Agrofert loni snížil své dluhy zhruba o čtyři miliardy korun, ke konci roku tak měl úvěry za 39,72 miliardy korun. Uvádí to výroční zpráva společnosti, kterou umístila do Sbírky listin. Společnost v loňském roce přijala téměř dvě miliardy korun na dotacích, meziročně jde o zvýšení asi 180 milionů korun.
Do února 2017 vlastnil koncern tehdejší ministr financí a současný premiér Andrej Babiš (ANO), kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů.
Krátkodobé bankovní úvěry Agrofertu činily 26,58 miliardy Kč, dlouhodobé pak 13,14 miliardy. Přes sedm miliard korun půjčila koncernu Komerční banka, téměř čtyři miliardy korun Citibank Europe a její pobočky, podobnou sumu pak také Commezbank AG a její pobočky, skoro tři miliardy Tatra banka, 2,7 miliardy Kč UniCredit Bank.
"Došlo ke snížení bankovních úvěrů především u společností v segmentu chemie. Jak už jsme informovali v tiskové zprávě koncem května, došlo ke zlepšení hospodaření zejména právě u společností v segmentu chemie," sdělil ČTK mluvčí koncernu Karel Hanzelka.
Společnost přijala 1,97 miliardy Kč na dotacích, z toho 1,62 miliardy činily provozní dotace, zbytek investiční. Předloni šlo o 1,52 miliardy korun na provozních a 277 milionů korun na investičních. Společnost ve své zprávě uvádí i dotace vykázané, tedy ty, na něž jí vznikl v daném roce nárok, ale ještě se jí nemusely objevit na účtech. Podle firmy jsou směrodatnější. "Zde naopak meziročně došlo k poklesu dotací jak provozních, tak investičních, a to v součtu o téměř sto milionů korun. U dotací přijatých jde jen o finanční zúčtování," uvedl Hanzelka. U vykázaných dotací šlo loni o 1,82 miliardy, z toho 1,55 miliardy činily dotace provozní.
Podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně je ale správnější porovnávat dotace přijaté, protože to reálněji ukazuje rozhodovací procesy, do dotací vykázaných mohou zasáhnout i administrativní okolnosti.
"Převážná část provozních dotací je navázána na zemědělskou prvovýrobu. Vybrané společnosti skupiny také provozují bioplynové stanice a jiné zdroje energie z obnovitelných zdrojů," uvedla ve zprávě firma. Společnosti ze skupiny loni získaly na dorovnání garantovaných výkupních cen 163,7 milionu Kč.
Firma Duslo ke konci loňského roku evidovala slevu na dani z příjmu, Lovochemie pak příslib investiční pobídky ve formě slevy na dani maximálně za 591 milionů Kč, dá se uplatnit nejpozději do roku 2026.
Například Pekárna Zelená louka pak podle zprávy evidovala souhlas od ministerstva průmyslu a obchodu s poskytnutím dvou investičních pobídek ve formě slevy na dani do 187,9 milionu Kč a 81,6 milionu Kč. Olma vykázala loni příslib dotace 89,5 milionu korun, přes 25 milionů obdržela loni, zbytek pak letos na podporu nových produktů od Státního zemědělského intervenčního fondu. "Pokud jde o zmiňovanou dotaci pro společnost Olma, jde o národní dotační program na podporu vývoje nových produktů, nikoli o evropské prostředky. Dotace byla schválena v roce 2018," dodal mluvčí.
Firma pak také eviduje příslib 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova na pořízení technologie na novou porcovnu kuřat, Kostelecké uzeniny evidovaly příslib investičních dotací za 194,4 milionu Kč.
Konsolidovaný zisk koncernu Agrofert loni meziročně vzrostl na téměř trojnásobek, na 4,48 miliardy korun proti předloňským 1,67 miliardy Kč. Po předloňském poklesu se dostal na hodnoty roku 2017. Konsolidované tržby loni rostly o 4,54 miliardy na 162 miliard korun, sdělil již dříve mluvčí Hospodaření holdingu se zlepšilo díky segmentu chemie. Česká vláda kvůli dotacím Agrofertu žalovala Evropskou komisi. Jde o platby za téměř 247.000 eur (6,3 milionu korun) z Programu rozvoje venkova pozastavené kvůli možnému Babišovu střetu zájmů.
V zemědělském sektoru ohlásil již dříve Státní zemědělský intervenční fond, že Agrofertu nebude vyplácet investiční dotace od února 2017, kdy začal v ČR platit zákon o střetu zájmů. Loni v listopadu pak fond oznámil, že uvolní dotace za období od února 2017, kdy Babiš převedl firmu do svěřenských fondů, do srpna 2018, kdy začalo platit přísnější evropské nařízení. Schválila to i Evropská komise.
Související
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
Česko obnovuje dotace pro Agrofert
Agrofert , Andrej Babiš , Ekonomika
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
včera
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
včera
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
včera
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
včera
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
včera
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
včera
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
včera
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
včera
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
včera
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
včera
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
včera
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
včera
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
včera
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
včera
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
včera
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
včera
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
22. dubna 2026 21:15
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
22. dubna 2026 19:55
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
22. dubna 2026 18:38
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák