Ursula von der Leyenová

Ursula von der Leyenová je německá politička, která od 1. prosince 2019 zastává funkci předsedkyně Evropské komise. Narodila se 8. října 1958 v Ixelles a pochází z politické rodiny; její otec, Ernst Albrecht, byl německým politikem a členem Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Ursula von der Leyenová studovala ekonomii na Londýnské škole ekonomie a politologie na univerzitě v Hannoveru. Poté pracovala jako asistentka v nemocnicích v německých městech Göttingen a Hannover.

Její politická kariéra začala v roce 2005, kdy byla zvolena do Spolkového sněmu Německa za stranu CDU. V průběhu let zastávala několik významných politických funkcí v německé vládě. Byla ministrou rodiny, seniorů, žen a mládeže (2005–2009), ministrou práce a sociálních věcí (2009–2013) a ministrou obrany (2013–2019) v kabinetu kancléřky Angely Merkelové.

V červenci 2019 byla Ursula von der Leyenová zvolena Evropským parlamentem na pozici předsedkyně Evropské komise. Stala se tak první ženou ve funkci předsedy Evropské komise. Její mandát je zaměřen na vedení výkonného orgánu Evropské unie a řízení klíčových politik EU. Její úkol zahrnuje spolupráci s členskými státy, formulaci legislativy a zajištění správného fungování evropských politik.
 
 
 
 

* 8. října 1958

Související články:

Charles Michel (vpravo) na summitu EU

Lídři EU se pátý den summitu shodli na fondu obnovy a rozpočtu

Lídři Evropské unie dnes ráno po maratonském jednání trvajícím čtyři dny a noci dospěli k dohodě ohledně toho, jak bude vypadat finanční pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Z fondu obnovy budou moci státy od ledna příštího roku začít čerpat 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), přičemž 390 miliard eur z této částky budou tvořit granty a zbytek půjčky.
Viktor Orbán, maďarský premiér

Orbán mluví o úspěchu v Bruselu. Vazbu peněz z EU na právní stát popírá

Maďarsko a Polsko na summitu v Bruselu vyjednaly velkou sumu peněz a ubránily národní hrdost, když "zmařily pokusy" vázat čerpání z fondů Evropské unie na dodržování pravidel právního státu. Na společné tiskové konferenci se svým polským protějškem to podle agentury MTI uvedl maďarský premiér Viktor Orbán. Představitelé EU včetně šéfa Evropské rady Charlese Michela jsou naproti tomu přesvědčeni, že závěry summitu obsahují jasně formulovanou podmínku, která spojuje využití peněz s dodržováním demokratických principů.
EUR - evropská měna

Chorvatsko a Bulharsko byly přijaty do "čekárny na euro", mohou ho mít za dva roky

Chorvatsko a Bulharsko byly přijaty do takzvané čekárny na euro, tedy do mechanismu směnných kurzů označovaného jako ERM-2. Oznámila to v pátek Evropská centrální banka (ECB). V příštích nejméně dvou letech budou muset obě tyto země udržovat kurz svých měn ve stanoveném pásmu vůči euru a nesmějí své měny devalvovat. Pak teprve mohou zavést euro a rozšířit počet členů eurozóny.
Ursula von der Leyenová

EK lituje zapojení von der Leyenové do voleb v Chorvatsku

Evropská komise (EK) dnes vyjádřila lítost v souvislosti s chováním své šéfky Ursuly von der Leyenové, která před parlamentními volbami v Chorvatsku podpořila vládnoucí konzervativní stranu Chorvatské demokratické společenství (HDZ). Angažmá von der Leyenové vyvolalo obrovskou vlnu kritiky zejména na sociálních sítích, napsala agentura AP.
Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise

Von der Leyenová chce rychlou obnovu Evropy, předsedající Německo je připravené

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová hodlá usilovat o rychlou obnovu Evropy, která čelí hospodářským následkům pandemie nemoci covid-19. Prohlásila to po dnešním videojednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jejíž země v Evropské unii převzala od července na půl roku předsednictví. Kancléřka ujistila, že Německo je na svůj úkol připravené.
Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise

EU dala na boj s pandemií další miliardy, jsou pro obzvláště zranitelné země

Evropská unie na úvod dnešní dárcovské konference přislíbila na boj s pandemií nemoci covid-19 dalších 4,9 miliardy eur (131 miliard korun). Na twitteru to oznámila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Unijní peníze ve formě půjček a záruk mají být určeny pro obzvláště zranitelné země. Celkem se na dnešní akci podařilo získat 6,15 miliardy eur (165 miliard korun), z nichž v přepočtu 37 miliard korun činí hotovostní granty.
Evropská unie

Videosummit EU a Číny ukázal rozdíly v názorech obou stran

Rozdílné pohledy na obchodní a diplomatické vztahy udávaly tón dnešnímu jednání mezi politickými vůdci Evropské unie a Číny. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové sice obě strany daly najevo snahu posilovat vzájemný obchod, EU však trvala na svých podmínkách včetně nutnosti stejných pravidel hry pro obě strany, k nimž se Čína nechce zavázat.
Charles Michel

Lídři EU vykročili ke shodě na fondu obnovy. Spory ale trvají, oznámil Michel

Mezi vrcholnými představiteli zemí Evropské unie se rýsuje shoda na principu budoucího fondu obnovy ekonomik, v některých bodech však přetrvávají spory. Po dnešní videokonferenci šéfů států a vlád to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Dodal, že chce s prezidenty a premiéry ihned zahájit separátní jednání a v půli července je do Bruselu pozvat na osobní schůzku.
Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise

Fond obnovy EU? Probíhá první videosummit, neshody mezi státy jsou značné

Vůbec první debatu o společném záchranném plánu pokrizového oživení evropských ekonomik dnes zahájili prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová jim představí plán, kterým chce Brusel ekonomikám nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun).
Světová zdravotnická organizace (WHO)

EU apeluje na USA, aby přehodnotily ukončení spolupráce s WHO

Evropská unie vyzvala Spojené státy, aby přehodnotily své rozhodnutí skončit spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Krok oznámil na páteční tiskové konferenci americký prezident Donald Trump a konstatoval přitom, že WHO je pod vlivem Číny.
Sídlo Evropského parlamentu

Europoslanci vítají plán obnovy a chtějí nové příjmy rozpočtu

Převážně pozitivně hodnotili dnes poslanci Evropského parlamentu návrh fondu na obnovu ekonomik, který jim prezentovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Většina z nich oceňovala, že unijní exekutiva počítá s novými zdroji příjmů rozpočtu EU nebo že chce v rámci hospodářského oživení investovat do ekologických a digitálních priorit. Kritičtí zákonodárci upozorňovali na to, že bezprecedentní půjčku bude muset EU splácet z budoucích rozpočtů.
Evropská unie, ilustrační foto

Projde německo-francouzský plán? Politiky čeká souboj o fond klíčový pro budoucnost EU

Prezidenty a premiéry zemí Evropské unie čeká v příštích týdnech a měsících tvrdé vyjednávání o podmínkách, za nichž státy společně pomohou firmám a lidem v oblastech zasažených nynější pandemií covidu-19. Základem by se podle představ nejsilnějších unijních ekonomik - tedy Německa a Francie - měla stát společná půjčka ve výši 500 miliard eur (13,5 bilionu korun).
Sídlo Evropského parlamentu

Státy by podle EK měly postupně otevírat hranice před letní sezónou

Země Evropské unie by měly postupně začít uvolňovat omezení na hranicích před letní turistickou sezónou. Nejprve má přijít na řadu otevírání hranic mezi státy, kde je vývoj nákazy nemocí covid-19 podobně příznivý. Doporučila to dnes Evropská komise, podle níž by státy při rušení kontrol neměly diskriminovat občany dalších unijních zemí. Ke snížení rizika opětovného šíření nákazy by podle komise mělo přispět dobrovolné využívání mobilních aplikací.
Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise

EU kvůli krizi přidá peníze na kohezi, slíbila von der Leyenová

V příštím sedmiletém rozpočtu Evropské unie bude více peněz na kohezní politiku, jejichž část zamíří do regionů nejpostiženějších koronavirovou krizí. Vedle masivních investic do oživení ekonomiky či financí na podporu zdravotnictví bude návrh počítat i s novými příjmy. Na dnešní schůzi Evropského parlamentu to řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která europoslancům představila některé obrysy plánu obnovy ekonomik.
Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Srovnání pomoci EU s Marshallovým plánem kulhá, soudí experti

Špičky institucí Evropské unie a lídři členských států se zatím rozcházejí v odhadech, kolik peněz bude ze společné unijní kasy potřeba na pomoc ekonomikám zasaženým pandemií. Čísla v jejich veřejných prohlášeních se pohybují mezi stovkami miliard až biliony eur (řádově v desítkách bilionů Kč).

* 8. října 1958

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

včera

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

včera

Andrij Sybiha

Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vznesl závažné obvinění vůči maďarským úřadům, které podle něj v Budapešti vzaly jako rukojmí sedm zaměstnanců ukrajinské státní spořitelny Oschadbank. Incident se odehrál během přepravy značného finančního obnosu a cenností z Rakouska na Ukrajinu. Sybiha v této souvislosti hovoří o „státním terorismu a torpédování“ ze strany sousedního státu.

včera

Viktor Orbán

Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí nejtěžšímu volebnímu souboji za posledních 16 let své vlády a americký prezident Donald Trump spolu se svým hnutím MAGA podle webu Politico mobilizují síly, aby mu pomohli. Podle aktuálních průzkumů Orbán poprvé zaostává za svým bývalým spojencem a nynějším vyzyvatelem Péterem Magyarem. Ten dokázal využít frustraci voličů z rekordní inflace, hospodářské stagnace a série politických skandálů, které otřásly maďarskou scénou.

včera

včera

Benjamin Netanjahu

Válka s Íránem může Netanjahuovi doma pomoci, Izraeli ale v zahraničí uškodí

Britský deník Telegraph v pondělí označil Benjamina Netanjahua za velkého válečného vůdce naší doby. Autor článku Charles Moore přirovnal izraelského premiéra k Winstonu Churchillovi, a to zejména kvůli jeho dlouhodobému zaměření na Írán, spojectví s Donaldem Trumpem a vojenským úspěchům proti teroristickým skupinám i Teheránu. Toto srovnání pravděpodobně potěšilo příznivce premiéra, který se sám stylizuje do role moderního ochránce světa před íránskou hrozbou, podobně jako Churchill kdysi čelil nacismu.

včera

5. března 2026 21:59

Opozice tepe vládu, Babiš se brání. Tvrdá kritika Česka z úst Merricka rezonuje politiky

Mezi českou vládou a Spojenými státy se rozhořel spor o výši investic do vlastní obrany. Premiér Andrej Babiš v reakci na kritiku amerického velvyslance Nicholase Merricka prohlásil, že navržené výdaje na armádu jsou pro letošní rok „maximem možného“. V rozhovoru pro Českou televizi zdůraznil, že jeho kabinet sice považuje obranu za důležitou, ale prioritou zůstávají sociální otázky a každodenní problémy českých občanů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy