Georgievová odvážně kormidluje MMF v koronavirové bouři, píše Reuters

V době pandemie způsobené novým koronavirem, která uvrhla svět do recese, jež může rozpoutat chaos v rozvojových zemích, se bulharská ekonomka Kristalina Georgievová jeví jako silný hlas pro chudé.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) vyrostla za železnou oponou a často vzpomíná, jako bolestivé pro ni bylo vidět, jak její matka během měnové krize v 90. letech přes noc přišla o životní úspory, píše agentura Reuters.

Šéfka MMF zdůraznila, že je nutné zachránit před podobným osudem nejchudší země světa, které jsou domovem asi čtvrtiny světové populace. Dopad koronaviru na rozvíjející se trhy je umocněn klesajícími cenami zboží, masivním odlivem kapitálu a vysokou hustotou zalidnění.

Georgievová spolu se svým někdejším nadřízeným, prezidentem Světové banky (SB) Davidem Malpassem a Světovou zdravotnickou organizací (WHO) vyvíjí tlak na Spojené státy, Čínu a další hospodářsky nejsilnější země světa sdružené ve skupině G20, aby dočasně nejchudším státům do konce roku pozastavily platby za obsluhu dluhu v hodnotě 14 miliard dolarů.

"Toto jsou časy, pro které byl MMF vytvořen - jsme tu, abychom využili sílu globálního společenství k pomoci a ochraně nejzranitelnějších lidí a k oživení ekonomik," uvedla ve čtvrtečním projevu, který se uskutečnil před plánovanými jarními jednáními MMF a SB. "Naléhavě potřebují pomoc," dodala.

Georgievová je první šéfkou MMF pocházející z rozvíjející se tržní ekonomiky, funkci převzala loni v říjnu. Fond byl založen s cílem zvrátit ničivé dopady ekonomického nacionalismu po takzvané "velké depresi", jež následovala po propadu akcií na americké burze v říjnu 1929.

Krizový management Georgievové, kterou její kolegové označují za nezdolný přírodní živel, neúprosnou či stroj, zahrnují selfies videa se zaměstnanci a půlnoční telefonáty se světovými lídry.

Georgievová varovala před hrozbou propuknutí nákazy, když se většina případů ještě soustředila v Číně, a v polovině února stovkám účastníků bezpečnostní konference v Mnichově řekla: "Musíme se modlit za to nejlepší a připravit se na nejhorší".

Od té doby se virus rozšířil do mnoha zemí světa a usmrtil více než 100.000 lidí.

Minulý týden Georgievová vydala další varování. "Není pochyb o tom, že rok 2020 bude mimořádně obtížný," řekla a dodala, že by se situace mohla příští rok ještě zhoršit podle toho, jaké kroky nyní udělají bohaté země.

Pro Evropu a Spojené státy není jednoduché šíření viru zastavit. Chudší země se slabšími zdravotními systémy a hustě zalidněnými slumy jsou ale ekonomicky zranitelnější. Mnoho z nich má podle Georgievové rekordně vysoké dluhy, čelí velkému propadu cen komodit a potýká se s odlivem kapitálu v hodnotě 100 miliard dolarů.

Vyjednávací schopnosti nové šéfky MMF budou tento týden podrobeny zkoušce na jarních jednáních MMF a SB. Mítinky, které se uskuteční online, zatímco za běžné situace by se konaly ve Washingtonu s účastí asi 10.000 lidí, budou zlomové pokud jde o otázku odpouštění dluhů.

Georgievová podle někdejšího hlavního historika MMF Jamese Boughtona "dělá, co může", potřebuje k tomu ale součinnost zemí G20. "MMF je nakonec jednatelem velkých bohatých zemí," řekl.

Americký ministr financí Steven Mnuchin označil Georgievovou za schopnou vůdkyni, která je oddaná poslání MMF. "Jsem si zcela jist, že v tomto krizovém období povede fond s vizí a kreativitou," sdělil v prohlášení.

Její vazby na další mocnou globální sílu, Vatikán, jí pomohly zmírnit hrozící krizi ve vztahu s Argentinou po loňských volbách, v nichž zvítězili kritici MMF. Georgievová a argentinský ministr financí Martín Guzmán podle Erica LeCompteho, který je ředitelem nábožensky orientované neziskové organizace proti chudobě Jubilee USA Network, na únorové konferenci zprostředkované papežem Františkem připravili cestu pro zlepšení vztahů. "Je požehnáním, že u kormidla MMF máme někoho s vývojovým zázemím. Věřím, že proto jsme svědky rychlého pohybu, pokud jde o některé odvážné návrhy, jež nás mají zachránit před finanční krizí nebo novou velkou depresí," uvedl.

Když představitelé G20 odmítli klasifikovat koronavirus jako vážný rizikový faktor, Georgievová zveřejnila vlastní pesimistický výhled. Poté, co se epidemie rozšířila mimo Asii, svolala za méně než měsíc dvě mimořádná zasedání řídícího výboru MMF, což se nikdy předtím nestalo. Objevila se také po boku Malpasse na společném brífinku o nouzových opatřeních.

Podrobnosti plánu na oddlužení se stále připravují, snahy Georgievové ale zřejmě přináší výsledky a státy G20 pravděpodobně přistoupí na dočasné zmrazení plateb za dluhové služby, sdělily Reuters dva zdroje, které jsou se současným vývojem obeznámeny.

"Je odvážná a nebere si servítky," uvedla Sonja Gibbsová, která je ředitelkou Institutu pro mezinárodní finance, který sdružuje 450 bank, hedgeových fondů a dalších globálních finančních firem.

"Až budeme řešit úvěrová rizika, bude velmi dobré mít na opačném konci stolu někoho, kdo má otevřený přístup ke komunikaci, " uvedla.

Související

Více souvisejících

Mezinárodní měnový fond (MMF IMF) Kristalina Georgievová G20 Ekonomika Steven Mnuchin Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

včera

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

včera

Volodymyr Zelenskyj v krytu

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

včera

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

včera

Karel Řehka Prohlédněte si galerii

Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu

Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.

včera

Robert Fico

Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu

Slovenská opoziční strana SaS v úterý podala na Generální prokuratuře SR trestní oznámení na premiéra Roberta Fica. Důvodem jsou jeho nedávná vyjádření a kroky, které směřují k zastavení takzvaných havarijních dodávek elektrické energie na Ukrajinu. Podle představitelů opozice mohl předseda vlády svým jednáním naplnit skutkovou podstatu hned několika závažných trestných činů.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze prohlásil, že Rusko hodlá i nadále prosazovat své válečné cíle na Ukrajině. Moskva se podle něj nachází v široké konfrontaci se Západem, který se údajně snaží Rusko „rozdrtit“. Peskov však tvrdí, že tento tlak namísto oslabení pomohl zemi sjednotit a vedl k mimořádné konsolidaci ruské společnosti.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit

Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

včera

Donald Trump

Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?

Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.

včera

Zničená Ukrajina.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu

Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.

včera

23. února 2026 21:14

Peter Mandelson

Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona

Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.

23. února 2026 20:04

Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody

Americký prezident Donald Trump i přes nedávné soudní komplikace dál stupňuje svou obchodní válku a ohlásil zavedení nových patnáctiprocentních globálních cel. Tento krok přichází bezprostředně poté, co Nejvyšší soud označil jeho předchozí nouzová cla za nezákonná. Federální úřad celní a hraniční ochrany potvrdil, že sběr těchto zneplatněných poplatků bude ukončen dnes po půlnoci východoamerického času.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy