Vlády po celém světě již na boj s šířením koronaviru a s jeho ekonomickými dopady vynaložily v rámci rozpočtových opatření zhruba deset bilionů dolarů (234 bilionů Kč). Budou však zapotřebí ještě další rozsáhlé výdaje, uvedla dnes šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová.
Nové odhady podle šéfky MMF signalizují, že v důsledku koronavirové krize by se až 100 milionů lidí mohlo dostat do extrémní chudoby. Další vládní výdaje by se podle Georgievové měly zaměřit na minimalizaci ztrát pracovních míst a na odvrácení růstu nerovností, napsala agentura Reuters.
"Dobrou zprávou je, že vlády po celém světě podnikly mimořádná opatření k záchraně životů a k zajištění živobytí," uvedla dnes Georgievová. "Celosvětově zatím rozpočtová opatření činila zhruba deset bilionů dolarů. Vzhledem k vážnosti krize je však zapotřebí další velké úsilí," dodala.
Světová banka tento týden předpověděla, že světová ekonomika se letos v důsledku koronavirové krize propadne o 5,2 procenta, takže zaznamená nejhlubší recesi od druhé světové války. MMF v dubnu předpověděl pouze tříprocentní pokles. Fond nicméně hodlá své prognózy 24. června aktualizovat a Georgievová již minulý měsíc signalizovala zhoršení výhledu.
Světová banka tento týden rovněž předpověděla, že koronavirová krize uvrhne 70 až 100 milionů lidí do extrémní chudoby. Dříve přitom odhadovala, že do takového postavení by se kvůli pandemii mohlo dostat 60 milionů lidí.
Související
Masivní injekce pro Ukrajinu? Kyjev by mohl dostat pomoc za 1,1 miliardy dolarů
Ukrajina dostane další prostředky od Mezinárodního měnového fondu
Mezinárodní měnový fond (MMF IMF) , Kristalina Georgievová , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Americké volby jako obrovská bezpečnostní operace. Barikády jsou kolem sídel kandidátů i soukromých podniků
před 38 minutami
Američané nevolí jen prezidenta. Rozhodují o politické budoucnosti země
před 1 hodinou
Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa
před 1 hodinou
Rusko přišlo s bizarní teorií, proč v Moldavsku vyhrála prozápadní prezidentka
před 2 hodinami
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
před 2 hodinami
Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu
před 3 hodinami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 3 hodinami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 4 hodinami
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 4 hodinami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 4 hodinami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 4 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 5 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 5 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 6 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 7 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat.
Zdroj: Jakub Jurek