Růst průměrné mzdy v prvním čtvrtletí zpomalil, odhadují analytici

Reálný růst průměrné mzdy, tedy po zohlednění inflace, v prvním čtvrtletí kvůli dopadům šíření koronaviru i poměrně vysokému růstu spotřebitelských cen zpomalil. Ekonomové oslovení ČTK odhadují reálný růst o 1,1 až 2,5 procenta. Údaje zveřejní Český statistický úřad ve čtvrtek 4. června.

Ve čtvrtém čtvrtletí loni přitom průměrná mzda v Česku vzrostla reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen o 3,6 procenta na 36.144 korun. Ekonomové dodali, že nižší růst se dotkl soukromého sektoru, veřejný sektor nebyl dotčen.

"Nebýt nástupu koronakrize, průměrná mzda by letos jen lehce zpomalovala. Zmíněný faktor tento vývoj urychlil formou krácení odpracované doby a potažmo i mezd v postižených podnicích. Skutečnost, že se krácení během prvního čtvrtletí týkalo jen půlky jednoho měsíce, negativní dopad citelně zmírňuje," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Růst průměrné mzdy odhaduje meziročně na 4,7 procenta nominálně a 1,1 procenta po očištění o inflaci.

Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera by na základě dostupných informací o výběru daní z příjmů fyzických osob či sociálního pojištění neměl být dopad koronaviru na vývoj průměrné mzdy v prvním čtvrtletí ještě tak citelný. "Předpokládám tak, že růst nominálních mezd v prvním čtvrtletí zpomalí na zhruba pět procent, a to především z titulu zpomalení mezd v tržních odvětvích. Díky vyšší inflaci, která v průměru činila 3,6 procenta však růst reálných mezd zpomalí citelněji, a to na 1,6 procenta," uvedl.

Podle odhadů hlavního ekonoma Czech Fund Lukáš Kovandy průměrná reálná měsíční mzda v prvním čtvrtletí stoupla meziročně o 2,5 procenta. "Vzhledem k 3,6procentní inflaci během prvního čtvrtletí činila průměrná mzda nominálně 34.471 korun," uvedl. Podle něj se v prvním čtvrtletí krize na trhu práce ještě příliš neprojevila, mimo jiné díky opatřením, která vláda začala zavádět.

Platy ve veřejné sféře přitom podle Kovandy nebyly dotčeny vůbec. "Za pomalejší než očekávaný nárůst průměrné mzdy v letošním prvním čtvrtletí tak může plně soukromý sektor, zejména jeho zranitelné skupiny typu agenturních pracovníku, pracovníků v pohostinství nebo třeba živnostníků v oblasti cestovního ruchu," dodal.

Nástup krize podle analytika ČSOB Petra Dufka vývoj mezd již v prvním čtvrtletí ovlivnil, když firmy postižené nucenými i dobrovolnými odstávkami poslaly zaměstnance domů. Tím se totiž podle něj začaly měnit i statistiky mezd. "Proto předpokládám výrazné zpomalení růstu mezd," uvedl. I podle něj se přitom nižší růst nedotkl platů ve veřejném sektoru. "V soukromé části ekonomiky je pravděpodobný meziroční pokles mezd, samozřejmě nejvíce to pocítily hotely a restaurace," dodal.

V prvním čtvrtletí loni průměrná mzda meziročně vzrostla o 7,5 procenta na 32.489 korun. Reálně byl růst výdělků kvůli inflaci 4,7 procenta.

Související

Peníze, ilustrační fotografie.

Průměrná mzda loni vzrostla o tři tisíce korun. Reálně se však snížila

Průměrná mzda činila v loňském roce 43 341 korun, v meziročním srovnání byla o více než tři tisíce korun vyšší. Reálně se však snížila o téměř tři procenta kvůli zvýšení spotřebitelských cen. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vzrostla průměrná mzda o 6,3 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). 
CZK

Průměrná mzda se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila, ta reálná ale klesla

Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43.412 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 procenta, se ale mzda reálně snížila o 6,7 procenta. Klesla tak páté čtvrtletí za sebou. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Více souvisejících

průměrná mzda Ekonomika mzdy / platy inflace Česká republika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 38 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy