Pozici českého premiéra Andreje Babiše (ANO) na víkendovém summitu v Bruselu hodnotí nejen jeho koaliční partner ČSSD, který je s ním vesměs spokojený, nýbrž i opozice. Z jejích řad je ale slyšet spíše kritika, jejíž příčiny objasnil předseda výboru Poslanecké sněmovny pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU ČSL).
Česko získá 230 miliard korun. Na balík 750 miliard eur si Evropská komise půjčí na finančních trzích, fond obnovy je součástí víceletého rozpočtu EU. Jakou roli bude v dalším schvalování tohoto rozpočtu hrát český národní parlament, vysvětlil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS lidovecký poslanec Ondřej Benešík
"Pro různé výstupy ze summitu platí různé postupy. Ty části dohody, které se budou realizovat přes novou unijní legislativu, budou přijaty tím klasickým zákonodárným trojúhelníkem. Návrh podá Evropská komise a shodnout se nad ním bude muset Evropský parlament a Rada EU. Náš národní parlament a jeho slovo zní zejména diskuzí o pozicích české vlády prostřednictvím sněmovního výboru pro evropské záležitosti. Nerozhodujeme o unijní legislativě, ale dáváme k ní také připomínky. To bude případ například nové uhlíkové daně," vyjádřil se k dohodě o víceletém rozpočtu na roky 2021-2027, v němž národní parlament nesehraje žádnou významnou roli.
K novým zdrojům evropských peněz, na nichž se summit usnesl, konstatoval Benešík, že pro ně platí jiný postup, a že všemu je zatím potřeba nechat čas, včetně toho, zda pro něj budou muset hlasovat všechny členské země, tedy i Česko. Poslanec odhaduje, že bude zapotřebí změny rozpočtových pravidel, ale že se mu zatím zdá, jako by se usilovalo pouze o úpravu návrhů Evropské komise, na níž se dohodne Evropský parlament a Rada EU.
K Babišově slabé vyjednávací pozici poukázal lidovec na pasivitu českého premiéra a jeho neschopnost kompromisu. Na jednu stranu něco chce, ale neumí si to prosadit a vyobchodovat. Zmínku o podmíněném čerpání v návaznosti na dodržování právního státu odmítly například Varšava a Budapešť, jelikož jsou momentálně považovány za kontroverzní členy. Benešíka proto zaráží, že tím Praha nezískala nové spojence. Podle toho, co ví od svých kolegů z Evropské lidové strany, Babišovi nejvíc škodí jeho dotační kauzy a možný střet zájmů.
"Já si myslím, že to hraje roli. Premiér volá například po co největší flexibilitě využívání evropských dotací na národní úrovni. To je legitimní návrh do diskuze, ale pokud se jeho partneři v Radě EU na něho dívají jako na někoho, kdo i za stávajících pravidel může ovlivnit čerpání ve prospěch svých, formálně prý bývalých firem, tak asi nebudou mít moc velkou motivaci rozvolňovat pravidla pro čerpání, aby jemu a vládě dávali větší prostor. K pozici Česka v EU dodávám, že chybí vize a strategie v evropské politice a malá až žádná aktivita a slepá je podpora Visegrádské čtyřky," vysvětlil poslanec, proč je český premiér na půdě EU oslabený.
"Já o tom absolutně nevím. Nevím, zda to byla schůzka s těmi, kteří jsou proti zařazení. To je přesně o tom vyjednávání, o tom politickém zobchodování v dobrém slova smyslu. Rakousko chtělo zachovat rabaty, Rakousko má problém s našimi atomovými elektrárnami, tak přece zajdu za rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem a tvrdě s ním jednám," vyjádřil se k Babišově reakci na výzvu Poslanecké sněmovny, aby nejen podpořil plán Evropské komise na fond obnovy, nýbrž i zařazení jádra mezi čisté zdroje a informoval, že ho bude v této věci interpelovat.
"To rozhodně nesouhlasím. To je výmluva. Celých 70 procent dotací z největšího balíku se rozdělí podle klíče, který nám nevyhovuje. Poté se to změní na kritérium propadu ekonomiky. Ale nečekám, že si nějak polepšíme, podmínky se možná srovnají, ale zvýhodněni tímto kritériem nebudeme. Je to slabá náplast," odpověděl na poslední otázku týkající se změny klíče pro rozdělování peněz.
Související
Česko zřejmě posílá Ukrajině i tanky. Další zbraně dodá i NATO
Putin je frustrován z odporu Ukrajinců. Proto předstírá, že chce Západ Rusku ublížit a vyhrožuje atomovými zbraněmi, říká Benešík
Ondřej Benešík , Andrej Babiš , EU (Evropská unie) , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 1 hodinou
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 2 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 3 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
Zdroj: Libor Novák