Andrej Babiš

Andrej Babiš je český politik a podnikatel slovenského původu, jeden z nejbohatšch Čechů, předseda hnutí ANO, expředseda vlády České republiky, poslanec Parlamentu České republiky a působil jako první místopředseda vlády a ministr financí v kabinetu Bohuslava Sobotky.

Otec Ing. Štefan Babiš většinu života pracoval jako vedoucí pracovník zahraničního obchodu. Na začátku 50. let vstoupil do Komunistické strany Slovenska (KSS), odkud byl v roce 1962 vyloučen. Matka Adriana Babišová rozená Scheibnerová pracovala jako tajemnice ve vědeckých institucích a po návratu ze Švýcarska byla tajemnicí Ústavu marxismu-leninismu na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Andrej Babiš má o sedm let mladšího bratra, podnikatele Alexandra Babiše.

Vzhledem k zahraničnímu působení svého otce žil Andrej Babiš od roku 1958 v Paříži. Po návratu do Československa chodil do základní školy v Bratislavě a po přesunu do Švýcarska začal chodit na gymnázium Collège Rousseau. Věnoval se tenisu a hrál volejbal. Po návratu do Československa bydlel Babiš u babičky v Bratislavě a chodil na Gymnázium Ladislava Novomeského, kde se setkal se svou budoucí manželkou Beatou Adamovičovou.

Po maturitě byl Babiš přijat na Obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické a během studia se věnoval práci v mezinárodní organizaci studentů AIESEC. Vysokou školu ukončil s červeným diplomem. Po promoci nastoupil do podniku zahraničního obchodu (PZO) Chemapol Bratislava, který se přejmenoval na Petrimex, kde byl členem obchodní skupiny a později prošel funkcemi samostatného referenta, vedoucího referátu a zástupce ředitele.

V roce 1985 byl vyslán do marockého Rabatu, aby se stal československým obchodním delegátem. Vybudoval si rozvinutou síť obchodních známostí, po revoluci se ale vrátil zpět do Bratislavy. Znovu působil v Petrimexu, tentokrát v manažerských funkcích, a podílel se na založení české pobočky firmy, později přejmenované na Agrofert. V roce 1995 musel z Petrimexu odejít, pozice v Agrofertu si ale udržel, postupně firmu ovládl a vybudoval z ní potravinářský, zemědělský a chemický holding. Později koupil i významná média.

Po vstupu do vlády v roce 2013 z vedení firmy odešel, v únoru 2017 kvůli zákonu o střetu zájmů vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Do politiky se ale rozhodl vstoupit už na podzim 2011, kdy začal kritizovat korupční prostředí v ČR a posléze představil sdružení ANO 2011 - Akce nespokojených občanů. Původně deklaroval, že nechce být lídrem hnutí, nakonec ale změnil názor a ANO se po úspěchu ve volbách 2013 stalo v lednu 2014 vládní stranou a Babiš ministrem financí a vicepremiérem pro ekonomiku. Vládu opustil v květnu 2017 poté, co se premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) rozhodl pro jeho odvolání kvůli nejasnostem kolem podnikání a majetkových poměrů. Šlo o nákup korunových dluhopisů Agrofertu, jejichž výhoda spočívá v tom, že držitel v podstatě neplatí ze získaných úroků daň z příjmu. 

V říjnu 2017 Babišem vedené hnutí ANO vyhrálo volby do Sněmovny a stal se předsedou menšinové koaliční vlády s ČSSD, kterou podpořili komunisté. Babišova vláda skončila 17. prosince 2021. V roce 2022 oznámil rozhodnutí kandidovat na prezidenta.

Babiš patří k nejkontroverznějším politikům v současnosti, mezi voliči má velkou skupinu podporovatelů, ale i silnou skupinu odpůrců. Proti jeho vládě i jemu osobně se v roce 2019 konaly nejmasovější demonstrace od listopadu 1989. Podstatnou část své politické kariéry se Babiš potýká s vyšetřováním v souvislosti s farmou Čapí hnízdo i s podezřením ze střetu zájmů. V roce 2017 byl obviněn pro podezření z dotačního podvodu a pro poškození finančních zájmů EU.

Pozornost a kritiku vzbudily také nahrávky zveřejněné v roce 2017 na twitterovém účtu Šuman, na kterých se Babiš urážlivě vyjadřuje o členech vlády a mluví o článcích v médiích, která mu dříve patřila. Babišovo jméno se také objevilo v kauze Pandora Papers, která upozornila na podezřelé transakce, které řada politiků i dalších osobností z různých zemí realizovala prostřednictvím anonymních offshorových firem.

Podle zveřejněných dokumentů pocházejících z archívu slovenského Ústavu paměti národa byl Andrej Babiš od 12. listopadu 1980 evidován jako důvěrník Státní bezpečnosti (StB) a 11. listopadu 1982 v bratislavské vinárně U obuvníka měl za přítomnosti kpt. Rastislava Mátraye a por. Júliuse Šumana podepsat vázací akt, čímž se stal agentem StB s krycím jménem „Bureš“. Babiš vědomou spolupráci s StB vždy popíral a v roce 2012 podal na ÚPN žalobu. V prosinci 2018 Babiš neuspěl s žalobou na Slovensko u Evropského soudu pro lidská práva a v roce 2022 bratislavský krajský soud v obnoveném líčení zamítl Babišovu žalobu, že je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší StB jako agent.

V roce 2023 Babiš kandidovat ve volbách na prezidenta. V prvním kole skončil druhý se ziskem 34,99 procenta hlasů. Ve druhém kole prohrál proti Petru Pavlovi s 58,32 procenta hlasů.

Související články:

Boj s koronavirem: Nejlépe si vedl Hamáček, soudí Češi. Kdo propadl?

Neshody uvnitř hnutí ANO, jde o Brno. Nelíbí se zrušení tamní buňky

Ačkoliv se zdá, že je český premiér a předseda vládního hnutí ANO Andrej Babiš neporazitelný a na rozdíl od jiných politiků mu jeho spolustraníci zachovávají plnou věrnost, nemusí tomu tak být na vždy. Velkou nevoli vyvolalo rozhodnutí zrušit brněnskou organizaci a postavit jí znovu a lépe na zelené louce.

Zákon, který nahrává Babišovi? STAN a Piráti navrhli změnu, podezřelá výjimka má zmizet

Starostové a nezávislí (STAN) a Piráti chtějí pozměňovacím návrhem ze zákona o skutečných majitelích vypustit výjimku, která podle nich nahrává premiérovi Andreji Babišovi (ANO) ve sporu o střet zájmů. Informovali o tom dnes na tiskové konferenci ve Sněmovně. Předseda STAN Vít Rakušan předložil také návrh, který by rozšířil množství údajů zveřejňovaných v evidenci ministerstva spravedlnosti. Babiš dlouhodobě odmítá tvrzení, že je ve střetu zájmů.

Vedení ANO přijalo návrh na zrušení brněnské organizace

Předsednictvo hnutí ANO dnes přijalo návrh na zrušení brněnské organizace a její nové vytvoření. ČTK to sdělil premiér a předseda hnutí Andrej Babiš. Ten už minulý týden avizoval, že tento krok vedení ANO navrhne, neboť ve hnutí nechce lidi, kteří mohou být napojeni na pochybné kauzy. Loni po razii policie na radnici Brna-středu skončil kvůli podezření z korupce ve vazbě bývalý místostarosta Jiří Švachula (zvolen za ANO).

Premiér Babiš vyloučil předčasné volby, ke spekulacím se vyjádřila i ČSSD

Premiér Andrej Babiš (ANO) nechce předčasné volby a vylučuje je. Tématem by podle něj byly až na posledním místě, a to v případě, kdyby kabinet neviděl jinou cestu k prosazení změn v rozpočtu na tento rok. Babiš tak dnes na twitteru doplnil své předchozí vyjádření pro média, ve kterém hovořil o tom, že úvahy o předčasných volbách by byly "na stole", kdyby vláda ANO a ČSSD nedokázala prosadit prohloubení deficitu rozpočtu na 500 miliard korun. Později naopak prohlásil, že volby nechce, ale nevyloučil je a nebojí se jich.

Neprojednat rozpočet v legislativní nouzi by byl problém, říká Babiš. Oháněl se tabulkou

Pokud Sněmovna neprojedná vládou navrhované zvýšení schodku letošního státního rozpočtu na 500 miliard korun v režimu legislativní nouze, byl by to velký problém. Novinářům to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Projednat předpis mimo režim legislativní nouze doporučil dnes na návrh opoziční ODS rozpočtový výbor komory. Doporučení výboru Sněmovna může přehlasovat a návrh probrat zrychleně. Pokud by se postupovalo podle návrhu výboru, bylo by to rozhodnutí proti občanům, řekl Babiš.

Filip jednal s Babišem. KSČM se zdrží při hlasování výboru o změně rozpočtu

Poslanci KSČM se při dnešním jednání sněmovního rozpočtového výboru o vládním návrhu navýšení schodku rozpočtu na 500 miliard korun při hlasování zdrží. Novinářům to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) řekl předseda komunistů Vojtěch Filip. Babiš ho dnes k podpoře změny nepřesvědčil, podle Filipa chybí konkrétní podoba plánovaných investic. Podle Babiše chtějí komunisté snížit schodek na 450 miliard.

Filip přijel do sídla vlády, žádá Babiše o snížení rekordního deficitu 500 miliard

Předseda komunistů Vojtěch Filip ve Strakově akademii žádá premiéra Andreje Babiše (ANO) o snížení plánovaného 500 miliardového rozpočtového schodku. Novinářům při příchodu řekl, že KSČM chce, aby byl deficit nižší a bylo definováno, na jaké investice bude směřován. Komunisté také chtějí sedmiletý plán zacelení dluhu. Filip odmítl, že by jeho strana žádala ponížení výdajů na armádní nákupy, jak v pondělí uvedl Babiš. Dodal ale, že některé investice by mohly být odloženy. To, že ANO jedná o možné podpoře i s dalšími stranami, označil za normální.

Honzák se pustil do Babiše. Jeho vláda zanechá zbídačení, tvrdí psychiatr

Epidemie koronaviru postupně polevuje a Česko se stejně jako ostatní země pomalu vrací do běžného života. Otevírají se hranice a na první pohled se zdá, jako by se nic nestalo. Přitom se k nám ale zřejmě blíží druhá a možná mnohem ničivější vlna, a to nikoliv nákazy, nýbrž ekonomické krize, jejíž rozsah lze těžko odhadovat.

Zeman podle Babiše souhlasí se zvýšením deficitu

Prezident Miloš Zeman podle premiéra Andreje Babiše (ANO) souhlasí s dalším navýšením rozpočtu. O rekordním schodku 500 miliard korun, pro který zatím menšinová vláda ANO a ČSSD nemá podporu Sněmovny, hovořil dnes premiér s prezidentem na zámku v Lánech na Kladensku.

Vláda jednala s opozicí o rozpočtu, s Filipem ho bude Babiš řešit

Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) měli dnes dopoledne videokonferenci se zástupci opozice ohledně zvýšení letošního schodku rozpočtu na 500 miliard korun. Kabinet získal stanovisko opozice, KDU-ČSL a Piráti dali návrhy, nad kterými se vláda zamyslí.

Krach ČSA by stál 1,2 miliardy. Záruka pro Smartwings je levnější, soudí Hamáček

Zvažovaná státní záruka pro leteckou společnost Smartwings je podle vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) logická. Výše záruky by podle sobotního vyjádření ministra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) měla být mezi 500 a 900 miliony korun, sám by preferoval 800 milionů. Pokud by České aerolinie (ČSA) zkrachovaly, stát by na dávkách a podpoře vyplatil více, zhruba 1,2 miliardy korun, řekl dnes Hamáček novinářům před jednáním vlády. Kabinet se věcí dnes nezabýval, řekl na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš (ANO).

Kongres Poláků naléhá na Babiše: Omezení na hranici by se mělo přehodnotit

Kongres Poláků v České republice žádá premiéra Andreje Babiše (ANO), aby vláda přehodnotila omezení spojená s překročením česko-polské hranice. Mezi zeměmi se sice po uvolnění koronavirových opatření hranice znovu otevírají, výjimkou je ale Slezské vojvodství sousedící s Moravskoslezským krajem. Při cestě z této lokality budou i nadále povinné negativní testy na covid-19, nebo karanténa.

Rozhovor

Předčasné volby, kauzy hnutí ANO i budoucnost opozice. Ředitel STEMu Buchtík promluvil pro EZ

ROZHOVOR - Není to pro něj žádná novinka, která by jej zaskočila. Ředitel agentury STEM Martin Buchtík si i po čtvrteční zprávě, podle níž premiér Andrej Babiš má údajně plánovat předčasné volby, jak uvedla redakce Neovlivní.cz, zachoval nadhled a chladnou hlavu. „Je to jedna z informací, která v kuloárech běží už nějakou dobu. Když to vezmeme realisticky, na předčasné volby je potřeba 120 hlasů. To znamená, že kromě hlasů hnutí ANO je k tomuto cíli nutné získat ještě dvě až tři další strany. V současném rozložení sil je to velmi nepravděpodobné,“ říká pro EuroZprávy.cz sociolog a analytik Buchtík, který se v obsáhlém rozhovoru mimo jiné vyjádřil i k případnému spojení pravicových stran před parlamentními volbami v roce 2021. „Je to téměř nerealizovatelné, když pominu složité debaty o tom, kdo a na jaké pozici by byl na kandidátkách, pak je tu zásadní problém. A to, kdo by eventuální koalici financoval, odkud by ty peníze šly,“ není jasno Martinu Buchtíkovi.

OKD žádá stát, aby proplatil 1,2 miliardy vynaložené na útlum

Těžební společnost OKD požádala stát, aby jí proplatil 1,2 miliardy korun, které vynaložila na útlum. Radiožurnálu to řekla předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková. Firma podle ní nechce propouštět ani snižovat platy. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) novinářům řekla, že k žádosti nemá potřebné informace. Chce shromáždit všechny podklady a jednat o tom s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že jeho resort zahlazování následků těžby postupně plně převezme.

Kauza "muž s ricinem". Únik informace zásadně zkomplikoval vyšetřování, ozvala se BIS

Únik informace o možném ohrožení českých komunálních politiků jedem ricin zásadně zkomplikoval práci kontrarozvědky i policie a téměř znemožnil vyšetření případu, uvedla dnes na svém webu Bezpečnostní informační služba (BIS).

KSČM zvažuje změnu toleranční dohody, nepočítala s pandemií

Komunisté chtějí jednat s vládní hnutím ANO o změně dohody o toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD, původní nepočítala s dopady pandemie. Novinářům to před dnešním jednáním s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) o navýšení rozpočtového schodku na 500 miliard řekl předseda komunistů Vojtěch Filip. Premiérovi Andreji Babišovi (ANO) řekl, že změnu by mohl projednat Ústřední výbor strany 20. června.

Babiš navrhne předsednictvu zrušení kontroverzní brněnské buňky ANO

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš navrhne předsednictvu zrušení brněnské organizace hnutí a její nové vytvoření. Řekl to dnes novinářům v Brně po jednání s brněnskými členy hnutí. Babiš nechce v hnutí lidi, kteří mohou být napojení na pochybné kauzy.

Europoslanci budou příští pátek hlasovat o rezoluci kritické k Babišovi

Evropský parlament bude příští pátek hlasovat o usnesení, které kritizuje možný střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Rozhodli o tom dnes šéfové parlamentních skupin spolu s předsedou EP Davidem Sassolim, kteří potvrdili program zkráceného plenárního zasedání v Bruselu. Rezoluci odsuzující také slovní útoky českého premiéra na europoslance měl EP probírat už v březnu, zasáhla však do toho pandemie covidu-19.

Babiš čeká ještě dlouhou debatu o evropském fondu po pandemii

Premiér Andrej Babiš (ANO) očekává ještě dlouhou debatu o podobě evropského fondu obnovy po pandemii koronaviru. Hlavním kritériem pro rozdělení zhruba 750 miliard eur (20 bilionů korun) by měl být propad hrubého domácího produktu jednotlivých zemí, řekl dnes po summitu visegrádské čtyřky (V4) v jihomoravské Lednici. Podotkl také, že u víceletého finančního rámce EU na roky 2021 až 2027 se země V4 shodují, že chudší země nemohou doplácet na ty bohatší.