Agrofert loni snížil úvěry, ke konci roku dlužil téměř 40 miliard

Agrofert loni snížil své dluhy zhruba o čtyři miliardy korun, ke konci roku tak měl úvěry za 39,72 miliardy korun. Uvádí to výroční zpráva společnosti, kterou umístila do Sbírky listin. Společnost v loňském roce přijala téměř dvě miliardy korun na dotacích, meziročně jde o zvýšení asi 180 milionů korun.

Do února 2017 vlastnil koncern tehdejší ministr financí a současný premiér Andrej Babiš (ANO), kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů.

Krátkodobé bankovní úvěry Agrofertu činily 26,58 miliardy Kč, dlouhodobé pak 13,14 miliardy. Přes sedm miliard korun půjčila koncernu Komerční banka, téměř čtyři miliardy korun Citibank Europe a její pobočky, podobnou sumu pak také Commezbank AG a její pobočky, skoro tři miliardy Tatra banka, 2,7 miliardy Kč UniCredit Bank.

"Došlo ke snížení bankovních úvěrů především u společností v segmentu chemie. Jak už jsme informovali v tiskové zprávě koncem května, došlo ke zlepšení hospodaření zejména právě u společností v segmentu chemie," sdělil ČTK mluvčí koncernu Karel Hanzelka.

Společnost přijala 1,97 miliardy Kč na dotacích, z toho 1,62 miliardy činily provozní dotace, zbytek investiční. Předloni šlo o 1,52 miliardy korun na provozních a 277 milionů korun na investičních. Společnost ve své zprávě uvádí i dotace vykázané, tedy ty, na něž jí vznikl v daném roce nárok, ale ještě se jí nemusely objevit na účtech. Podle firmy jsou směrodatnější. "Zde naopak meziročně došlo k poklesu dotací jak provozních, tak investičních, a to v součtu o téměř sto milionů korun. U dotací přijatých jde jen o finanční zúčtování," uvedl Hanzelka. U vykázaných dotací šlo loni o 1,82 miliardy, z toho 1,55 miliardy činily dotace provozní.

Podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně je ale správnější porovnávat dotace přijaté, protože to reálněji ukazuje rozhodovací procesy, do dotací vykázaných mohou zasáhnout i administrativní okolnosti.

"Převážná část provozních dotací je navázána na zemědělskou prvovýrobu. Vybrané společnosti skupiny také provozují bioplynové stanice a jiné zdroje energie z obnovitelných zdrojů," uvedla ve zprávě firma. Společnosti ze skupiny loni získaly na dorovnání garantovaných výkupních cen 163,7 milionu Kč.

Firma Duslo ke konci loňského roku evidovala slevu na dani z příjmu, Lovochemie pak příslib investiční pobídky ve formě slevy na dani maximálně za 591 milionů Kč, dá se uplatnit nejpozději do roku 2026.

Například Pekárna Zelená louka pak podle zprávy evidovala souhlas od ministerstva průmyslu a obchodu s poskytnutím dvou investičních pobídek ve formě slevy na dani do 187,9 milionu Kč a 81,6 milionu Kč. Olma vykázala loni příslib dotace 89,5 milionu korun, přes 25 milionů obdržela loni, zbytek pak letos na podporu nových produktů od Státního zemědělského intervenčního fondu. "Pokud jde o zmiňovanou dotaci pro společnost Olma, jde o národní dotační program na podporu vývoje nových produktů, nikoli o evropské prostředky. Dotace byla schválena v roce 2018," dodal mluvčí.

Firma pak také eviduje příslib 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova na pořízení technologie na novou porcovnu kuřat, Kostelecké uzeniny evidovaly příslib investičních dotací za 194,4 milionu Kč.

Konsolidovaný zisk koncernu Agrofert loni meziročně vzrostl na téměř trojnásobek, na 4,48 miliardy korun proti předloňským 1,67 miliardy Kč. Po předloňském poklesu se dostal na hodnoty roku 2017. Konsolidované tržby loni rostly o 4,54 miliardy na 162 miliard korun, sdělil již dříve mluvčí Hospodaření holdingu se zlepšilo díky segmentu chemie. Česká vláda kvůli dotacím Agrofertu žalovala Evropskou komisi. Jde o platby za téměř 247.000 eur (6,3 milionu korun) z Programu rozvoje venkova pozastavené kvůli možnému Babišovu střetu zájmů.

V zemědělském sektoru ohlásil již dříve Státní zemědělský intervenční fond, že Agrofertu nebude vyplácet investiční dotace od února 2017, kdy začal v ČR platit zákon o střetu zájmů. Loni v listopadu pak fond oznámil, že uvolní dotace za období od února 2017, kdy Babiš převedl firmu do svěřenských fondů, do srpna 2018, kdy začalo platit přísnější evropské nařízení. Schválila to i Evropská komise.

Související

Agrofert

Nové informace o kauze inovativní linky na toasty. Už se ví, co policie zabavila

Policie v případu dotace na inovační linku na výrobu toastového chleba zajistila pět nemovitostí Pekárny Zelená louka, která spadá pod firmu Penam. Informovala o tom Česká televize. Nemovitosti mají hodnotu 98 a půl milionu korun. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) v pátek oznámila, že v případu obvinila jednu právnickou a dvě fyzické osoby.
Agrofert

Padlo obvinění v kauze inovativní linky na toasty. Kvůli Babišovi ji řeší i Politico

Dokonce i prestižní web Politico zaujala další česká dotační kauza. Důvod? Týká se firmy ze svěřenských fondů bývalého českého premiéra Andreje Babiš (ANO). Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) v pátek oznámila, že obvinila jednu právnickou a dvě fyzické osoby v případu dotace na inovační linku na výrobu toastového chleba.

Více souvisejících

Agrofert Andrej Babiš Ekonomika

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Má Trump právo povolat Národní gardu? Za určitých podmínek ano, v LA ale vynechal tu nejdůležitější

Prezident Donald Trump 9. června 2025 nařídil nasazení přibližně 700 příslušníků námořní pěchoty do ulic Los Angeles. Tento krok, podle ministra obrany Peta Hegsetha, přichází jako reakce na „zvýšené hrozby vůči federálním budovám a pracovníkům bezpečnostních složek“. Jde o bezprecedentní eskalaci vojenské přítomnosti ve městě a o demonstraci rozsahu prezidentské pravomoci při nasazování ozbrojených sil na americké půdě.

před 3 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Evropské zbrojovky mají zásadní problém. Neumí nic utajit

V časech, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně zpochybňuje bezpečnostní závazky Spojených států vůči Evropě a ruský prezident Vladimir Putin nadále jedná nepředvídatelně, se evropské vlády obracejí k jediné možné odpovědi – přezbrojení. Evropská komise proto představila ambiciózní plán: investiční balíček ve výši 800 miliard eur, který má podle slov předsedkyně Ursuly von der Leyenové „rychle a významně navýšit výdaje na obranné kapacity členských států“.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Policie USA

Zákaz vycházení v LA má podle expertů uklidnit situaci. Policie zatýká stovky lidí, popřela použití slzného plynu

V části centra Los Angeles stále platí noční zákaz vycházení, který má podle bezpečnostních expertů přispět ke snížení napětí během demonstrací. Policie pokračuje v hromadném zatýkání, přičemž během úterý bylo zadrženo téměř 200 lidí. V Denveru se mezitím sešli odpůrci imigrační politiky, přičemž policie čelila fámám o použití slzného plynu, které však rázně popřela.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud

K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Překvapivý konec hledání nového kouče Sparty. Na Letnou se vrací Brian Priske

Blíží se začátek přípravy na novou sezónu, nebylo proto divu, že fanoušci fotbalové Sparty byli už na trní, kdo bude hlavním trenérem Pražanů. Poslední dny se neustále spekulovalo o všech možných zahraničních jménech, přičemž největší potenciál na to, aby mohl do Sparty přijít, měl Dán Bo Svensson se zkušenostmi z německé Bundesligy. Mluvilo se i o Belgičanovi Phillipu Clementovi, Němci Robertu Klaussovi či o Izraelci Baraku Bacharovi. Nakonec se ale na Letnou vrací starý známý Dán Brian Priske, který v týmu působil v letech 2022 až 2024, přičemž s ním vyhrál dva ligové tituly a jeden český pohár.

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin není šílený. Vraždí civilisty, aby obnovil imperiální slávu Ruska, tvrdí experti

Ruský prezident Vladimir Putin během posledních týdnů nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.

včera

Evropská unie

Evropě se díky Trumpovi otevřela jedinečná možnost. Má ale odvahu ji využít?

V době, kdy se Spojené státy čím dál více stahují z role globálního lídra a upřednostňují vlastní izolacionistické zájmy, se před Evropou otevírá historická příležitost: stát se centrem nové světové rovnováhy. Otázkou však podle expertů zůstává, zda má Evropská unie odvahu, vůli a institucionální schopnosti této výzvě dostát.

včera

Izrael, ilustrační foto

Odplata za "monstrózní" výroky: Británie zavedla protiizraelské sankce

Spojené království v úterý oznámilo uvalení sankcí na dva krajně pravicové izraelské ministry, Itamara Ben-Gvira a Bezalela Smotricha, kvůli jejich „monstrózním“ výrokům týkajícím se Pásma Gazy a plánů na násilné ovládnutí nových osad na Západním břehu Jordánu. K Velké Británii se připojily Kanada, Austrálie, Nový Zéland a další země, které rovněž zmrazily aktiva obou politiků a zakázaly jim vstup na svá území.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Velká Británie chce odradit Rusko. Ukrajině dá 100 000 dronů

Velká Británie slíbila Ukrajině obrovský balík pomoci v oblasti bezpilotních letounů. Do jara 2026 má Kyjev obdržet až 100 000 dronů. Tato iniciativa je součástí širší strategie Londýna, která má modernizovat vedení války, posílit obranné kapacity Ukrajiny, odradit Rusko a zároveň podpořit domácí inovace v oblasti obranných technologií.

včera

Greta Thunbergová byla deportována

Izrael vyhodil ze země Gretu Thunbergovou

Izrael začal s deportací 12 propalestinských aktivistů, mezi nimiž je i švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová. Ta byla v pondělí zadržena na palubě jachty Madleen, která se pokusila doručit symbolickou humanitární pomoc do pásma Gazy navzdory izraelské námořní blokádě. V úterý ráno byla Thunberg deportována zpět do Evropy.

Aktualizováno včera

Masakr ve Štýrském Hradci: Po střelbě ve škole je deset mrtvých, většinu tvoří děti

V rakouském městě Štýrský Hradec došlo v úterý ráno k tragické střelbě na střední škole. Podle místní policie si útok vyžádal deset životů, mezi oběťmi je nejméně sedm studentů, jeden dospělý a útočník sám. Policie uvedla, že škola byla evakuována a situace je nyní pod kontrolou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy