Georgievová odvážně kormidluje MMF v koronavirové bouři, píše Reuters

V době pandemie způsobené novým koronavirem, která uvrhla svět do recese, jež může rozpoutat chaos v rozvojových zemích, se bulharská ekonomka Kristalina Georgievová jeví jako silný hlas pro chudé.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) vyrostla za železnou oponou a často vzpomíná, jako bolestivé pro ni bylo vidět, jak její matka během měnové krize v 90. letech přes noc přišla o životní úspory, píše agentura Reuters.

Šéfka MMF zdůraznila, že je nutné zachránit před podobným osudem nejchudší země světa, které jsou domovem asi čtvrtiny světové populace. Dopad koronaviru na rozvíjející se trhy je umocněn klesajícími cenami zboží, masivním odlivem kapitálu a vysokou hustotou zalidnění.

Georgievová spolu se svým někdejším nadřízeným, prezidentem Světové banky (SB) Davidem Malpassem a Světovou zdravotnickou organizací (WHO) vyvíjí tlak na Spojené státy, Čínu a další hospodářsky nejsilnější země světa sdružené ve skupině G20, aby dočasně nejchudším státům do konce roku pozastavily platby za obsluhu dluhu v hodnotě 14 miliard dolarů.

"Toto jsou časy, pro které byl MMF vytvořen - jsme tu, abychom využili sílu globálního společenství k pomoci a ochraně nejzranitelnějších lidí a k oživení ekonomik," uvedla ve čtvrtečním projevu, který se uskutečnil před plánovanými jarními jednáními MMF a SB. "Naléhavě potřebují pomoc," dodala.

Georgievová je první šéfkou MMF pocházející z rozvíjející se tržní ekonomiky, funkci převzala loni v říjnu. Fond byl založen s cílem zvrátit ničivé dopady ekonomického nacionalismu po takzvané "velké depresi", jež následovala po propadu akcií na americké burze v říjnu 1929.

Krizový management Georgievové, kterou její kolegové označují za nezdolný přírodní živel, neúprosnou či stroj, zahrnují selfies videa se zaměstnanci a půlnoční telefonáty se světovými lídry.

Georgievová varovala před hrozbou propuknutí nákazy, když se většina případů ještě soustředila v Číně, a v polovině února stovkám účastníků bezpečnostní konference v Mnichově řekla: "Musíme se modlit za to nejlepší a připravit se na nejhorší".

Od té doby se virus rozšířil do mnoha zemí světa a usmrtil více než 100.000 lidí.

Minulý týden Georgievová vydala další varování. "Není pochyb o tom, že rok 2020 bude mimořádně obtížný," řekla a dodala, že by se situace mohla příští rok ještě zhoršit podle toho, jaké kroky nyní udělají bohaté země.

Pro Evropu a Spojené státy není jednoduché šíření viru zastavit. Chudší země se slabšími zdravotními systémy a hustě zalidněnými slumy jsou ale ekonomicky zranitelnější. Mnoho z nich má podle Georgievové rekordně vysoké dluhy, čelí velkému propadu cen komodit a potýká se s odlivem kapitálu v hodnotě 100 miliard dolarů.

Vyjednávací schopnosti nové šéfky MMF budou tento týden podrobeny zkoušce na jarních jednáních MMF a SB. Mítinky, které se uskuteční online, zatímco za běžné situace by se konaly ve Washingtonu s účastí asi 10.000 lidí, budou zlomové pokud jde o otázku odpouštění dluhů.

Georgievová podle někdejšího hlavního historika MMF Jamese Boughtona "dělá, co může", potřebuje k tomu ale součinnost zemí G20. "MMF je nakonec jednatelem velkých bohatých zemí," řekl.

Americký ministr financí Steven Mnuchin označil Georgievovou za schopnou vůdkyni, která je oddaná poslání MMF. "Jsem si zcela jist, že v tomto krizovém období povede fond s vizí a kreativitou," sdělil v prohlášení.

Její vazby na další mocnou globální sílu, Vatikán, jí pomohly zmírnit hrozící krizi ve vztahu s Argentinou po loňských volbách, v nichž zvítězili kritici MMF. Georgievová a argentinský ministr financí Martín Guzmán podle Erica LeCompteho, který je ředitelem nábožensky orientované neziskové organizace proti chudobě Jubilee USA Network, na únorové konferenci zprostředkované papežem Františkem připravili cestu pro zlepšení vztahů. "Je požehnáním, že u kormidla MMF máme někoho s vývojovým zázemím. Věřím, že proto jsme svědky rychlého pohybu, pokud jde o některé odvážné návrhy, jež nás mají zachránit před finanční krizí nebo novou velkou depresí," uvedl.

Když představitelé G20 odmítli klasifikovat koronavirus jako vážný rizikový faktor, Georgievová zveřejnila vlastní pesimistický výhled. Poté, co se epidemie rozšířila mimo Asii, svolala za méně než měsíc dvě mimořádná zasedání řídícího výboru MMF, což se nikdy předtím nestalo. Objevila se také po boku Malpasse na společném brífinku o nouzových opatřeních.

Podrobnosti plánu na oddlužení se stále připravují, snahy Georgievové ale zřejmě přináší výsledky a státy G20 pravděpodobně přistoupí na dočasné zmrazení plateb za dluhové služby, sdělily Reuters dva zdroje, které jsou se současným vývojem obeznámeny.

"Je odvážná a nebere si servítky," uvedla Sonja Gibbsová, která je ředitelkou Institutu pro mezinárodní finance, který sdružuje 450 bank, hedgeových fondů a dalších globálních finančních firem.

"Až budeme řešit úvěrová rizika, bude velmi dobré mít na opačném konci stolu někoho, kdo má otevřený přístup ke komunikaci, " uvedla.

Související

Více souvisejících

Mezinárodní měnový fond (MMF IMF) Kristalina Georgievová G20 Ekonomika Steven Mnuchin Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 42 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 3 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA

Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy