Mezinárodní měnový fond (MMF IMF)

Ekonomická krize, ilustrační foto

Koronakrize: Globální ekonomika se propadne zřejmě o více než tři procenta

V souvislosti se šířením koronaviru vyhlásily země řadu přísných opatření, mnohde byla vyhlášena celostátní karanténa, uzavřeny školy a obchody, zakázány veřejné akce a zaveden nouzový stav. Několik států včetně ČR zavedlo povinnost nosit roušku. Zrušena či odložena byla řada kulturních a sportovních akcí. Letos se neuskuteční například tenisový Wimbledon a odloženy o rok byly i olympijské hry v Tokiu či mezinárodní výstava EXPO 2020.
Kristalina Georgievová

Ekonomika se neoživí ani v roce 2021, varuje MMF

Globální ekonomice bude trvat mnohem déle, než plně oživí ze šoku způsobeného novým koronavirem. Uvedla to dnes v rozhovoru s agenturou Reuters výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. MMF tak zřejmě reviduje směrem dolů své prognózy na letošní a příští rok.
Kristalina Georgievová

MMF zřejmě zhorší výhled světového hospodářství

Mezinárodní měnový fond (MMF) pravděpodobně přikročí k dalšímu zhoršení výhledu světového hospodářství, protože koronavirová krize má na řadu ekonomik větší dopad, než se předpokládalo. Uvedla to dnes podle agentury Reuters šéfka fondu Kristalina Georgievová. Ekonomové MMF dnes navíc varovali, že Evropa a Asie riskují novou vlnu koronaviru, pokud budou obnovovat hospodářský život příliš rychle.
EUR - evropská měna

Průzkum ECB: Ekonomika eurozóny letos klesne o 5,5 procenta

Ekonomika eurozóny by v letošním roce mohla kvůli negativním dopadům koronaviru klesnout o 5,5 procenta. Vyplývá to z výsledků průzkumu Evropské centrální banky (ECB) mezi profesionálními prognostiky. V příštím roce by se hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny mohl podle průzkumu zvýšit o 4,3 procenta.
Ropa, ilustrační fotografie

Cena ropy Brent klesla pod 16 dolarů, nejníže od roku 1999

Ceny ropy dnes pokračují v poklesu, dolů je i nadále tlačí zejména negativní dopad koronavirové krize na poptávku po pohonných hmotách. Severomořská ropa Brent se v jednu chvíli propadla pod 16 dolarů za barel, nejníže od června 1999.
Americký dolar

Ekonomka MMF: O pomoc kvůli pandemii žádá 100 zemí

Mezinárodní měnový fond (MMF) oslovilo s žádostí o nouzovou finanční pomoc, která by jim pomohla zastavit šíření koronaviru a zmírnit jeho ekonomický dopad, 100 z celkem 189 členských zemí. Z toho polovina jich patří mezi státy s nízkými příjmy. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekla hlavní ekonomka MMF Gita Gopinathová.
Ekonomická krize, ilustrační foto

Odhad poklesu českého HDP je optimistický, myslí si analytici

Odhad Mezinárodního měnového fondu (MMF) letošního poklesu české ekonomiky o 6,5 procenta považují analytici oslovení ČTK za optimistický. Propad odhadují až desetiprocentní. Pokud se prognóza MMF naplní, bude to i tak znamenat nejhorší výsledek v novodobé historii země. Tak výrazný pokles česká ekonomika nezaznamenala ani za globální finanční krize v roce 2009.
Americký dolar

MMF dočasně odpustí splácení dluhu 25 zemím bojujícím s pandemií

Mezinárodní měnový fond odpustí na šest měsíců splácení dluhu 25 nejchudším členským zemím v rámci svého programu Catastrophe Containment and Relief Trust (CCRT). Tyto země tak budou mít více finančních zdrojů na boj s koronavirem. Oznámila to výkonná ředitelka fondu Kristalina Georgievová.
Kristalina Georgievová

MMF: Koronavirus zasadí ekonomice nejhorší ránu od velké krize

Koronavirus zasadí globální ekonomice nejhorší ránu od velké hospodářské krize z 30. let minulého století. Uvedla to dnes výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Dodala, že v příštím roce očekává pouze částečné oživení ekonomiky.
Ilustrační foto

Studie OSN: Koronavirus může uvrhnout půl miliardy lidí do chudoby

Ekonomické dopady koronavirové krize by mohly uvrhnout zhruba půl miliardy lidí do chudoby. Vyplývá to ze studie Organizace spojených národů (OSN). Chudoba tak podle expertů zaznamená první celosvětový vzestup za 30 let, studie předpokládá nárůst počtu lidí žijících v chudobě o 400 až 600 milionů.
Hasan Rúhání, íránský prezident

Rúhání: Pokud MMF neschválí pomoc Íránu, bude to diskriminace

Pokud Mezinárodní měnový fond (MMF) Íránu neposkytne na boj s koronavirem pět miliard dolarů (125 miliard Kč) z mimořádného fondu, jak Teherán žádal, bude to možné považovat za diskriminaci. Řekl to dnes íránský prezident Hasan Rúhání. Spojené státy mohou pomoc v MMF zablokovat.
Ekonomický růst, ilustrační fotografie

Růst globální ekonomiky se letos téměř zastaví, uvádí analýza

Růst světové ekonomiky bude letos kvůli koronaviru činit pouze 0,4 procenta, napřesrok však zrychlí na 4,9 procenta. Předpovídá to podle serveru televize CNBC nová analýza ratingové agentury S&P Global Ratings. Před koronavirovou krizí S&P letošní růst globální ekonomiky odhadovala na 3,3 procenta.
Kristalina Georgievová

Globální ekonomika klesne, země budou chtít úvěry, uvedl MMF

Globální ekonomika v letošním roce kvůli globální pandemii nemoci COVID-19 klesne a mimořádně vysoký počet zemí bude potřebovat od Mezinárodního měnového fondu nouzový úvěr. Uvedli to ve společném prohlášení šéfka MMF Kristalina Georgievová a předseda Mezinárodního měnového a finančního výboru (IMFC), který určuje strategii MMF, Lesetja Kganyago.
Íránský ministr zahraničí Muhammad Džavad Zaríf

10 tisíc nakažených koronavirem na Blízkém východě, Írán žádá MMF o pomoc

Írán požádal Mezinárodní měnový fond (MMF) o mimořádnou finanční pomoc, jež by zemi pomohla v krizi vyvolané šířením nového typu koronaviru. Na twitteru to dnes oznámil íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. Írán patří k zemím s nejvyšším počtem případů nákazy. Ve středu ohlásil 9000 nakažených a 354 mrtvých.

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy