Růst průměrné mzdy v prvním čtvrtletí zpomalil, odhadují analytici

Reálný růst průměrné mzdy, tedy po zohlednění inflace, v prvním čtvrtletí kvůli dopadům šíření koronaviru i poměrně vysokému růstu spotřebitelských cen zpomalil. Ekonomové oslovení ČTK odhadují reálný růst o 1,1 až 2,5 procenta. Údaje zveřejní Český statistický úřad ve čtvrtek 4. června.

Ve čtvrtém čtvrtletí loni přitom průměrná mzda v Česku vzrostla reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen o 3,6 procenta na 36.144 korun. Ekonomové dodali, že nižší růst se dotkl soukromého sektoru, veřejný sektor nebyl dotčen.

"Nebýt nástupu koronakrize, průměrná mzda by letos jen lehce zpomalovala. Zmíněný faktor tento vývoj urychlil formou krácení odpracované doby a potažmo i mezd v postižených podnicích. Skutečnost, že se krácení během prvního čtvrtletí týkalo jen půlky jednoho měsíce, negativní dopad citelně zmírňuje," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Růst průměrné mzdy odhaduje meziročně na 4,7 procenta nominálně a 1,1 procenta po očištění o inflaci.

Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera by na základě dostupných informací o výběru daní z příjmů fyzických osob či sociálního pojištění neměl být dopad koronaviru na vývoj průměrné mzdy v prvním čtvrtletí ještě tak citelný. "Předpokládám tak, že růst nominálních mezd v prvním čtvrtletí zpomalí na zhruba pět procent, a to především z titulu zpomalení mezd v tržních odvětvích. Díky vyšší inflaci, která v průměru činila 3,6 procenta však růst reálných mezd zpomalí citelněji, a to na 1,6 procenta," uvedl.

Podle odhadů hlavního ekonoma Czech Fund Lukáš Kovandy průměrná reálná měsíční mzda v prvním čtvrtletí stoupla meziročně o 2,5 procenta. "Vzhledem k 3,6procentní inflaci během prvního čtvrtletí činila průměrná mzda nominálně 34.471 korun," uvedl. Podle něj se v prvním čtvrtletí krize na trhu práce ještě příliš neprojevila, mimo jiné díky opatřením, která vláda začala zavádět.

Platy ve veřejné sféře přitom podle Kovandy nebyly dotčeny vůbec. "Za pomalejší než očekávaný nárůst průměrné mzdy v letošním prvním čtvrtletí tak může plně soukromý sektor, zejména jeho zranitelné skupiny typu agenturních pracovníku, pracovníků v pohostinství nebo třeba živnostníků v oblasti cestovního ruchu," dodal.

Nástup krize podle analytika ČSOB Petra Dufka vývoj mezd již v prvním čtvrtletí ovlivnil, když firmy postižené nucenými i dobrovolnými odstávkami poslaly zaměstnance domů. Tím se totiž podle něj začaly měnit i statistiky mezd. "Proto předpokládám výrazné zpomalení růstu mezd," uvedl. I podle něj se přitom nižší růst nedotkl platů ve veřejném sektoru. "V soukromé části ekonomiky je pravděpodobný meziroční pokles mezd, samozřejmě nejvíce to pocítily hotely a restaurace," dodal.

V prvním čtvrtletí loni průměrná mzda meziročně vzrostla o 7,5 procenta na 32.489 korun. Reálně byl růst výdělků kvůli inflaci 4,7 procenta.

Související

Peníze, ilustrační fotografie.

Průměrná mzda loni vzrostla o tři tisíce korun. Reálně se však snížila

Průměrná mzda činila v loňském roce 43 341 korun, v meziročním srovnání byla o více než tři tisíce korun vyšší. Reálně se však snížila o téměř tři procenta kvůli zvýšení spotřebitelských cen. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vzrostla průměrná mzda o 6,3 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). 
CZK

Průměrná mzda se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila, ta reálná ale klesla

Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43.412 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 procenta, se ale mzda reálně snížila o 6,7 procenta. Klesla tak páté čtvrtletí za sebou. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Více souvisejících

průměrná mzda Ekonomika mzdy / platy inflace Česká republika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy