průměrná mzda

CZK

Průměrná mzda se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila, ta reálná ale klesla

Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43.412 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 procenta, se ale mzda reálně snížila o 6,7 procenta. Klesla tak páté čtvrtletí za sebou. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
CZK

Proč průměrná mzda tak vyrostla? Analytici vysvětlili, co za tím stojí

Růst průměrné mzdy v loňském čtvrtém čtvrtletí ukázal podle analytiků oslovených ČTK na velmi rozdílný vývoj odměňování mezi obory. Za růstem bylo především vyplácení odměn ve zdravotnictví a růst platů ve školství. Zároveň k statistickému nárůstu výdělků přispělo i propouštění především nízkopříjmových zaměstnanců. Každopádně silný růst průměrné mzdy ve čtvrtém čtvrtletí byl podle ekonomů překvapením. V letošním roce by měly průměrné mzdy nadále růst.
CZK

Průměrná mzda loni vzrostla na 38.525 korun

Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku o 6,5 procenta na 38.525 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,8 procenta. Za celý rok mzda stoupla meziročně o 4,4 procenta na 35.611 korun, reálně byla vyšší o 1,2 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
CZK

Průměrná mzda v ČR se po zohlednění inflace vrátila k růstu, odhadují analytici

Průměrná mzda po zohlednění inflace pravděpodobně ve třetím čtvrtletí mírně stoupla, zatímco v předchozím čtvrtletí klesla. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Nominálně pak ekonomové odhadují růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí na zhruba 3,5 až 4,2 procenta. Za odhadovaným vývojem je podle ekonomů obnovení ekonomické aktivity a útlum negativních dopadů spojených s pandemií. Údaje zveřejní Český statistický úřad v pátek 4. prosince.
Ministerstvo financí

Průměrná mzda letos i příští rok klesne, odhaduje ministerstvo v nové prognóze

Průměrná mzda v letošním roce i příštím roce po zohlednění inflace podle odhadů ministerstva financí klesne. Letos by měla průměrná hrubá mzda dosáhnout 34.682 korun a příští rok 35.006 korun. Reálný pokles by tak měl být letos o 1,6 procenta a příští rok o 0,9 procenta. Nominálně by měla průměrná mzda letos i příští rok mírně růst.
EUR - evropská měna

Horší než za krize v roce 2009. Slovenská ekonomika se propadla o 12,1 procenta

Slovenská ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla meziročně o 12,1 procenta, proti prvnímu kvartálu pak o 8,3 procenta. Informoval o tom dnes slovenský statistický úřad, který tak potvrdil svůj srpnový odhad. Výkon hospodářství, které propadlo výrazněji než v době globální finanční krize v roce 2009, ovlivnily dopady nového koronaviru.
CZK

Průměrná mzda poprvé po sedmi letech reálně klesla

Průměrná mzda v Česku ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 0,5 procenta na 34.271 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 160 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek ale reálně klesl o 2,5 procenta. Vyšší pokles zaznamenali statistici jen na konci roku 2013, kdy byl ale meziroční index zkreslen tehdejší daňovou úpravou. Dnes o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Ilustrační foto

Růst průměrné mzdy v prvním čtvrtletí zpomalil, odhadují analytici

Reálný růst průměrné mzdy, tedy po zohlednění inflace, v prvním čtvrtletí kvůli dopadům šíření koronaviru i poměrně vysokému růstu spotřebitelských cen zpomalil. Ekonomové oslovení ČTK odhadují reálný růst o 1,1 až 2,5 procenta. Údaje zveřejní Český statistický úřad ve čtvrtek 4. června.
Klára Dostálová

Nárok na sociální byt se bude vztahovat k průměrné mzdě, rozhodla vláda

Pravidla pro přidělování dotací a úvěrů na sociální a dostupné byty se od března změní. Nárok na bydlení od obce se u potřebných už nebude posuzovat podle životního minima, ale podle průměrné mzdy. Rozšíří se tak okruh nájemníků. Novelu vládního nařízení o programu Výstavba, kterou připravilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), dnes schválila vláda. Informoval o tom tiskový odbor kabinetu. Program Výstavba se rozšíří také na přístavby, nástavby nebo rekonstrukce zchátralých budov.
CZK

Průměrná mzda? Růst ve třetím čtvrtletí zpomalil, odhadují ekonomové

Růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí podle odhadů ekonomů zpomalil. Reálně, po zohlednění inflace, vzrostla méně než o čtyři procenta. Rychleji rostla mzda především zaměstnancům s nižšími příjmy, uvedli ekonomové. Český statistický úřad zveřejní údaje o průměrných mzdách za 3. čtvrtletí ve středu 4. prosince.
CZK

Růst mezd? Polepšili se hlavně bohatší zaměstnanci, klesá produktivita práce

Dnešní údaje o vývoji mezd ukázaly, že ve druhém čtvrtletí rostly rychleji výdělky lidem s vyššími příjmy. Zaměstnavatelé tak přestali plošně přidávat všem zaměstnancům, vyplývá z vyjádření ekonomů. Data podle nich zároveň ukázala, že napětí na trhu práce v podobě nedostatku pracovních sil přetrvává.
CZK

Průměrná mzda stoupla na rekordních 34 105 korun

Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku letos ve 2. čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 34.105 korun. Dvě třetiny zaměstnanců ovšem na tento průměr nedosáhnou. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stoupla mzda o 4,3 procenta. Průměrná mzda tak poprvé ve čtvrtletním sledování překonala 34 tisíc korun.

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy