EU (Evropská unie)

Evropská unie (EU) představuje unikátní politický a ekonomický projekt, který vznikl s cílem dosáhnout míru, stability a prosperity v Evropě. V průběhu více než půlstoletí se vyvinula z původního společenství do složité politické a ekonomické entity, která zahrnuje řadu členských států.  

Začátky Evropské unie sahají do poválečného období, kdy byla snaha o zabránění dalším konfliktům v Evropě. Schumanova deklarace v roce 1950 položila základy vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), kde byla produkce uhlí a oceli převedena pod mezinárodní kontrolu. Toto společenství se postupně rozrostlo do Evropského hospodářského společenství (EHSS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

Evropská unie byla oficiálně založena Maastrichtskou smlouvou v roce 1993. Od té doby se EU rozrostla o několik nových členských států, přičemž aktuálně má 27 členů. Každý členský stát podpisuje a dodržuje smlouvy, které stanovují pravidla a cíle EU.

Evropská unie má složitou strukturu institucí, které zahrnují Evropský parlament, Evropskou komisi, Radu Evropské unie, Evropskou centrální banku a Evropský soudní dvůr. Tyto instituce mají za úkol přijímat rozhodnutí, vyvíjet legislativu a zajišťovat fungování EU.

Evropská unie vyvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku s cílem zajistit stabilitu a řešit globální výzvy. Spolupracuje také v oblasti práva a lidských práv.

Související články:

Ostrý spor Říma a EU? Kvůli schodku jsou ohroženy dluhopisy Itálie

Hon na emise v EU? Česko tvrdě vzdoruje. Nejsme špindíry, ohradil se Brabec

Česká republika se nebrání nástupu elektromobilů, zdůraznil dnes v Lucemburku ministr životního prostředí Richard Brabec. Státy EU dnes vyjednávají o svém postoji k návrhu Evropské komise (EK), který předpokládá k roku 2030 u nových aut snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 30 procent proti stavu v roce 2021. Některé země prosazují výrazně vyšší procento, podle Brabcova názoru ale Česká republika nechce v této oblasti jen "házet" efektními čísly.

Válka kvůli výfukům. Spor mezi východem a západem EU propukl naplno

Dopolední první kolo debaty ministrů životního prostředí zemí Evropské unie o snižování emisí oxidu uhličitého u osobních aut potvrdilo rozdílné pohledy různých států. Některé, včetně České republiky, trvají na původním návrhu Evropské komise, aby v roce 2030 nově vyráběné automobily vypouštěly o 30 procent méně CO2 než v roce 2021. Další ovšem prosazují, aby to bylo nejméně 40 procent, což je hodnota, na které se minulý týden shodl europarlament.

Nová digitální daň v EU? Česko se přidalo k rebelům, je proti návrhu

Česká republika se připojila k odporu Irska, Finska a Švédska vůči návrhu Evropské unie na novou digitální daň, která by zvýšila daňové zatížení velkých internetových firem. Ve společném dokumentu uvedené čtyři země varují, že navrhovaný postup by mohl porušovat mezinárodní smluvní závazky. Informovala tom agentura Reuters s odvoláním na kopii dokumentu poskytnutou irským ministerstvem financí.

Fake news? Dezinformační taktika se změnila. Politici jsou v koncích, burcuje analytik

Politici v Evropské unii i ve Spojených státech v poslední době předkládají návrhy na boj proti dezinformacím, jejich snahy ale narážejí na nepříjemnou skutečnost: obchodníci s manipulativním obsahem jsou díky novým metodám stále o krok napřed. Neznamená to ale, že globální reakce na rozmach dezinformačních kampaní byla jen ztrátou času.

Se Zemí je konec? Katastrofická změna postupuje rychleji, než se myslelo

Cíle pařížské klimatické dohody z roku 2015 lze nyní naplnit již jen pomocí rychlých a dalekosáhlých změn ve všech oblastech společnosti. Uvádí to zpráva, kterou dnes na závěr zasedání v jihokorejském Inčchonu zveřejnil Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC). Pařížská dohoda uzavřená v roce 2015 si za cíl klade udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Vědci ve zprávě upozorňují na to, že už oteplení o 1,5 stupně by mělo závažné následky, oteplení o dva stupně by ale mohlo být v mnoha oblastech katastrofální. Evropská komise v reakci na zprávu uvedla, že bude s oteplováním bojovat a očekává to i od ostatních.

Brusel je zděšen vraždou bulharské novinářky, žádá důkladné vyšetřování

Evropská komise čeká rychlé a důkladné vyšetření brutální vraždy bulharské novinářky Viktorije Marinovové. Šetření musí podle mluvčího komise nejen usvědčit pachatele, ale také jednoznačným způsobem určit, zda důvodem vraždy byla práce třicetileté zaměstnankyně regionální televize TVN.

Salvini a Le Penová vytvořili Frontu svobody, má "vyčistit" bruselský bunkr

Šéf italské euroskeptické strany Liga Matteo Salvini a předsedkyně francouzského krajně pravicového Národního sdružení (bývalé Národní fronty) Marine Le Penová dnes s výhledem na květnové volby do Evropského parlamentu (EP) představili koalici Fronta svobody. Informoval o tom deník La Repubblica. Pokud to bude možné, budou mít obě uskupení také společnou kandidátku, řekl Salvini.

Jak to bude s emisemi u aut? Státy EU se hádají, Rakousko předloží nový návrh

Stávající rakouské předsednictví EU chce mezi členskými státy unie rychle najít co nejširší podporu pro kompromisní podobu snižování emisí oxidu uhličitého u nových aut. Podle dobře informovaných diplomatických zdrojů jde na úterní jednání ministrů životního prostředí států unie s textem návrhu, aby nové osobní vozy musely od roku 2030 vypouštět o 35 procent méně CO2 než v roce 2021.

Cenu Václava Havla obdržel Ojub Titijev z Ruska. Nemohl si ji převzít, zadržuje ho policie

Letošní Cenu Václava Havla za lidská práva získal bojovník za lidská práva v Čečensku Ojub Titijev. Ve Štrasburku to dnes oznámilo Parlamentní shromáždění Rady Evropy, které ocenění pojmenované po bývalém československém a českém prezidentovi uděluje od roku 2013. Šéf čečenské odbočky organizace Memorial si cenu nemohl převzít osobně, neboť jej letos v lednu zatkla policie údajně za držení marihuany.

Drtivý dopad brexitu: Firmy začínají mít značné problémy už nyní

Nejistota spojená s odchodem Británie z Evropské unie začíná mít na britské podniky výrazný dopad, jejich vývoz zpomaluje, náborové potíže se hromadí a investiční plány musí omezovat. Vyplývá to ze dvou průzkumů - Britské obchodní komory BCC a společnosti Deloitte.

Skotsko nepodpoří dohodu o brexitu. Prý je to slátanina

Skotští nacionalisté nepodpoří dohodu o odchodu Británie z Evropské unie, kterou by v nejbližších týdnech chtěla uzavřít premiérka Theresa Mayová. V rozhovoru s BBC to řekla jejich vůdkyně Nicola Sturgeonová, podle níž by skotští poslanci naopak "nepochybně" podpořili vypsání nového brexitového referenda.

Jejich písmo známe, jazyk ale ne. U zrodu Evropy stál i jeden záhadný národ

Mezi tak trochu záhadné starověké národy patří Etruskové. O původu tohoto národa panují spory již několik staletí. Přitom právě Etruskové stáli u zrodu Evropy.

Británie z EU nakonec neodejde? Juncker odpověděl vyhýbavě

Dohoda mezi EU a Londýnem o podmínkách jejího odchodu z unie by mohla být hotova možná už tento měsíc, nebo v listopadu. Řekl to předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker v rozhovoru, který dnes otiskly některé rakouské deníky. Předseda Evropské rady Donald Tusk dnes prohlásil, že věří v dohodu do konce roku.

"Neposlušný" člen EU? Vztahy mezi Bruselem a Itálií se dál vyostřují

Vztahy mezi EU a Itálií se vyostřují. Návrh státního rozpočtu, v němž nová italská vláda počítá s obrovským deficitem, může přerůst v otevřený spor mezi Římem a Bruselem. Kromě Maďarska a Polska tak má EU dalšího "neposlušného" člena. Informoval o tom server Politico.eu.

Babiš podporuje Makedonii ve vstupu do EU a NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes podpořil úsilí Makedonie o začlenění do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Po schůzce Babiše s makedonským prezidentem Ďorgem Ivanovem o tom v tiskové zprávě informoval úřad vlády. Snahu Makedonie o zapojení do západních struktur podpořili ve čtvrtek i prezident Miloš Zeman a předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).

Rozhovor

Obrátí uprchlíci Evropu naruby a jak probíhá záchrana na moři? Způsoby jsou dva, říká šéf české kanceláře Lékařů bez hranic

ROZHOVOR – Ačkoli nápor uprchlíků na Evropu opadá, čas od času se objevují zprávy, že v Africe čekají miliony lidí, kteří se chystají přeplout Středozemní moře. Takové zvěsti logicky vyvolávají obavu z velkých demografických změn. „Aby dali uprchlíci dohromady alespoň jedno procento stávající populace Evropy, musel by nynější trend pokračovat beze změn dalších 280 let,“ upozornil v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Pavel Gruber, ředitel české kanceláře Lékařů bez hranic. Dále prozradil, jak se na moři hledají uprchlíci a jaká pravidla musí záchranářské lodě dodržovat.

Erdogan chce turecké referendum o vstupu do EU

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes uvedl, že o tom, zda bude Turecko dál usilovat o členství v EU, by mohlo rozhodnout referendum. Erdogana dráždí zdlouhavé vyjednávání, o kterém tvrdí, že ho brzdí předsudky vůči muslimům, napsala agentura Reuters. Přístupové rozhovory unie s Ankarou oficiálně začaly v roce 2005. Dojde-li k referendu, je podle Reuters možné, že skončí.

Uprchlíci? Nejdřív zajištění hranic EU, pak přesídlování, žádají Rakousko a Dánsko

Ministři vnitra Rakouska a Dánska Herbert Kickl a Inger Stöjbergová dnes prohlásili, že přesídlování uprchlíků do zemí Evropské unie má EU řešit až poté, co budou naplno uskutečněna ostatní opatření, jako je ochrana vnějších hranic EU. Teprve po utlumení nelegální migrace a obnovení důvěry obyvatel mají být do Evropy přesídlováni lidé s největší potřebou ochrany, uvedli dnes ve Vídni ministři ve společném návrhu reformy evropského azylového systému.

Srovnávat EU se SSSR? Tusk ukázal, kde straší sovětský duch

Evropská unie respektuje své partnery, totéž ale očekává od nich. V reakci na výrok britského ministra zahraničí Jeremyho Hunta, který tento týden EU přirovnal k Sovětskému svazu, to řekl předseda Evropské rady Donald Tusk. Na programu nadcházejícího summitu prezidentů a premiérů evropské osmadvacítky hodlá Tusk zařadit v souvislosti s odhalením pokusu o hackerský útok na Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) i otázku kybernetické bezpečnosti.