Babiš je kvůli kauzám v EU oslabený, myslí si lidovecký poslanec

Pozici českého premiéra Andreje Babiše (ANO) na víkendovém summitu v Bruselu hodnotí nejen jeho koaliční partner ČSSD, který je s ním vesměs spokojený, nýbrž i opozice. Z jejích řad je ale slyšet spíše kritika, jejíž příčiny objasnil předseda výboru Poslanecké sněmovny pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU ČSL).

Česko získá 230 miliard korun. Na balík 750 miliard eur si Evropská komise půjčí na finančních trzích, fond obnovy je součástí víceletého rozpočtu EU. Jakou roli bude v dalším schvalování tohoto rozpočtu hrát český národní parlament, vysvětlil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS lidovecký poslanec Ondřej Benešík

"Pro různé výstupy ze summitu platí různé postupy. Ty části dohody, které se budou realizovat přes novou unijní legislativu, budou přijaty tím klasickým zákonodárným trojúhelníkem. Návrh podá Evropská komise a shodnout se nad ním bude muset Evropský parlament a Rada EU. Náš národní parlament a jeho slovo zní zejména diskuzí o pozicích české vlády prostřednictvím sněmovního výboru pro evropské záležitosti. Nerozhodujeme o unijní legislativě, ale dáváme k ní také připomínky. To bude případ například nové uhlíkové daně," vyjádřil se k dohodě o víceletém rozpočtu na roky 2021-2027, v němž národní parlament nesehraje žádnou významnou roli.

K novým zdrojům evropských peněz, na nichž se summit usnesl, konstatoval Benešík, že pro ně platí jiný postup, a že všemu je zatím potřeba nechat čas, včetně toho, zda pro něj budou muset hlasovat všechny členské země, tedy i Česko. Poslanec odhaduje, že bude zapotřebí změny rozpočtových pravidel, ale že se mu zatím zdá, jako by se usilovalo pouze o úpravu návrhů Evropské komise, na níž se dohodne Evropský parlament a Rada EU.

K Babišově slabé vyjednávací pozici poukázal lidovec na pasivitu českého premiéra a jeho neschopnost kompromisu. Na jednu stranu něco chce, ale neumí si to prosadit a vyobchodovat. Zmínku o podmíněném čerpání v návaznosti na dodržování právního státu odmítly například Varšava a Budapešť, jelikož jsou momentálně považovány za kontroverzní členy. Benešíka proto zaráží, že tím Praha nezískala nové spojence. Podle toho, co ví od svých kolegů z Evropské lidové strany, Babišovi nejvíc škodí jeho dotační kauzy a možný střet zájmů.

"Já si myslím, že to hraje roli. Premiér volá například po co největší flexibilitě využívání evropských dotací na národní úrovni. To je legitimní návrh do diskuze, ale pokud se jeho partneři v Radě EU na něho dívají jako na někoho, kdo i za stávajících pravidel může ovlivnit čerpání ve prospěch svých, formálně prý bývalých firem, tak asi nebudou mít moc velkou motivaci rozvolňovat pravidla pro čerpání, aby jemu a vládě dávali větší prostor. K pozici Česka v EU dodávám, že chybí vize a strategie v evropské politice a malá až žádná aktivita a slepá je podpora Visegrádské čtyřky," vysvětlil poslanec, proč je český premiér na půdě EU oslabený.

"Já o tom absolutně nevím. Nevím, zda to byla schůzka s těmi, kteří jsou proti zařazení. To je přesně o tom vyjednávání, o tom politickém zobchodování v dobrém slova smyslu. Rakousko chtělo zachovat rabaty, Rakousko má problém s našimi atomovými elektrárnami, tak přece zajdu za rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem a tvrdě s ním jednám," vyjádřil se k Babišově reakci na výzvu Poslanecké sněmovny, aby nejen podpořil plán Evropské komise na fond obnovy, nýbrž i zařazení jádra mezi čisté zdroje a informoval, že ho bude v této věci interpelovat.

"To rozhodně nesouhlasím. To je výmluva. Celých 70 procent dotací z největšího balíku se rozdělí podle klíče, který nám nevyhovuje. Poté se to změní na kritérium propadu ekonomiky. Ale nečekám, že si nějak polepšíme, podmínky se možná srovnají, ale zvýhodněni tímto kritériem nebudeme. Je to slabá náplast," odpověděl na poslední otázku týkající se změny klíče pro rozdělování peněz.

Související

Ondřej Benešík

Putin je frustrován z odporu Ukrajinců. Proto předstírá, že chce Západ Rusku ublížit a vyhrožuje atomovými zbraněmi, říká Benešík

Předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL) se domnívá, že ruský prezident Vladimir Putin je ze statečného odporu Ukrajinců frustrovaný, a proto se uchýlil k hrozbě jaderných zbraní. Šéf Kremlu jejich užití zmínil v reakci na agresivní prohlášení vedoucích představitelů členských zemí Severoatlantické aliance na adresu Ruska. „Putin je rozladěný, jak Ukrajina odolává, myslel si, že ji sfoukne do dvou dnů. Aby odpoutal pozornost od prozatím nezdárné agrese, tak Rusko stylizuje do role chudáka. Předstírá, že ho chce Západ napadnout, a proto hovoří o užití atomových zbraní. Přitom on je tím agresorem, je to šílenec,“ říká pro EuroZprávy.cz Ondřej Benešík.

Více souvisejících

Ondřej Benešík Andrej Babiš EU (Evropská unie) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy