Ursula von der Leyenová

Ursula von der Leyenová je německá politička, která od 1. prosince 2019 zastává funkci předsedkyně Evropské komise. Narodila se 8. října 1958 v Ixelles a pochází z politické rodiny; její otec, Ernst Albrecht, byl německým politikem a členem Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Ursula von der Leyenová studovala ekonomii na Londýnské škole ekonomie a politologie na univerzitě v Hannoveru. Poté pracovala jako asistentka v nemocnicích v německých městech Göttingen a Hannover.

Její politická kariéra začala v roce 2005, kdy byla zvolena do Spolkového sněmu Německa za stranu CDU. V průběhu let zastávala několik významných politických funkcí v německé vládě. Byla ministrou rodiny, seniorů, žen a mládeže (2005–2009), ministrou práce a sociálních věcí (2009–2013) a ministrou obrany (2013–2019) v kabinetu kancléřky Angely Merkelové.

V červenci 2019 byla Ursula von der Leyenová zvolena Evropským parlamentem na pozici předsedkyně Evropské komise. Stala se tak první ženou ve funkci předsedy Evropské komise. Její mandát je zaměřen na vedení výkonného orgánu Evropské unie a řízení klíčových politik EU. Její úkol zahrnuje spolupráci s členskými státy, formulaci legislativy a zajištění správného fungování evropských politik.
 
 
 
 

Související články:

Charles Michel odsoudil násilí vůči demonstrantům v Bělorusku, Polsko chce mimořádný summit EU

EU přislíbila 33 milionů eur na pomoc Libanonu, v plánu je i dárcovská konference

Evropská unie přislíbila 33 milionů eur (téměř 865 milionů Kč) na pomoc libanonskému hlavnímu městu Bejrútu, který se potýká s následky ničivé exploze, při níž přišlo o život nejméně 137 lidí a kolem 5000 bylo zraněno.

EK zajistila 300 milionů dávek vakcíny proti covidu. Bude i pro Česko

Evropská komise díky dohodě s francouzskou farmaceutickou skupinou Sanofi zajistí pro unijní země 300 milionů dávek vyvíjené vakcíny proti covidu-19. Každý z členských států bude mít možnost vakcíny zakoupit v případě, že klinické zkoušky prokážou účinnost a bezpečnost očkovací látky, uvedla dnes komise.

Europoslanci mají výhrady k "historické dohodě" ze summitu

Předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes apelovali na členy Evropského parlamentu, aby podpořili dohodu unijních lídrů o rozpočtu Evropské unie na příštích sedm let. Označovali ji při tom za "historický krok vpřed pro unii" či za "stěžejní" okamžik evropských dějin.

Lídři EU se pátý den summitu shodli na fondu obnovy a rozpočtu

Lídři Evropské unie dnes ráno po maratonském jednání trvajícím čtyři dny a noci dospěli k dohodě ohledně toho, jak bude vypadat finanční pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Z fondu obnovy budou moci státy od ledna příštího roku začít čerpat 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), přičemž 390 miliard eur z této částky budou tvořit granty a zbytek půjčky.

Orbán mluví o úspěchu v Bruselu. Vazbu peněz z EU na právní stát popírá

Maďarsko a Polsko na summitu v Bruselu vyjednaly velkou sumu peněz a ubránily národní hrdost, když "zmařily pokusy" vázat čerpání z fondů Evropské unie na dodržování pravidel právního státu. Na společné tiskové konferenci se svým polským protějškem to podle agentury MTI uvedl maďarský premiér Viktor Orbán. Představitelé EU včetně šéfa Evropské rady Charlese Michela jsou naproti tomu přesvědčeni, že závěry summitu obsahují jasně formulovanou podmínku, která spojuje využití peněz s dodržováním demokratických principů.

Pieta před královským palácem. Španělsko uctilo oběti koronavirové epidemie

Španělsko se dnes na smuteční slavnosti v Madridu za přítomnosti krále Felipeho VI., předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové či šéfa Evropské rady Charlese Michela pietně rozloučilo s více než 28.400 oběťmi pandemie covidu-19 v zemi.

Chorvatsko a Bulharsko byly přijaty do "čekárny na euro", mohou ho mít za dva roky

Chorvatsko a Bulharsko byly přijaty do takzvané čekárny na euro, tedy do mechanismu směnných kurzů označovaného jako ERM-2. Oznámila to v pátek Evropská centrální banka (ECB). V příštích nejméně dvou letech budou muset obě tyto země udržovat kurz svých měn ve stanoveném pásmu vůči euru a nesmějí své měny devalvovat. Pak teprve mohou zavést euro a rozšířit počet členů eurozóny.

EK lituje zapojení von der Leyenové do voleb v Chorvatsku

Evropská komise (EK) dnes vyjádřila lítost v souvislosti s chováním své šéfky Ursuly von der Leyenové, která před parlamentními volbami v Chorvatsku podpořila vládnoucí konzervativní stranu Chorvatské demokratické společenství (HDZ). Angažmá von der Leyenové vyvolalo obrovskou vlnu kritiky zejména na sociálních sítích, napsala agentura AP.

Von der Leyenová chce rychlou obnovu Evropy, předsedající Německo je připravené

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová hodlá usilovat o rychlou obnovu Evropy, která čelí hospodářským následkům pandemie nemoci covid-19. Prohlásila to po dnešním videojednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jejíž země v Evropské unii převzala od července na půl roku předsednictví. Kancléřka ujistila, že Německo je na svůj úkol připravené.

EU dala na boj s pandemií další miliardy, jsou pro obzvláště zranitelné země

Evropská unie na úvod dnešní dárcovské konference přislíbila na boj s pandemií nemoci covid-19 dalších 4,9 miliardy eur (131 miliard korun). Na twitteru to oznámila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Unijní peníze ve formě půjček a záruk mají být určeny pro obzvláště zranitelné země. Celkem se na dnešní akci podařilo získat 6,15 miliardy eur (165 miliard korun), z nichž v přepočtu 37 miliard korun činí hotovostní granty.

Videosummit EU a Číny ukázal rozdíly v názorech obou stran

Rozdílné pohledy na obchodní a diplomatické vztahy udávaly tón dnešnímu jednání mezi politickými vůdci Evropské unie a Číny. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové sice obě strany daly najevo snahu posilovat vzájemný obchod, EU však trvala na svých podmínkách včetně nutnosti stejných pravidel hry pro obě strany, k nimž se Čína nechce zavázat.

Lídři EU vykročili ke shodě na fondu obnovy. Spory ale trvají, oznámil Michel

Mezi vrcholnými představiteli zemí Evropské unie se rýsuje shoda na principu budoucího fondu obnovy ekonomik, v některých bodech však přetrvávají spory. Po dnešní videokonferenci šéfů států a vlád to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Dodal, že chce s prezidenty a premiéry ihned zahájit separátní jednání a v půli července je do Bruselu pozvat na osobní schůzku.

Fond obnovy EU? Probíhá první videosummit, neshody mezi státy jsou značné

Vůbec první debatu o společném záchranném plánu pokrizového oživení evropských ekonomik dnes zahájili prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová jim představí plán, kterým chce Brusel ekonomikám nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun).

EU apeluje na USA, aby přehodnotily ukončení spolupráce s WHO

Evropská unie vyzvala Spojené státy, aby přehodnotily své rozhodnutí skončit spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Krok oznámil na páteční tiskové konferenci americký prezident Donald Trump a konstatoval přitom, že WHO je pod vlivem Číny.

Europoslanci vítají plán obnovy a chtějí nové příjmy rozpočtu

Převážně pozitivně hodnotili dnes poslanci Evropského parlamentu návrh fondu na obnovu ekonomik, který jim prezentovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Většina z nich oceňovala, že unijní exekutiva počítá s novými zdroji příjmů rozpočtu EU nebo že chce v rámci hospodářského oživení investovat do ekologických a digitálních priorit. Kritičtí zákonodárci upozorňovali na to, že bezprecedentní půjčku bude muset EU splácet z budoucích rozpočtů.

EU po pandemii: Na obnovu ekonomik má jít 750 miliard eur, komise představila plán

Evropská komise chce v rámci pokrizové obnovy evropských ekonomik poskytnout členským zemím Evropské unie 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Půl bilionu eur z částky, kterou si plánuje bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry.

Projde německo-francouzský plán? Politiky čeká souboj o fond klíčový pro budoucnost EU

Prezidenty a premiéry zemí Evropské unie čeká v příštích týdnech a měsících tvrdé vyjednávání o podmínkách, za nichž státy společně pomohou firmám a lidem v oblastech zasažených nynější pandemií covidu-19. Základem by se podle představ nejsilnějších unijních ekonomik - tedy Německa a Francie - měla stát společná půjčka ve výši 500 miliard eur (13,5 bilionu korun).

Státy by podle EK měly postupně otevírat hranice před letní sezónou

Země Evropské unie by měly postupně začít uvolňovat omezení na hranicích před letní turistickou sezónou. Nejprve má přijít na řadu otevírání hranic mezi státy, kde je vývoj nákazy nemocí covid-19 podobně příznivý. Doporučila to dnes Evropská komise, podle níž by státy při rušení kontrol neměly diskriminovat občany dalších unijních zemí. Ke snížení rizika opětovného šíření nákazy by podle komise mělo přispět dobrovolné využívání mobilních aplikací.

EU kvůli krizi přidá peníze na kohezi, slíbila von der Leyenová

V příštím sedmiletém rozpočtu Evropské unie bude více peněz na kohezní politiku, jejichž část zamíří do regionů nejpostiženějších koronavirovou krizí. Vedle masivních investic do oživení ekonomiky či financí na podporu zdravotnictví bude návrh počítat i s novými příjmy. Na dnešní schůzi Evropského parlamentu to řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která europoslancům představila některé obrysy plánu obnovy ekonomik.