Georgievová odvážně kormidluje MMF v koronavirové bouři, píše Reuters

V době pandemie způsobené novým koronavirem, která uvrhla svět do recese, jež může rozpoutat chaos v rozvojových zemích, se bulharská ekonomka Kristalina Georgievová jeví jako silný hlas pro chudé.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) vyrostla za železnou oponou a často vzpomíná, jako bolestivé pro ni bylo vidět, jak její matka během měnové krize v 90. letech přes noc přišla o životní úspory, píše agentura Reuters.

Šéfka MMF zdůraznila, že je nutné zachránit před podobným osudem nejchudší země světa, které jsou domovem asi čtvrtiny světové populace. Dopad koronaviru na rozvíjející se trhy je umocněn klesajícími cenami zboží, masivním odlivem kapitálu a vysokou hustotou zalidnění.

Georgievová spolu se svým někdejším nadřízeným, prezidentem Světové banky (SB) Davidem Malpassem a Světovou zdravotnickou organizací (WHO) vyvíjí tlak na Spojené státy, Čínu a další hospodářsky nejsilnější země světa sdružené ve skupině G20, aby dočasně nejchudším státům do konce roku pozastavily platby za obsluhu dluhu v hodnotě 14 miliard dolarů.

"Toto jsou časy, pro které byl MMF vytvořen - jsme tu, abychom využili sílu globálního společenství k pomoci a ochraně nejzranitelnějších lidí a k oživení ekonomik," uvedla ve čtvrtečním projevu, který se uskutečnil před plánovanými jarními jednáními MMF a SB. "Naléhavě potřebují pomoc," dodala.

Georgievová je první šéfkou MMF pocházející z rozvíjející se tržní ekonomiky, funkci převzala loni v říjnu. Fond byl založen s cílem zvrátit ničivé dopady ekonomického nacionalismu po takzvané "velké depresi", jež následovala po propadu akcií na americké burze v říjnu 1929.

Krizový management Georgievové, kterou její kolegové označují za nezdolný přírodní živel, neúprosnou či stroj, zahrnují selfies videa se zaměstnanci a půlnoční telefonáty se světovými lídry.

Georgievová varovala před hrozbou propuknutí nákazy, když se většina případů ještě soustředila v Číně, a v polovině února stovkám účastníků bezpečnostní konference v Mnichově řekla: "Musíme se modlit za to nejlepší a připravit se na nejhorší".

Od té doby se virus rozšířil do mnoha zemí světa a usmrtil více než 100.000 lidí.

Minulý týden Georgievová vydala další varování. "Není pochyb o tom, že rok 2020 bude mimořádně obtížný," řekla a dodala, že by se situace mohla příští rok ještě zhoršit podle toho, jaké kroky nyní udělají bohaté země.

Pro Evropu a Spojené státy není jednoduché šíření viru zastavit. Chudší země se slabšími zdravotními systémy a hustě zalidněnými slumy jsou ale ekonomicky zranitelnější. Mnoho z nich má podle Georgievové rekordně vysoké dluhy, čelí velkému propadu cen komodit a potýká se s odlivem kapitálu v hodnotě 100 miliard dolarů.

Vyjednávací schopnosti nové šéfky MMF budou tento týden podrobeny zkoušce na jarních jednáních MMF a SB. Mítinky, které se uskuteční online, zatímco za běžné situace by se konaly ve Washingtonu s účastí asi 10.000 lidí, budou zlomové pokud jde o otázku odpouštění dluhů.

Georgievová podle někdejšího hlavního historika MMF Jamese Boughtona "dělá, co může", potřebuje k tomu ale součinnost zemí G20. "MMF je nakonec jednatelem velkých bohatých zemí," řekl.

Americký ministr financí Steven Mnuchin označil Georgievovou za schopnou vůdkyni, která je oddaná poslání MMF. "Jsem si zcela jist, že v tomto krizovém období povede fond s vizí a kreativitou," sdělil v prohlášení.

Její vazby na další mocnou globální sílu, Vatikán, jí pomohly zmírnit hrozící krizi ve vztahu s Argentinou po loňských volbách, v nichž zvítězili kritici MMF. Georgievová a argentinský ministr financí Martín Guzmán podle Erica LeCompteho, který je ředitelem nábožensky orientované neziskové organizace proti chudobě Jubilee USA Network, na únorové konferenci zprostředkované papežem Františkem připravili cestu pro zlepšení vztahů. "Je požehnáním, že u kormidla MMF máme někoho s vývojovým zázemím. Věřím, že proto jsme svědky rychlého pohybu, pokud jde o některé odvážné návrhy, jež nás mají zachránit před finanční krizí nebo novou velkou depresí," uvedl.

Když představitelé G20 odmítli klasifikovat koronavirus jako vážný rizikový faktor, Georgievová zveřejnila vlastní pesimistický výhled. Poté, co se epidemie rozšířila mimo Asii, svolala za méně než měsíc dvě mimořádná zasedání řídícího výboru MMF, což se nikdy předtím nestalo. Objevila se také po boku Malpasse na společném brífinku o nouzových opatřeních.

Podrobnosti plánu na oddlužení se stále připravují, snahy Georgievové ale zřejmě přináší výsledky a státy G20 pravděpodobně přistoupí na dočasné zmrazení plateb za dluhové služby, sdělily Reuters dva zdroje, které jsou se současným vývojem obeznámeny.

"Je odvážná a nebere si servítky," uvedla Sonja Gibbsová, která je ředitelkou Institutu pro mezinárodní finance, který sdružuje 450 bank, hedgeových fondů a dalších globálních finančních firem.

"Až budeme řešit úvěrová rizika, bude velmi dobré mít na opačném konci stolu někoho, kdo má otevřený přístup ke komunikaci, " uvedla.

Související

Více souvisejících

Mezinárodní měnový fond (MMF IMF) Kristalina Georgievová G20 Ekonomika Steven Mnuchin Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

Lodní doprava, ilustrační foto

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů

Napětí na Blízkém východě eskaluje a mezinárodní společenství se obává ekonomických důsledků. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že americké útoky na Írán a následná íránská hrozba uzavření strategického průlivu Hormuz by mohly vážně poškodit globální hospodářský růst.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

před 4 hodinami

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

před 5 hodinami

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

před 5 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

před 5 hodinami

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

před 6 hodinami

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

před 6 hodinami

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů

Administrativa Donalda Trumpa propustila stovky novinářů americké vládní zpravodajské agentury Voice of America (VOA), což podle mnohých fakticky znamená její zánik. Americký prezident tak pokračuje v rozsáhlém omezování federálních médií, která dlouhodobě kritizuje za údajnou „levicovou zaujatost“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy