Videosummit EU a Číny ukázal rozdíly v názorech obou stran

Rozdílné pohledy na obchodní a diplomatické vztahy udávaly tón dnešnímu jednání mezi politickými vůdci Evropské unie a Číny. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové sice obě strany daly najevo snahu posilovat vzájemný obchod, EU však trvala na svých podmínkách včetně nutnosti stejných pravidel hry pro obě strany, k nimž se Čína nechce zavázat.

Předseda Evropské rady Charles Michel zdůraznil, že čínský prezident Si Ťin-pching si vyslechl i kritiku Pekingem připraveného bezpečnostního zákona omezujícího autonomii Hongkongu.

"Stále máme nevyvážené obchodní a investiční vztahy. Nepokročili jsme v odbourávání tržních bariér, k čemuž jsme se zavázali v prohlášení z loňského summitu," uvedla po dnešní videokonferenci von der Leyenová s odkazem na snahu EU přesvědčit Peking, aby přestal zvýhodňovat své firmy a umožnil těm evropským stejný přístup na trh, jako mají v unii společnosti čínské.

Obě strany by letos chtěly uzavřít investiční dohodu. Lídři unijních institucí však dnes dali najevo, že bude možná jen, pokud Čína změní svůj přístup například v otázce státní podpory svých firem.

Čínský premiér Li Kche-čchiang, který s oběma unijními politiky hovořil ještě před prezidentem Si, podle čínských médií hodnotil jednání jako pozitivní. Společné prohlášení, které bývá obvykle výsledkem podobných summitů, však nyní obě strany nevydaly.

Evropská sedmadvacítka se v době napjatých vztahů Spojených států s Čínou snaží hledat k oběma stranám vyvážený přístup, který by nepoškodil dlouhodobé strategické partnerství s Washingtonem ani obchodní zájmy v Číně.

Michel dnes zdůraznil, že při jednání s prezidentem a premiérem hovořili s von der Leyenovou i o tématech, která jsou Pekingu nepříjemná. "Dali jsme najevo, že jsme vážně znepokojeni bezpečnostním zákonem pro Hongkong," řekl novinářům Michel.

Čína by již od podzimu mohla začít uplatňovat zákon, na jehož základě by bezpečnostní orgány Pekingu začaly dohlížet na bezpečnost v Hongkongu. USA a další západní země považují zákon za omezení autonomie oblasti, k jejímuž zachování se Čína zavázala ve smlouvě s Británií.

Mezi evropským blokem a Čínou to v minulých měsících několikrát zajiskřilo kvůli pandemii covidu-19, při níž EU vůbec poprvé oficiálně označila Peking za původce cílených dezinformací. Čína se všemožně snaží zabránit tomu, aby byla spojována s původem nemoci a pokouší se tlačit i na evropské země, aby tuto souvislost nezmiňovaly. Podle von der Leyenové si dnes čínští vůdci vyslechli, že EU nehodlá dezinformační útoky tolerovat. Obě strany se však zároveň bavily o možné spolupráci při boji proti koronaviru, například společném financování vývoje vakcíny či léků.

"Není možné utvářet budoucí svět bez silných vztahů EU a Číny," zdůraznila šéfka unijní exekutivy význam složitého partnerství se zemí, která je podle ní zároveň rivalem.

Unie se snaží přímět k Čínu ke spolupráci například v klimatické politice, zejména s ohledem na to, že americký prezident Donald Trump vycouval z dříve dohodnutých závazků své země včetně pařížské dohody. Podle unijních činitelů se Čína sice veřejně přihlásila k roli lídra v boji proti klimatickým změnám, nezačala však plnit žádné měřitelné závazky. Von der Leyenová dnes řekla, že by EU ráda co nejdříve slyšela čínský příslib takzvané uhlíkové neutrality. Unie jí chce dosáhnout do poloviny století a Čína by podle šéfky EK mohla svůj cíl stanovit na dobu "jen o málo" pozdější.

Související

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.
Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

Více souvisejících

Summit EU EU (Evropská unie) Čína Ursula von der Leyenová Charles Michel

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí, jaké Česko nepamatuje. Meteorologové vydali návod, jak zvládnout nadcházející víkend

Český hydrometeorologický ústav vydal naléhavé varování před nadcházejícími extrémními víkendovými teplotami, které mohou dosahovat až 40 °C. Takto vysoké hodnoty představují zdravotní riziko pro celou populaci, přičemž nejzranitelnější skupiny, jako jsou starší a nemocní lidé, malé děti a těhotné ženy, by se měly pobytu na slunci a ve vysokých teplotách zcela vyhnout.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek

Pařížské úřady se rozhodly zakázat konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích, a to s platností od pátečního poledne. Opatření má pomoci zmírnit zdravotní komplikace obyvatel, které souvisejí se současnou vlnou veder sužující Francii i velkou část Evropy. Pití alkoholických nápojů pod přímým sluncem má totiž podle něj na lidský organismus devastující účinky.

před 2 hodinami

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu svých vojáků na operátory bezpilotních letounů v rámci zásadní reorganizace své obranné strategie. Jihokorejský ministr obrany Ahn Gyu-back oznámil, že bezpilotní technologie se staly klíčovým faktorem měnícím podobu moderního bojiště, a každý voják by měl být schopen ovládat drony stejně samozřejmě jako svou sekundární osobní zbraň.

před 3 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl

Podle nových vědeckých hypotéz mohlo být středeční ničivé zemětřesení ve Venezuele, které bylo původně označeno za vzácný dvojitý otřes neboli doublet, ve skutečnosti jedním masivním zemětřesením. Potvrzení této skutečnosti by mohlo zásadně ovlivnit seismologický výzkum a předpovídání závažnosti budoucích otřesů, přestože z hlediska lidských ztrát a materiálních škod na zemském povrchu nehraje přesná interpretace roli.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

před 4 hodinami

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 6 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 7 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy