během víkendu, kdy se řešila nefungující inteligentní karanténa. Své výpady hájí tím, že i premiér Babiš (ANO) otevřeně říká, co si myslí o jednotlivých ministrech.

Komentář

Vládo, přestaň šířit strach. Schopný národ zatím řídí nemehla, před nimiž Babiš varoval

KOMENTÁŘ – Je chaotická a bezradná. Vláda Andreje Babiše při dalším vzepětí koronaviru v zemi ukazuje, jak je neschopná a nekompetentní. Nedodržela svůj slib, že už nebudou plošná nařízení, kabinet zmateně informuje, že v pátek vyhlásí kroky, které budou platit v pondělí, aby už ve čtvrtek oznámila, že část prevence vstupuje v platnost už od víkendu. Navíc tolik vychvalovaná chytrá karanténa se ukazuje jako nefunkční. Stát jednoznačně prohrává, neumí náhle zareagovat a jedině, co dovede, je ovládat národ přes strach, což mu naprosto vyhovuje. Lidé řeší jen onemocnění covid-19 a zapomínají, jak pod rouškou infekce roste premiérova moc, z níž má zřejmě respekt i nejvyšší státní žálobce Pavel Zeman, anebo jak rychle může vyprchat demokracie ohledně volebního práva pro občany, kteří se ocitnou v karanténě. Pane premiére Babiši, začněte už s ostatními členy vlády konečně makat!