Růst průměrné mzdy v prvním čtvrtletí zpomalil, odhadují analytici

Ve čtvrtém čtvrtletí loni přitom průměrná mzda v Česku vzrostla reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen o 3,6 procenta na 36.144 korun. Ekonomové dodali, že nižší růst se dotkl soukromého sektoru, veřejný sektor nebyl dotčen.

"Nebýt nástupu koronakrize, průměrná mzda by letos jen lehce zpomalovala. Zmíněný faktor tento vývoj urychlil formou krácení odpracované doby a potažmo i mezd v postižených podnicích. Skutečnost, že se krácení během prvního čtvrtletí týkalo jen půlky jednoho měsíce, negativní dopad citelně zmírňuje," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Růst průměrné mzdy odhaduje meziročně na 4,7 procenta nominálně a 1,1 procenta po očištění o inflaci.

Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera by na základě dostupných informací o výběru daní z příjmů fyzických osob či sociálního pojištění neměl být dopad koronaviru na vývoj průměrné mzdy v prvním čtvrtletí ještě tak citelný. "Předpokládám tak, že růst nominálních mezd v prvním čtvrtletí zpomalí na zhruba pět procent, a to především z titulu zpomalení mezd v tržních odvětvích. Díky vyšší inflaci, která v průměru činila 3,6 procenta však růst reálných mezd zpomalí citelněji, a to na 1,6 procenta," uvedl.

Podle odhadů hlavního ekonoma Czech Fund Lukáš Kovandy průměrná reálná měsíční mzda v prvním čtvrtletí stoupla meziročně o 2,5 procenta. "Vzhledem k 3,6procentní inflaci během prvního čtvrtletí činila průměrná mzda nominálně 34.471 korun," uvedl. Podle něj se v prvním čtvrtletí krize na trhu práce ještě příliš neprojevila, mimo jiné díky opatřením, která vláda začala zavádět.

Platy ve veřejné sféře přitom podle Kovandy nebyly dotčeny vůbec. "Za pomalejší než očekávaný nárůst průměrné mzdy v letošním prvním čtvrtletí tak může plně soukromý sektor, zejména jeho zranitelné skupiny typu agenturních pracovníku, pracovníků v pohostinství nebo třeba živnostníků v oblasti cestovního ruchu," dodal.

Nástup krize podle analytika ČSOB Petra Dufka vývoj mezd již v prvním čtvrtletí ovlivnil, když firmy postižené nucenými i dobrovolnými odstávkami poslaly zaměstnance domů. Tím se totiž podle něj začaly měnit i statistiky mezd. "Proto předpokládám výrazné zpomalení růstu mezd," uvedl. I podle něj se přitom nižší růst nedotkl platů ve veřejném sektoru. "V soukromé části ekonomiky je pravděpodobný meziroční pokles mezd, samozřejmě nejvíce to pocítily hotely a restaurace," dodal.

V prvním čtvrtletí loni průměrná mzda meziročně vzrostla o 7,5 procenta na 32.489 korun. Reálně byl růst výdělků kvůli inflaci 4,7 procenta.