Fond obnovy EU? Probíhá první videosummit, neshody mezi státy jsou značné

Vůbec první debatu o společném záchranném plánu pokrizového oživení evropských ekonomik dnes zahájili prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová jim představí plán, kterým chce Brusel ekonomikám nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun).

"Jsem přesvědčena, že pro náš společný úspěch se musíme soustředit na podstatu návrhu. Musíme táhnout za jeden provaz, nemůžeme si dovolit žádné odklady," prohlásila krátce před jednáním von der Leyenová.

Today we take a crucial step on the road out of the crisis. I’m happy to present #NextGenerationEU to European leaders at today's EUCO. Our recovery package will help Europe’s recovery be resilient, sustainable & digital. We now must all pull together. We cannot afford any delay. pic.twitter.com/BdtlRkuSEn

— Ursula von der Leyen #UnitedAgainstCoronavirus (@vonderleyen) June 19, 2020

Fond má podle ní pomoci jak zemím, v nichž se nejvíce rozšířila nákaza covidu-19, tak státům, jejichž ekonomiky se propadly kvůli koronavirovým omezením. Komise si chce zmíněnou sumu bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích a splácet ji do poloviny století z příštích evropských rozpočtů.

Vážnost situace na úvod jednání zdůraznila šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová, podle níž zažívá evropská ekonomika "dramatický propad" a potřebuje rychlé stimuly.

Jednotný přístup státníků je však zatím jen přáním špiček unijních institucí. Komise plánuje rozdělit celkem 500 miliard eur grantů a 250 miliard úvěrů z fondu tak, aby více než třetina peněz připadla Itálii a Španělsku, které pandemie zasáhla nejhůře. Jihoevropské země návrh podporují, stejně jako Francie či s menšími výhradami Německo.

Představitelé skupiny takzvaných šetrných států však dnes podle diplomatických zdrojů opakují své obavy z velkého společného zadlužení, které má unie splácet do poloviny století. Rakousko, Nizozemsko a skandinávské země navrhují, aby převážnou část celkové sumy tvořily půjčky, které by později musely splatit přímo jednotlivé země.

"Musíme mít jasný časový limit. Musíme také diskutovat o tom, kdo kolik zaplatí, kdo bude nejvíc profitovat a jaké podmínky budou s pomocí spojeny," uvedl během videokonference na twitteu rakouský kancléř Sebastian Kurz.

Der Wiederaufbaufonds darf kein Einstieg in eine permanente Schuldenunion sein – es muss daher eine klare zeitliche Befristung geben. Außerdem muss diskutiert werden, wofür die Gelder ausgegeben, wie diese verteilt werden und an welche Bedingungen Hilfe geknüpft sein soll.

— Sebastian Kurz (@sebastiankurz) June 19, 2020

Političtí vůdci východního křídla EU, včetně Česka či Maďarska, kritizují klíč pro rozdělování peněz, který v zájmu pomoci dosud vyspělejším jižním zemím přiděluje jejich státům menší podíly než obvykle. Visegrádské země však nejsou jednotné: Polsko, které má z fondu získat třetí největší podíl, je s návrhem v zásadě spokojeno, stejně jako Slovensko.

Předseda Evropské rady Charles Michel tvrdí, že na zásadních bodech, jako je půjčka či nutnost rychlé dohody, se státníci shodují. Od dnešního jednání očekává, že mu poskytne vodítko pro hledání možných kompromisů ve sporných oblastech. K těm kromě způsobu rozdělování peněz či poměru grantů a půjček patří například slevy z rozpočtových plateb pro bohaté země či navrhované nové zdroje rozpočtových příjmů, které mají podle EK pomoci financovat dluh.

"Potřebujeme jasně vědět nejen to, jaké (nové) daně budou odváděny do rozpočtu EU, ale také kdy budou zavedeny," řekl novinářům po svém úvodním proslovu k lídrům předseda Evropského parlamentu David Sassoli. EP podmínil zavedením nových zdrojů rozpočtových příjmů svůj souhlas s příštím sedmiletým rozpočtem. Mezi členskými zeměmi však zatím nemá zavádění nových daní a poplatků velkou podporu.

Michel před dnešním jednáním uvedl, že by chtěl ke konečné dohodě dospět v červenci, kdy hodlá svolat do Bruselu osobní schůzku vedoucích představitelů unijních zemí. Někteří diplomaté se obávají, že se vzhledem k rozdílným postojům mohou jednání protáhnout do podzimu.

Související

Volodymyr Zelenskyj dorazil na summit EU za doprovodu předsedy Evropské rady Antónia Costy a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové

Klíčový den pro budoucnost: Zelenskyj dorazil na summit EU. Musíme vyzbrojit Evropu a nemáme čas, říkají lídři

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dnes dorazil na summit EU za doprovodu předsedy Evropské rady Antónia Costy a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Costa zdůraznil, že evropští vůdci musí „učinit rozhodnutí a splnit“ své sliby, protože čelí závažnosti situace. „Jsme zde, abychom podpořili Ukrajinu při dosahování komplexního, spravedlivého a trvalého míru,“ řekl.

Více souvisejících

Summit EU EU (Evropská unie) Ursula von der Leyenová Charles Michel Sebastian Kurz David Sassoli (předseda EP) Česká republika

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

Karol Nawrocki

OBRAT: Prezidentské volby v Polsku vyhrál Karol Nawrocki. Radost Rafała Trzaskowského byla předčasná

V druhém kole prezidentských voleb v Polsku podle zpřesněného exit pollu agentury Ipsos těsně zvítězil opoziční kandidát Karol Nawrocki z Práva a spravedlnosti. Získal 50,7 procenta hlasů, zatímco jeho protikandidát Rafał Trzaskowski z vládní Občanské koalice obdržel 49,3 procenta. Rozdíl mezi nimi se však pohybuje v rámci statistické chyby. Účast byla rekordní – k urnám přišlo téměř 72 procent voličů.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Pavel Novotný (ODS) na 29. kongresu strany

Pavel Novotný měl nehodu na dálnici u Prahy

Končící starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný měl v neděli odpoledne nehodu na dálnici D4. Informoval o tom web novinky.cz. Údajně se mu převrátil na bok přívěs. Na místě zasahovali policisté a hasiči. 

včera

včera

Kim Čong-un se setkal s Vladimirem Putinem na kosmodromu Vostočnyj

Není spojenec jako spojenec. Máme věřit přátelství mezi Putinovým Ruskem a Kimovou KLDR?

Severní Korea během posledního roku poskytla Rusku značnou vojenskou pomoc – vojáky, balistické rakety a miliony kusů munice. Na oplátku získala moderní ruské zbraně a technologie. Tato skutečnost dokazuje, že autoritářské režimy sice spolupracují proti Západu, jejich spojenectví ale zůstává křehké a postavené na pragmatických zájmech, nikoli na hlubší důvěře. Historie již v řadě případů ukázala, že podobná partnerství často končí rozpadem a konfliktem.

včera

včera

včera

včera

včera

Brambory za sebou mají bohatou historii

Brambory mají svůj mezinárodní den. Co z nich vařili naši předci?

Věděli jste, že obyčejné brambory mají svůj mezinárodní den? Ten připadá každoročně na 30. května. Brambory v našich zemích tvořily od 18. století základní součást jídelníčku všech společenských vrstev a dokonce mnohokrát zabránily hladomorům či epidemiím. Brambory se nejedly pouze jako příloha, ale vařily se z nich i speciální pokrmy. 

včera

včera

včera

včera

31. května 2025 21:55

31. května 2025 21:02

Bude mít fotbalová Sparta brzy nového trenéra? Spekuluje se o Belgičanu Clementovi

Již v nejbližších dnech se fanoušci fotbalové pražské Sparty mohou dozvědět jméno nového hlavního trenéra. Opět by se mělo jednat o zahraniční jméno, nemělo by se však v tomto případě jednat o dánskou cestu. Podle nejnovějších zákulisních informací, citovaných serverem Ruik.cz, je na cestě do české metropole belgický stratég Philipp Clement, jenž v minulosti prošel Monakem, Clubem Bruggy nebo Genkem.

Zdroj: David Holub

Další zprávy