EU (Evropská unie)

Evropská unie (EU) představuje unikátní politický a ekonomický projekt, který vznikl s cílem dosáhnout míru, stability a prosperity v Evropě. V průběhu více než půlstoletí se vyvinula z původního společenství do složité politické a ekonomické entity, která zahrnuje řadu členských států.  

Začátky Evropské unie sahají do poválečného období, kdy byla snaha o zabránění dalším konfliktům v Evropě. Schumanova deklarace v roce 1950 položila základy vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), kde byla produkce uhlí a oceli převedena pod mezinárodní kontrolu. Toto společenství se postupně rozrostlo do Evropského hospodářského společenství (EHSS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

Evropská unie byla oficiálně založena Maastrichtskou smlouvou v roce 1993. Od té doby se EU rozrostla o několik nových členských států, přičemž aktuálně má 27 členů. Každý členský stát podpisuje a dodržuje smlouvy, které stanovují pravidla a cíle EU.

Evropská unie má složitou strukturu institucí, které zahrnují Evropský parlament, Evropskou komisi, Radu Evropské unie, Evropskou centrální banku a Evropský soudní dvůr. Tyto instituce mají za úkol přijímat rozhodnutí, vyvíjet legislativu a zajišťovat fungování EU.

Evropská unie vyvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku s cílem zajistit stabilitu a řešit globální výzvy. Spolupracuje také v oblasti práva a lidských práv.

Související články:

Trump si opět podal EU kvůli obchodní politice

Migrantů bylo v říjnu o pětinu méně, oznámil Frontex

Počet migrantů, kteří v říjnu překročili hranice Evropské unie, se oproti září snížil o 17 procent na 16.800 osob. Ubyli především nově příchozích na řecké ostrovy ve východním Egejském moři. Za prvních deset měsíců letošního roku se celkový počet nových běženců snížil o 16 procent na 107.900 lidí. Vyplývá to z pravidelné zprávy Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex).

Obranná spolupráce EU a NATO dle Mogheriniové nikdy nebyla lepší

Obranná spolupráce Evropské unie a Severoatlantické aliance je nyní těsnější a konkrétnější než kdykoliv dříve. Prohlásila to šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová po dnešní schůzce ministrů obrany členských zemí EU se zástupcem generálního tajemníka NATO. Ministři se podle ní v debatě navazující na francouzskou kritiku aliance shodli, že posílení obrany evropského bloku přispívá k lepšímu fungování NATO. Zástupci vlád zemí EU dnes také schválili 13 nových projektů pod hlavičkou trvalé obranné spolupráce, označované zkratkou PESCO.

Soud EU nařídil povinné označování zboží z židovských osad, Izrael skřípe zuby

Soudní dvůr Evropské unie dnes rozhodl, že na potravinách pocházejících z území okupovaných Izraelem od června 1967 musí být uveden údaj o konkrétním místu jejich původu, včetně židovských osad. Uvedl, že v opačném případě by byla informace o původu zboží klamavá. Opatření má zajistit, aby produkty z židovských osad na okupovaném území, tedy ze Západního břehu Jordánu nebo Golanských výšin, byly jasně označeny a neměly pouze štítek, že pocházejí z Izraele. Verdikt soudu v Lucemburku je pro členské státy závazný. Izrael rozhodnutí označil za morálně chybné.

V Paříži začalo mírové fórum, Macron hájil spolupráci mezi národy

Ve francouzské metropoli dnes začalo Pařížské mírové fórum. Třicet šéfů států a vlád bude do čtvrtka debatovat o globálních problémech, včetně terorismu a klimatických změnách. Akci, které se ale neúčastní zástupci dvou světových mocností, Spojených států a Ruska, dopoledne zahájil francouzský prezident Emmanuel Macron.

Výbor europarlamentu schválil navržené komisaře, Breton prošel těsně

Právní výbor Evropského parlamentu (EP) dnes schválil kandidaturu trojice navržených eurokomisařů z Francie, Maďarska a Rumunska. Informoval o tom mluvčí EP Jaume Duch. Výbor vyloučil možný střet zájmů Thierryho Bretona, Olivera Várhelyiho a Adiny Valeanové, čímž jim otevřel cestu ke čtvrtečním veřejným slyšením. Pokud i po nich získají souhlas europoslanců, bude moci EP na listopadovém plénu schválit celou Evropskou komisi (EK) Ursuly von der Leyenové.

EU a NATO čelí novým hrozbám. Finsko volá po posílení jejich spolupráce

Evropská unie a Severoatlantická aliance čelí novým výzvám, kvůli nimž by měly posilovat spolupráci. Před začátkem dnešního jednání unijních ministrů obrany to řekl finský ministr Antti Kaikkonen, jehož země v tomto pololetí zasedáním EU předsedá. Vedle spolupráce s NATO budou dnes zástupci členských zemí schvalovat nové projekty v rámci obranné spolupráce PESCO.

Trump nechce válku s EU? Opět odloží uvalení cel na auta

Americký prezident Donald Trump tento týden oznámí, že o další půlrok odkládá rozhodnutí o zavedení dovozních cel na automobily a automobilové součástky vyrobené v Evropské unii. Napsal to dnes server Politico s odvoláním na zdroje obeznámené se záměry Bílého domu.

Fungování NATO a Evropské rady? Babiš požaduje velké změny

Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes po jednání vlád Česka a Slovenska ve Valticích zopakoval svůj apel na změny ve fungování Evropské rady. Měla by jednat častěji a diskutovat o tématech, která si sama vybere. Se svým slovenským protějškem Peterem Pellegrinim na tiskové konferenci hovořili také o potřebě hlubšího jednání evropských členů Severoatlantické aliance.

Kyperská krize se opět rozhoří? EU zvažuje sankce na Turecko kvůli vrtům

Země Evropské unie otevřely cestu k možnému uvalení sankcí na turecké představitele či organizace zodpovědné za nepovolené vrty u pobřeží Kypru. Rámec pro případné postihy dnes přijali unijní ministři zahraničí. Na jednání v Bruselu rovněž schválili prodloužení sankcí za porušování lidských práv a zásad demokracie ve Venezuele.

Rusko hromuje: Opozice v Bolívii provedla řízený puč

Ruské ministerstvo zahraničí dnes kritizovalo opozici v Bolívii za to, že podle něj smetla snahu tamního socialistického prezidenta Eva Moralese řešit krizi v zemi dialogem, a "řízeným převratem" ho donutila k demisi. Informovala o tom agentura TASS.

Co má Evropský parlament na programu tento týden? Veřejná slyšení kandidátů do Komise, dětská práva nebo Turecko

Na půdě Evropského parlamentu bude i v tomto týdnu poměrně rušno. Nejvýznamnější agendy se budou řešit přesně uprostřed týdne, ve středu proběhnou debaty ohledně práv dětí nebo Turecka. I čtvrtek bude v europarlamentu rušným dnem – poslanci si připomenou pád Berlínské zdi, opět se dostanou k záležitosti migrace a na programu jsou i veřejná slyšení tří kandidátů na posty komisařů nové Evropské komise Ursuly von der Leyenové.

Podaří se zachránit jadernou dohodu s Íránem? V Bruselu probíhá klíčové jednání

Země Evropské unie chtějí nadále usilovat o zachování jaderné dohody s Íránem, i když Teherán pokračuje v jejím vypovídání. Shodlo se na tom několik unijních ministrů zahraničí před dnešním jednáním v Bruselu, k jejímž hlavním tématům patří vývoj bezpečnostní situace v Perském zálivu a vztahy s Íránem.

Jak dopadly sny a naděje roku 1989? Prestižní týdeník si nebere servítky

NÁZOR – Je těžké si uvědomit, že ještě začátkem roku 1989 srdce Berlína připomínalo něco, co se dnes jeví jako studenoválečný špionážní film, konstatuje editorial serveru The Observer. Prestižní týdeník připomíná opuštěný vyhořelý Reichstag, hlídkové věže východoněmecké pohraniční stráže, ostnaté dráty a hlídková světla či pochmurné území nikoho, které byly děsivou realitou.

EU musí posílit hlas v rámci NATO, tvrdí Jourová:

Evropská unie bude muset podle eurokomisařky Věry Jourové posílit svou roli v rámci NATO, aby byla spolehlivějším partnerem. Posilování evropského pilíře Severoatlantické aliance doporučil také bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel.

Počet Čechů, kteří vnímají EU pozitivně, roste

Počet Čechů, kteří vnímají pozitivně Evropskou unii, vzrostl podle agentury Kantar CZ na aktuálních 31 procent. Před dvěma lety to byla jen necelá pětina Čechů. Ze dvou pětin rovněž na 31 procent se snížil za dva roky počet dotázaných, kteří na EU nahlížejí negativně. Neutrálně na EU nahlíželo nadále 37 procent dotázaných. Výsledky průzkumu dnes zveřejnila Česká televize v pořadu Otázky Václava Moravce.

KOMENTÁŘ: Jak se bude vyvíjet EU po brexitu?

Brexit je důležitým milníkem britské historie a politiky stejně jako té unijní – na této skutečnosti se shodují politologové, politici a další analytici, ale i běžní občané ze všech koutů světa. Proces odchodu Spojeného království z unie ovlivňuje politické dění na obou stranách kanálu už od poloviny roku 2016, ne-li od roku 2015. Nelze však tvrdit, že je brexit jediným faktorem, který v současnosti ovlivňuje vývoj a směřování EU.

Evropa si nepřipouští, jak zle může být. Politolog vystoupil s rázným varováním

NÁZOR – Jen málo věcí děsí evropské vlády tolik jako možnost vítězství amerického prezidenta Donalda Trumpa ve volbách v roce 2020, konstatuje Marcel Dirsus v komentáři pro server Politico. Politolog z University v Kielu připomíná, že za necelé tři roky v úřadě se Trumpovi podařilo značně poškodit transatlantické vztahy.

Nová předsedkyně komise chce nadále upevňovat vztahy se státy Balkánu

Nově zvolená předsedkyně Evropské komise - Ursula von der Leyenová, jejíž komise doposud nenastoupila k výkonu své funkce, včera během konference v Berlíně prohlásila, že kooperace EU se státy západního Balkánu má pro obě strany velmi strategický význam. Von der Leyenová se bude ve svém funkčním období snažit o další posílení vztahů s Albánií a Severní Makedonií, které v posledních letech projevily snahy v přibližování se unijním hodnotám.

Silnější Evropa. Takové přání má šéfka EK von der Leyenová

Neexistuje nic, co by Evropa nedokázala překonat. V dnešním projevu o budoucnosti Evropské unie u příležitosti 30. výročí pádu berlínské zdi to prohlásila budoucí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zdůraznila ale, že Evropa se musí naučit lépe se prosazovat na mocenském poli, aby tak lépe dokázala hájit své zájmy.