Fond obnovy EU? Probíhá první videosummit, neshody mezi státy jsou značné

Vůbec první debatu o společném záchranném plánu pokrizového oživení evropských ekonomik dnes zahájili prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová jim představí plán, kterým chce Brusel ekonomikám nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun).

"Jsem přesvědčena, že pro náš společný úspěch se musíme soustředit na podstatu návrhu. Musíme táhnout za jeden provaz, nemůžeme si dovolit žádné odklady," prohlásila krátce před jednáním von der Leyenová.

Today we take a crucial step on the road out of the crisis. I’m happy to present #NextGenerationEU to European leaders at today's EUCO. Our recovery package will help Europe’s recovery be resilient, sustainable & digital. We now must all pull together. We cannot afford any delay. pic.twitter.com/BdtlRkuSEn

— Ursula von der Leyen #UnitedAgainstCoronavirus (@vonderleyen) June 19, 2020

Fond má podle ní pomoci jak zemím, v nichž se nejvíce rozšířila nákaza covidu-19, tak státům, jejichž ekonomiky se propadly kvůli koronavirovým omezením. Komise si chce zmíněnou sumu bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích a splácet ji do poloviny století z příštích evropských rozpočtů.

Vážnost situace na úvod jednání zdůraznila šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová, podle níž zažívá evropská ekonomika "dramatický propad" a potřebuje rychlé stimuly.

Jednotný přístup státníků je však zatím jen přáním špiček unijních institucí. Komise plánuje rozdělit celkem 500 miliard eur grantů a 250 miliard úvěrů z fondu tak, aby více než třetina peněz připadla Itálii a Španělsku, které pandemie zasáhla nejhůře. Jihoevropské země návrh podporují, stejně jako Francie či s menšími výhradami Německo.

Představitelé skupiny takzvaných šetrných států však dnes podle diplomatických zdrojů opakují své obavy z velkého společného zadlužení, které má unie splácet do poloviny století. Rakousko, Nizozemsko a skandinávské země navrhují, aby převážnou část celkové sumy tvořily půjčky, které by později musely splatit přímo jednotlivé země.

"Musíme mít jasný časový limit. Musíme také diskutovat o tom, kdo kolik zaplatí, kdo bude nejvíc profitovat a jaké podmínky budou s pomocí spojeny," uvedl během videokonference na twitteu rakouský kancléř Sebastian Kurz.

Der Wiederaufbaufonds darf kein Einstieg in eine permanente Schuldenunion sein – es muss daher eine klare zeitliche Befristung geben. Außerdem muss diskutiert werden, wofür die Gelder ausgegeben, wie diese verteilt werden und an welche Bedingungen Hilfe geknüpft sein soll.

— Sebastian Kurz (@sebastiankurz) June 19, 2020

Političtí vůdci východního křídla EU, včetně Česka či Maďarska, kritizují klíč pro rozdělování peněz, který v zájmu pomoci dosud vyspělejším jižním zemím přiděluje jejich státům menší podíly než obvykle. Visegrádské země však nejsou jednotné: Polsko, které má z fondu získat třetí největší podíl, je s návrhem v zásadě spokojeno, stejně jako Slovensko.

Předseda Evropské rady Charles Michel tvrdí, že na zásadních bodech, jako je půjčka či nutnost rychlé dohody, se státníci shodují. Od dnešního jednání očekává, že mu poskytne vodítko pro hledání možných kompromisů ve sporných oblastech. K těm kromě způsobu rozdělování peněz či poměru grantů a půjček patří například slevy z rozpočtových plateb pro bohaté země či navrhované nové zdroje rozpočtových příjmů, které mají podle EK pomoci financovat dluh.

"Potřebujeme jasně vědět nejen to, jaké (nové) daně budou odváděny do rozpočtu EU, ale také kdy budou zavedeny," řekl novinářům po svém úvodním proslovu k lídrům předseda Evropského parlamentu David Sassoli. EP podmínil zavedením nových zdrojů rozpočtových příjmů svůj souhlas s příštím sedmiletým rozpočtem. Mezi členskými zeměmi však zatím nemá zavádění nových daní a poplatků velkou podporu.

Michel před dnešním jednáním uvedl, že by chtěl ke konečné dohodě dospět v červenci, kdy hodlá svolat do Bruselu osobní schůzku vedoucích představitelů unijních zemí. Někteří diplomaté se obávají, že se vzhledem k rozdílným postojům mohou jednání protáhnout do podzimu.

Související

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.
Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

Více souvisejících

Summit EU EU (Evropská unie) Ursula von der Leyenová Charles Michel Sebastian Kurz David Sassoli (předseda EP) Česká republika

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

před 1 hodinou

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Moravský teplotní rekord se měnil potřetí za tři dny. Ve Strážnici bylo 41 stupňů

Potřetí za sebou se ve středu posouvala hodnota historického teplotního rekordu pro území Moravy a Slezska. Nové maximum opět zaznamenal jihomoravská Strážnice. Vyvrcholila tak nynější vlna veder, v dalších dnech se ochladí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy