Petr Kramný

Petr Kramný (* 19. května 1978 Karviná) je Čech odsouzený za vraždu své šestatřicetileté manželky Moniky a osmileté dcery Kláry na dovolené v Egyptě. Trest vykonává ve Věznici Mírov.

Kauza vypukla poté, co byly 30. července 2013 v hotelovém pokoji v egyptské Hurgadě nalezeny dvě mrtvé české turistky - 36letá žena a její osmiletá dcera. Manžel, respektive otec zesnulých Petr Kramný prohlásil, že všichni tři trpěli střevními a žaludečními problémy. On sám byl krátce hospitalizován, byl mu odebrán cestovní pas.

Krátce poté, 3. srpna 2013, šéf nemocnice v Hurgadě Českému rozhlasu řekl, že žaludky zemřelých byly zcela rozleptané silným jedem. "Na 60 procent je za tím vražda, z níž je podezřelý právě manžel," sdělila Lidovým novinám egyptská policie. Ostatky zemřelých byly převezeny do Ostravy, kde je pitvali experti Ústavu soudního lékařství. Kramný se po třech měsících vrátil do Česka.

V lednu 2014 Kramný podstoupil test na detektoru lži, v únoru byl obviněn z dvojnásobné vraždy a Okresní soud v Karviné ho vzal do vazby. Tým českých kriminalistů poté odletěl do Egypta, tamní úřady případ odložily. Soudy odmítly Kramného žádosti o propuštění z vazby. V dubnu 2015 moravskoslezští kriminalisté uzavřeli případ s tím, že Kramný zavraždil manželku a dceru elektrickým proudem.

Proces s Kramným, který popřel jakýkoli podíl na úmrtí manželky a dcery, začal před Krajským soudem v Ostravě koncem června 2015. Státní zástupce Vít Legerský při čtení obžaloby řekl, že Kramný plánoval rozšířenou sebevraždu, nakonec však pro to nenašel dost odvahy. Znalci obžaloby vypověděli, že obě ženy zemřely na náhlé selhání srdce po zasažení elektrickým proudem. Znalec obhajoby, patolog, to později zpochybnil. V druhé část přelíčení, která začala v září 2015, znalec obhajoby uvedl, že manželku obžalovaného zabila spíše infekce a otrava, zásah elektrickým proudem ale zcela nevyloučil. Soud byl odročen kvůli rozporům znalců. Z revizního posudku vyplynulo, že vše ukazuje na zásah elektrickým proudem, otravu potravinami lze vyloučit.

V lednu 2016 soud uznal Kramného vinným z dvojnásobné vraždy elektrickým proudem a poslal ho na 28 let do vězení. Soud také rozhodl, že Kramný musí zaplatit příbuzným své manželky osm milionů korun. Kramný se odvolal, později se odvolal i státní zástupce. V červnu téhož roku Vrchní soud potvrdil Kramnému trest 28 let.

V prosinci 2016 soud uznal Kramného vinným z křivého obvinění. Policistu, který jej vyslýchal, Kramný obvinil, že se vůči němu dopustil násilí. Žádný trest ale soud Kramnému neuložil. Upustil od toho, protože 28 let vězení, jež už Kramný dostal za dvojnásobnou vraždu, je podle soudů trestem dostatečným.

V dubnu 2017 Nejvyšší soud zamítl Kramného dovolání v kauze dvojnásobné vraždy, neboť je považoval za zjevně neopodstatněné. Kramný poté podal stížnost k Ústavnímu soudu. Ústavní soud v březnu 2018 zamítl stížnost Kramného na údajné pochybení v jeho kauze. Rozhodl o tom bez věcného projednání. V dubnu téhož roku pak Nejvyšší soud zamítl i dovolání Kramného v kauze křivého obvinění policisty.

V červnu 2017 Česká televize uvedla, že státní zástupkyně obžalovala z křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku soudní znalce Radka Matlacha a Igora Fargaše, kteří svědčili v procesu s Kramným jako znalci obhajoby. Okresní soud v Ostravě jim udělil podmíněné tresty a pětiletý zákaz činnosti. Podle soudkyně Petry Ritterové oba vědomě zkreslili závěry posudku ve prospěch obžalovaného. Odvolací senát Krajského soudu v Ostravě poté opět udělil znalcům podmíněné tresty, Fargašovi trest lehce zmírnil, v případě Matlacha potvrdil původní trest. Loni verdikt potvrdil Nejvyšší soud a následně Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnosti znalců.

Krajské státní zastupitelství v Ostravě v květnu 2020 rozhodlo, že policie bude v Kramného kauze znovu prověřovat i postup znalců obžaloby.

Kramný v červenci 2018 podal návrh na obnovu řízení. Loni v dubnu žádost o obnovení procesu stáhl. Jeho advokátka Jana Rejžková řekla, že žádost znovu podá později. Žádostí se měl soud zabývat 19. dubna 2021. Podle advokátky je důvodem stažení žádosti vypracování nových dodatků ke znaleckým posudkům. Obnovu řízení žádal Kramný a jeho matka. Rozhodovat měla soudkyně Renata Gilová. Právě její senát Kramného uznal vinným. Odsouzený muž proto namítal její podjatost a žádal jiný senát. Zabýval se tím i Ústavní soud, Kramný ale neuspěl.

(Zdroj: ČTK)

* 19. května 1978

Související články:

Petr Kramný u soudu (15. 9. 2015)

Zásadní pochybení v kauze Kramný? Monika měla na zádech stopu, něco tu ale nehraje, tvrdí spolek Šalamoun

Praha - Zabil Petr Kramný svou manželku Moniku a dceru Kláru? Spolek Šalamoun se domnívá, že v případu existuje řada nejasností. Už v roce 20017 spolu s tehdejšími poslanci Janou Černochovou z ODS, Helenou Válkovou z klubu ANO a Danielem Kortem z TOP 09 požádali o obnovu rituálu. Spolek v rámci této snahy na twitteru zveřejňují na YouTube seriál, který má dokazovat na pochybení soudů a obžaloby.
Petr Kramný

Boj Kramného s justicí nekončí, na řadě je jeho vedlejší kauza

Brno - Nejvyšší soud se bude ještě zabývat druhou kauzou Petra Kramného. Justice ho vinným z křivého obvinění policisty, postih mu ale neukládala s ohledem na výjimečný trest vyměřený za smrt jeho manželky a dcery při dovolené v Egyptě. Přesto Kramný podal dovolání
Petr Kramný u soudu (15. 9. 2015)

Pelikán nepodá stížnost ve prospěch Kramného

Praha - Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) nepodá stížnost ve prospěch Petra Kramného, který byl pravomocně odsouzen za vraždu své manželky a dcery v Egyptě k 28 letům vězení. Dnes to napsal deník Právo.
Petr Kramný u soudu (15. 9. 2015)

Policie obvinila soudní znalce obhajoby z procesu s Petrem Kramným

Ostrava – Soudní znalci, kteří v případu Petra Kramného svědčili jako experti obhajoby, byli policií obviněni z křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. V případě uznání viny jim hrozí tresty v rozmezí od šesti měsíců do tří let, uvedla mluvčí Okresního státního zastupitelství Barbora Zajícová.

* 19. května 1978

Aktuálně se děje

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

včera

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

včera

včera

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

včera

včera

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

včera

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

včera

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

včera

včera

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

včera

včera

včera

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy