Vlády na boj s virem daly deset bilionů dolarů, uvádí MMF

Vlády po celém světě již na boj s šířením koronaviru a s jeho ekonomickými dopady vynaložily v rámci rozpočtových opatření zhruba deset bilionů dolarů (234 bilionů Kč). Budou však zapotřebí ještě další rozsáhlé výdaje, uvedla dnes šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová.

Nové odhady podle šéfky MMF signalizují, že v důsledku koronavirové krize by se až 100 milionů lidí mohlo dostat do extrémní chudoby. Další vládní výdaje by se podle Georgievové měly zaměřit na minimalizaci ztrát pracovních míst a na odvrácení růstu nerovností, napsala agentura Reuters.

"Dobrou zprávou je, že vlády po celém světě podnikly mimořádná opatření k záchraně životů a k zajištění živobytí," uvedla dnes Georgievová. "Celosvětově zatím rozpočtová opatření činila zhruba deset bilionů dolarů. Vzhledem k vážnosti krize je však zapotřebí další velké úsilí," dodala.

Světová banka tento týden předpověděla, že světová ekonomika se letos v důsledku koronavirové krize propadne o 5,2 procenta, takže zaznamená nejhlubší recesi od druhé světové války. MMF v dubnu předpověděl pouze tříprocentní pokles. Fond nicméně hodlá své prognózy 24. června aktualizovat a Georgievová již minulý měsíc signalizovala zhoršení výhledu.

Světová banka tento týden rovněž předpověděla, že koronavirová krize uvrhne 70 až 100 milionů lidí do extrémní chudoby. Dříve přitom odhadovala, že do takového postavení by se kvůli pandemii mohlo dostat 60 milionů lidí.

Související

Více souvisejících

Mezinárodní měnový fond (MMF IMF) Kristalina Georgievová Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 18 minutami

před 51 minutami

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy