Petr Pavel

Petr Pavel je armádní generál Armády České republiky ve výslužbě a čtvrtý prezident České republiky. V letech 2012–2015 byl náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky, poté působil ve funkci předsedy vojenského výboru NATO a stal se prvním zástupcem zemí bývalé Varšavské smlouvy, který nastoupil do nejvyšší vojenské funkce Severoatlantické aliance. V roce 2022 oficiálně oznámil kandidaturu na prezidenta České republiky a od roku 2023 je prezidentem České republiky.

Petr Pavel se narodil do rodiny příslušníka Československé lidové armády. Otec, plukovník Josef Pavel, který byl členem Komunistické strany, působil jako zpravodajec a měl na starost i elektronický průzkum, mimo jiné zachycování a analyzování zpráv armád NATO.

V letech 1975 až 1979 Petr Pavel studoval na Vojenském gymnáziu Jana Žižky z Trocnova v Opavě a pokračoval v letech 1979 až 1983 studiem na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově. Následně se v rozmezí let 1988–1991 vzdělával na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně. Po sametové revoluci získal zahraniční vzdělání studijními pobyty na Defense Intelligence College v Bethsedě, na Staff College v Camberley, na Royal College of Defence Studies v Londýně a nakonec vystudoval magisterský obor mezinárodní vztahy na King's College London.

Kariéru začínal na nižších velitelských pozicích u výsadkářů, v letech 1991 až 1999 působil u vojenského zpravodajství, v roce 2002 byl krátce zástupcem velitele mechanizované divize, od roku 2002 do 2007 působil v nejvyšším velení armády jako velitel specializovaných sil, zástupce velitele společných sil nebo zástupce ředitele sekce ministerstva obrany; v zahraničí byl zástupcem vojenského přidělence ČR v Belgii (1993 až 1994), působil na velitelství NATO v nizozemském Brunssumu (1999 až 2002), zastupoval českou armádu ve velitelství operace Trvalá svoboda v Tampě na Floridě (2003), byl zástupcem vojenského představitele ČR při EU v Bruselu (2007 až 2009) nebo českým zástupcem na Vrchním velitelství spojeneckých vojsk v Evropě v Belgii (2010 až 2011); mezi roky 2011 a 2012 byl zástupcem náčelníka generálního štábu a od července 2012 do dubna 2015 pak působil jako náčelník Generálního štábu AČR; od června 2015 do června 2018 byl předsedou Vojenského výboru NATO, po návratu z Bruselu vojenskou kariéru ukončil; v květnu 2014 byl povýšen do nejvyšší české vojenské hodnosti armádního generála, nyní je ve výslužbě.

Výraznou roli v Pavlově kariéře sehrálo jeho působení v mírové mise UNPROFOR v někdejší Jugoslávii, kam odjel jako příslušník tehdy ještě československého praporu v roce 1992. V lednu 1993 - tedy již po rozpadu Československa, který společná jednotka přežila o tři měsíce - v čele ani ne třicetičlenné skupiny dobrovolníků (mezi nimiž byl i jeden z Pavlových nástupců v čele generálního štábu Aleš Opata) dostal do bezpečí 53 francouzských vojáků, kteří uvízli ve válečné zóně mezi srbskými a chorvatskými silami. Petr Pavel za svůj čin obdržel v roce 1993 francouzský Válečný kříž a v říjnu 1995 i českou medaili Za hrdinství.

Po odchodu do civilu zůstal Petr Pavel veřejně činný, například po vypuknutí pandemie koronaviru se začal angažovat v otázce řešení krizí. Stále častěji se také začalo hovořit o tom, že by se mohl zapojit do volby prezidenta v roce 2023, byť se sám Pavel k tomu zpočátku stavěl skepticky. Postupně ale svou kandidaturu přestal odmítat. 

Zájem ucházet se o funkci hlavy státu potvrdil Pavel v červnu roku 2023, kandidaturu oficiálně oznámil začátkem září, kdy také zahájil volební kampaň. Musel ale čelit i kritice, zejména kvůli svému předlistopadovému angažmá v armádě normalizačního Československa a zejména pro členství v komunistické straně. Pavel do ní vstoupil jako čtyřiadvacetiletý v roce 1985 a dle svých slov na to není pyšný.

V prvním kole voleb zvítězil s počtem 35,40 procenta hlasů. Ve druhém kole voleb vyhrál se ziskem 58,32 procenta hlasů a stal se čtvrtým prezidentem České republiky.

Související články:

Ministři věří, že Pavel o valorizaci rozhodne podle faktů předložených koalicí

Pavel se k nižší valorizaci důchodů vyjádří dnes odpoledne

Prezident Petr Pavel se ke sporné vládní novele o snížení červnové valorizace důchodů vyjádří dnes odpoledne. Řekl to novinářům při příchodu na jednání se zástupci opozičního hnutí ANO. Na návrh má svůj názor, ale uzavře jej až po schůzce. ANO chce s Pavlem mluvit o ekonomických, právních, ale i sociálních a politických aspektech, uvedla šéfka poslaneckého klubu Alena Schillerová. Předlohu už schválily Sněmovna i Senát.

Pavel na Slovensku jednal o Ukrajině či o boji s dezinformacemi

Prezident Petr Pavel během dvoudenní cesty na Slovensku jednal o řešení krize na Ukrajině, o způsobech jak čelit dezinformacím nebo o hlubší spolupráci v obranném průmyslu. Ocenil přitom mimořádně vstřícnou atmosféru, která jeho první zahraniční cestu provázela. Pavel to dnes řekl novinářům před Českým domem v Bratislavě na závěr své návštěvy.

Pavel se sešel s Kollárem, mluvili o pomoci Ukrajině i o volbách v na Slovensku

Česká republika i Slovensko by měly mít možnost zapojit se do poválečné obnovy Ukrajiny, které obě země nyní pomáhají. Šéf slovenské sněmovny Boris Kollár to řekl novinářům po dnešní schůzce s českým prezidentem Petrem Pavlem. Oba politici podle Kollára hovořili nejen o pomoci Ukrajině v souvislosti s ruskou invazí do této země, ale i o předčasných volbách na Slovensku.

Pavel se na Slovensku setkal s Čaputovou. Vyměnili si dárky a zvažují společné cesty, mimo jiné i na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel a jeho slovenská kolegyně Zuzana Čaputová zvažují společné zahraniční cesty, mezi prvními na válkou zasaženou Ukrajinu. Uvedli to po setkání v Bratislavě, kterou si Pavel vybral jako cíl své první zahraniční cesty ve funkci hlavy státu. Česko a Slovensko by podle obou politiků také mohly více spolupracovat například v boji proti dezinformacím.

Pavel považuje V4 především za konzultační fórum

Prezident Petr Pavel v současné době vnímá visegrádskou čtyřku (V4) spíše jako konzultační fórum, které nemá ambice detailně koordinovat zahraniční nebo bezpečnostní politiku. Prostor vidí v rozšíření spolupráce i na baltské země. Pavel to řekl na tiskové konferenci po dnešním setkání se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou v Bratislavě. Oba počítají se společnou cestou v dubnu na Ukrajinu. 

Pavel považuje vstup Ukrajiny do EU za pravděpodobnější než do NATO

Případné přijetí Ukrajiny do Evropské unie nebude budit tolik kontroverzí, jako úvahy o jejím přijetí do Severoatlantické aliance. Členství v EU lze lépe vysvětlit i těm, kteří vstupu nepřejí, jako krok ekonomický, sociální, kulturní, a nikoli vojenský. V rozhovoru při návštěvě Bratislavy to dnes ČTK řekl prezident Petr Pavel. 

Pavel promluvil o plánu na 100 dní. Přes týden bude zřejmě bydlet v Lumbeho vile

Svůj plán pro prvních 100 dní ve funkci zveřejní prezident Petr Pavel v nadcházejících dnech. Zahrnovat bude i pravidla pro výběr ústavních soudců nebo snahu moderovat vnitropolitickou debatu mezi vládou a opozicí, řekl dnes Pavel v rozhovoru s ČTK při své první zahraniční návštěvě v Bratislavě. V dokumentu bude i plán prvních zahraničních cest.

Rozhovor

V Praze pozvali Rumunsko do NATO. Je to naše největší bezpečnostní záruka, říká velvyslankyně Barta pro EZ

Velvyslankyně Rumunska v Praze Antoaneta Barta v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala bezpečnostní situaci na hranicích s Ruskem v regionu, vzájemné vztahy České republiky a Rumunska a spolupráci na nejvyšších diplomatických úrovních. Právě na summitu v Praze roku 2002 Rumunsko obdrželo pozvánku do řad NATO a ministři zahraničních věcí se při příležitosti dvacátého výročí sešli loni v srpnu. Barta také zdůraznila, že Rumunsko pevně stojí za svými moldavskými sousedy, kteří čelí ruské hrozbě.

Andrej Babiš řekl, co očekává od Pavla ohledně důchodů. ANO jde za prezidentem ve středu

Osud červnové mimořádné valorizace důchodů se bude řešit i tento týden, na řadě je podpis či případné veto novely zákona o důchodovém pojištění ze strany nově inaugurovaného prezidenta Petra Pavla. Jeho soupeř z lednové volby Andrej Babiš už naznačil, co by hlava státu měla podle hnutí ANO udělat.

Důchody v roce 2023: Osud valorizace je v rukou Pavla. Kalousek řekl, co mu vadí

Nižší růst důchodů v červnu letošního roku posvětili minulý týden také senátoři, na řadě je nyní prezident Petr Pavel. Své stanovisko plánuje sdělit v nadcházejících dnech. Svůj názor na upravenou mimořádnou valorizaci už naopak vyjádřil exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). 

Prezident Pavel v dubnu pojede na Ukrajinu. Česko je pro boj proti ruské agresi zásadní, tvrdí Zelenskyj

Prezident Petr Pavel navštíví Ukrajinu v dubnu, dohodl se na tom dnes při telefonátu s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. ČTK to sdělila Pavlova mluvčí Markéta Řeháková. Hlavy států spolu jednaly také o podpoře Ukrajiny ze strany České republiky na následující měsíce.

Zelenskyj telefonoval s Pavlem o integraci Ukrajiny do EU, shodli se na další spolupráci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes telefonoval se svým českým protějškem Petrem Pavlem, který se ujal tento týden funkce hlavy státu. Hovořili spolu o integraci Ukrajiny do Evropské unie a shodli se na další spolupráci, napsal Zelenskyj na twitteru.

Třetina obyvatel si myslí, že prezident Pavel byl po svém zvolení až příliš aktivní

Zhruba třetina obyvatel Česka si myslí, že prezident Petr Pavel byl po svém zvolení až příliš aktivní, přes polovinu respondentů to naopak považovalo za adekvátní kroky. Asi 74 procent lidí také oceňovalo zejména Pavlovo jednání s vysokými státními činiteli. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi, zveřejněném v dnešním pořadu Otázky Václava Moravce.

Pavel souhlasí s vyhotovením svého oficiálního portrétu

Prezident Petr Pavel souhlasí s vyhotovením svého oficiálního portrétu. Fotografování jeho tým zajistí vlastní produkcí, řekla novinářům Pavlova mluvčí Markéta Řeháková. Pavel dnes zahájil svůj první pracovní den v úřadu prezidenta. Vedle jmenování Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministrem životního prostředí se seznámil s prostory Pražského hradu, jeho zaměstnanci nebo s Lumbeho vilou, v níž by mohl v týdnu bydlet.

Pavel se chystá do Polska. Pojede na konci příštího pracovního týdne

Prezident Petr Pavel navštíví Polsko ve čtvrtek a v pátek příští týden. Potvrdila to dnes jeho mluvčí Markéta Řeháková. Program Hrad zveřejní příští týden. Půjde o druhou zahraniční cestu Pavla ve funkci prezidenta, první návštěvou bude v pondělí a v úterý tradičně Slovensko.

Hladík je ministrem životního prostředí. Petr Pavel ho jmenoval den po nástupu do funkce

Prezident Petr Pavel dnes den poté, co se ujal funkce hlavy státu, jmenoval místopředsedu KDU-ČSL Petra Hladíka ministrem životního prostředí. Předchozí prezident Miloš Zeman jmenování začátkem roku odmítl, což lidovci označili za protiústavní, kompetenční žalobu ale s ohledem na končící mandát bývalé hlavy státu nepodali. Vláda nebyla kompletní od začátku listopadu, kdy ze zdravotních důvodů skončila na ministerstvu životního prostředí (MŽP) Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Pavlův nástup může podle experta zmírnit extrémní nálady

Nástup nového prezidenta Petra Pavla může podle experta na politický extremismus Jana Charváta z Národního institutu SYRI jistým způsobem zmírnit extrémní nálady ve společnosti. Vzhledem k tomu, že příčiny radikalizace české společnosti jsou hluboké a mají počátky v 90. letech minulého století, ale český populismus není "na lopatkách", uvedl dnes Charvát v tiskové zprávě.

Pavel se vyjádří k valorizaci důchodů až po schůzce s ANO, Fiala to respektuje

Premiér Petr Fiala (ODS) respektuje úmysl prezidenta Petra Pavla sdělit svůj postoj k novele o nižší valorizaci penzí až příští týden po schůzce s opozičním hnutím ANO. Fiala věří, že argumenty vlády pro předpis jsou dostatečně silné. Novinářům to řekl při uvedení Petra Hladíka (KDU-ČSL) do funkce ministra životního prostředí. Penzijní novelu schválily dolní i horní parlamentní komora. K tomu, aby vstoupila v účinnost, musí ji podepsat prezident.

Pavel se během návštěvy Slovenska sejde s vrcholnými politiky

Nový český prezident Petr Pavel se během své dvoudenní návštěvy Slovenska příští týden sejde s vrcholnými slovenskými politiky, zástupci nevládních organizací, dále uctí památku spoluzakladatelů Československa, jakož i obětí homofobní vraždy a zastřeleného novináře Jána Kuciaka.