Jens Stoltenberg

Jens Stoltenberg

Stoltenberg volá po posílení spolupráce a podpory Ukrajiny

Severoatlantická aliance a Evropská unie musí s ohledem na ohrožení představované Ruskem dále posílit svou spolupráci. Spojenci také musí ještě silněji podporovat Ukrajinu. Po dnešním podpisu společného prohlášení obou organizací to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. 
Jens Stoltenberg

Lídři EU a NATO podepíšou společné prohlášení o podpoře Ukrajiny

Ke společné podpoře Ukrajiny a dalšímu rozvoji vzájemné spolupráce se dnes patrně přihlásí lídři Severoatlantické aliance a Evropské unie. V historicky třetí společné deklaraci, jejíž dojednání se kvůli rozdílným představám členských zemí zpozdilo o řadu měsíců, se oba bloky vymezí vůči ruské hrozbě a rostoucímu čínskému vlivu v otázce globální bezpečnosti.
Bundeswehr, ilustrační fotografie

Stoltenberg: Evropa i svět potřebují silnou německou armádu

Evropa a také svět k zajištění bezpečnosti potřebují silnou německou armádu, únorové rozhodnutí německého kancléře Olafa Scholze masivně investovat do zbrojení je tak historickým bodem obratu. Dnes to na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Řekl také, že ruská invaze na Ukrajinu jasně ukázala bezpečnostní rizika závislosti Západu na autoritářských režimech.
NATO

NATO bude podle Stoltenberga podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba

Severoatlantická aliance bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba, ubezpečil dnes v Bukurešti šéf této organizace Jens Stoltenberg. Je důležité, aby ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině nezvítězil, řekl také po prvním dni jednání ministrů zahraničí NATO. Byla by to podle něj tragédie nejen pro Ukrajinu. Její ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes požádal o rychlejší dodávky zbraní a generátorů.
Jens Stoltenberg

Putin využívá zimu jako zbraň, řekl Stoltenberg. Apeluje na zvýšení pomoci Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině selhává a chce využít zimu jako zbraň, Severoatlantická aliance by proto měla dál podporovat Kyjev a pomáhat zejména s opravami a zprovozněním energetické infrastruktury a zajištěním protivzdušné obrany. Před zahájením schůzky ministrů zahraničí zemí NATO to dnes v Bukurešti řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. 
Summit NATO, Jens Stoltenberg

Stoltenberg: Příští summit NATO se uskuteční 11. a 12. července

Příští summit Severoatlantické aliance, který bude hostit litevský Vilnius, se bude konat v termínu 11. a 12. července, oznámil dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis doufá, že vrcholná schůzka se stane oslavou ukrajinského vítězství nad Ruskem, uvedl na twitteru.
Jens Stoltenberg

Stoltenberg jednal s Erdoganem o rozšíření NATO a obilném koridoru

Ruská agrese vůči Ukrajině a ratifikace vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance byly hlavními tématy, o nichž dnes hovořil v Istanbulu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Probírali také otázku exportu ukrajinského obilí z černomořských přístavů.
Jens Stoltenberg

Stoltenberg: Je načase dokončit vstup Finska a Švédska do aliance

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes na tiskové konferenci s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Çavuşogluem řekl, že nastal čas, aby se Švédsko a Finsko staly plnohodnotnými členy aliance. Informovala o tom agentura Reuters. Šéf NATO uvedl, že obě severské země splnily požadavky, jaké na ně Turecko kladlo.
Jens Stoltenberg

NATO nechce jadernou válku, uvedl Stoltenberg. Rusko dle něj ví, že ji nevyhraje

Rusko ví, že nemůže vyhrát jaderný konflikt a případné nasazení nukleárních zbraní na Ukrajině bude mít pro něj vážné následky. Po jednání ministrů obrany Severoatlantické aliance to řekl generální tajemník Jens Stoltenberg. Podle něj jsou nyní "extrémně vzdálené" okolnosti, za nichž by svůj jaderný arzenál nasadili spojenci v NATO.
Jens Stoltenberg

Prioritou NATO je dodat Ukrajině systémy vzdušné obrany, řekl Stoltenberg

Dodávky systémů protivzdušné obrany, které Ukrajina naléhavě potřebuje, budou prioritou dnešního jednání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance. Prohlásil to generální tajemník NATO před zahájením prvního aliančního jednání od začátku intenzivních ruských vzdušných útoků na ukrajinské civilní cíle v posledních dnech.
Jens Stoltenberg

Stoltenberg podle Kremlu zřejmě potvrdil, že NATO bojuje na straně Kyjeva

Slova generálního tajemníka Jense Stoltenberga, že výhra Ruska na Ukrajině bude porážkou NATO, jsou možným potvrzením, že Severoatlantická aliance bojuje na straně Ukrajiny. Řekl to dnes podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Stoltenberg se v tomto smyslu vyjádřil v úterý v Bruselu, kde hovořil o nutnosti podpory pro Ukrajinu.
Jens Stoltenberg

NATO jedná o navýšení výroby zbraní a munice, Kyjevu další zbraně

Severoatlantická aliance nepoleví v podpoře Ukrajiny a její úspěšné obrany proti Rusku, v ukrajinském zájmu jedná o navýšení výroby zbraní a munice. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož jsou ruské vzdušné útoky proti civilním cílům známkou slabosti a důsledkem neschopnosti udržet pozice vůči ukrajinské protiofenzivě.

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 16 minutami

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku: Po sečtení 22 procent hlasů vede Tisza, Orbánovi lidé začínají přiznávat porážku

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno před 1 hodinou

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

před 6 hodinami

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

před 8 hodinami

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

před 9 hodinami

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

před 10 hodinami

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

před 11 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

před 12 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

před 14 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí: Příští týden se citelně oteplí

Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé jarní počasí, které doprovodí citelné teplotní rozdíly i silnější vítr. Zatímco pondělí odstartuje s příjemnými teplotami až 19 °C a varováním před nárazy větru na Českomoravské vrchovině, polovina týdne se ponese ve znamení přibývající oblačnosti a občasných srážek. Výhled na závěr období však slibuje postupné vyjasňování a návrat jarního tepla s maximy dosahujícími hranice 20 °C.

včera

včera

Arc de Trump

Bílý dům oficiálně odhalil plány Trumpova největšího oblouku na světě

Bílý dům oficiálně odhalil ambiciózní plány na výstavbu monumentálního vítězného oblouku, který má vyrůst přímo v hlavním městě Spojených států. Projekt, pro nějž se vžil název „Arc de Trump“, představil sám prezident Donald Trump. Ten neskrývá nadšení a na sociálních sítích uvedl, že půjde o největší a nejkrásnější triumfální oblouk na celém světě, který bude sloužit Američanům po mnoho nadcházejících desetiletí.

včera

Prezident Trump

Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop

Americký prezident Donald Trump údajně plánuje na konci svého druhého funkčního období rozsáhlou vlnu milostí pro své nejbližší spolupracovníky a poradce. Podle informací deníku Wall Street Journal, který se odvolává na anonymní zdroje, se Trump v neformálních rozhovorech nechal slyšet, že udělí milost každému, kdo se během jeho působení v úřadu „přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop“ (zhruba 60 metrů).

včera

Praha

CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo

Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění webu CNN touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.

včera

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD

Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.

včera

Hormuzský průliv

Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny

Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje

Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.

včera

V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA

V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy