Vůbec první debatu o společném záchranném plánu pokrizového oživení evropských ekonomik dnes zahájili prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová jim představí plán, kterým chce Brusel ekonomikám nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun).
"Jsem přesvědčena, že pro náš společný úspěch se musíme soustředit na podstatu návrhu. Musíme táhnout za jeden provaz, nemůžeme si dovolit žádné odklady," prohlásila krátce před jednáním von der Leyenová.
Today we take a crucial step on the road out of the crisis. I’m happy to present #NextGenerationEU to European leaders at today's EUCO. Our recovery package will help Europe’s recovery be resilient, sustainable & digital. We now must all pull together. We cannot afford any delay. pic.twitter.com/BdtlRkuSEn
— Ursula von der Leyen #UnitedAgainstCoronavirus (@vonderleyen) June 19, 2020
Fond má podle ní pomoci jak zemím, v nichž se nejvíce rozšířila nákaza covidu-19, tak státům, jejichž ekonomiky se propadly kvůli koronavirovým omezením. Komise si chce zmíněnou sumu bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích a splácet ji do poloviny století z příštích evropských rozpočtů.
Vážnost situace na úvod jednání zdůraznila šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová, podle níž zažívá evropská ekonomika "dramatický propad" a potřebuje rychlé stimuly.
Jednotný přístup státníků je však zatím jen přáním špiček unijních institucí. Komise plánuje rozdělit celkem 500 miliard eur grantů a 250 miliard úvěrů z fondu tak, aby více než třetina peněz připadla Itálii a Španělsku, které pandemie zasáhla nejhůře. Jihoevropské země návrh podporují, stejně jako Francie či s menšími výhradami Německo.
Představitelé skupiny takzvaných šetrných států však dnes podle diplomatických zdrojů opakují své obavy z velkého společného zadlužení, které má unie splácet do poloviny století. Rakousko, Nizozemsko a skandinávské země navrhují, aby převážnou část celkové sumy tvořily půjčky, které by později musely splatit přímo jednotlivé země.
"Musíme mít jasný časový limit. Musíme také diskutovat o tom, kdo kolik zaplatí, kdo bude nejvíc profitovat a jaké podmínky budou s pomocí spojeny," uvedl během videokonference na twitteu rakouský kancléř Sebastian Kurz.
Der Wiederaufbaufonds darf kein Einstieg in eine permanente Schuldenunion sein – es muss daher eine klare zeitliche Befristung geben. Außerdem muss diskutiert werden, wofür die Gelder ausgegeben, wie diese verteilt werden und an welche Bedingungen Hilfe geknüpft sein soll.
— Sebastian Kurz (@sebastiankurz) June 19, 2020
Političtí vůdci východního křídla EU, včetně Česka či Maďarska, kritizují klíč pro rozdělování peněz, který v zájmu pomoci dosud vyspělejším jižním zemím přiděluje jejich státům menší podíly než obvykle. Visegrádské země však nejsou jednotné: Polsko, které má z fondu získat třetí největší podíl, je s návrhem v zásadě spokojeno, stejně jako Slovensko.
Předseda Evropské rady Charles Michel tvrdí, že na zásadních bodech, jako je půjčka či nutnost rychlé dohody, se státníci shodují. Od dnešního jednání očekává, že mu poskytne vodítko pro hledání možných kompromisů ve sporných oblastech. K těm kromě způsobu rozdělování peněz či poměru grantů a půjček patří například slevy z rozpočtových plateb pro bohaté země či navrhované nové zdroje rozpočtových příjmů, které mají podle EK pomoci financovat dluh.
"Potřebujeme jasně vědět nejen to, jaké (nové) daně budou odváděny do rozpočtu EU, ale také kdy budou zavedeny," řekl novinářům po svém úvodním proslovu k lídrům předseda Evropského parlamentu David Sassoli. EP podmínil zavedením nových zdrojů rozpočtových příjmů svůj souhlas s příštím sedmiletým rozpočtem. Mezi členskými zeměmi však zatím nemá zavádění nových daní a poplatků velkou podporu.
Michel před dnešním jednáním uvedl, že by chtěl ke konečné dohodě dospět v červenci, kdy hodlá svolat do Bruselu osobní schůzku vedoucích představitelů unijních zemí. Někteří diplomaté se obávají, že se vzhledem k rozdílným postojům mohou jednání protáhnout do podzimu.
Související
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
V Bruselu začíná summit, který rozhodne o finančním kolapsu Ukrajiny
Summit EU , EU (Evropská unie) , Ursula von der Leyenová , Charles Michel , Sebastian Kurz , David Sassoli (předseda EP) , Česká republika
Aktuálně se děje
před 23 minutami
USA a Izrael zasáhly největší naleziště plynu na světě. Ceny ropy prudce rostou, NATO řeší, co s Hormuzským průlivem
před 1 hodinou
Zákazníci jsou stále agresivnější. Známý obchodní řetězec chystá nová opatření
před 2 hodinami
Ve švýcarském lyžařském středisku se zřítila kabina lanovky. Děsivý pád zachytila kamera
před 3 hodinami
Kuba odporuje Trumpovi. Pokus o ovládnutí ostrova narazí na nedobytný odpor, varuje prezident
před 4 hodinami
Naděje na ukončení sporu s Orbánem? EU a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce ropovodu Družba
před 5 hodinami
Teherán pohřbívá Larídžáního a Solejmáního. Írán vyslal vlnu raket a dronů na Izrael
před 6 hodinami
Izraelci tvrdí, že zabili dalšího představitele Íránu. Po smrti má být ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb
před 6 hodinami
OSN: V roce 2024 zemřelo po celém světě 5 milionů dětí. Většině úmrtí se dalo zabránit
před 7 hodinami
Nejdražší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford kvůli požáru odplouvá od Íránu
před 8 hodinami
Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky
před 9 hodinami
Citelná rána v nejkritičtějším momentu moderních dějin. Co pro Írán znamená smrt Larídžáního?
před 10 hodinami
Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA
před 11 hodinami
Počasí do konce týdne: Dnes bude nejtepleji, pak se začne ochlazovat
včera
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
včera
Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí
včera
Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským
včera
Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump
včera
Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty
včera
Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek
včera
Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků
Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.
Zdroj: Libor Novák