Covid-19: EU má výrazně pomoci ekonomikám, von der Leyenová přiznala pochybení

Evropská unie by měla urychleně přijít s robustním plánem na obnovu ekonomik stižených koronavirovou krizí. Shodli se na tom dnes poslanci Evropského parlamentu na úvod mimořádné plenární schůze, během níž budou schvalovat balíček návrhů Evropské komise určený na okamžitou pomoc zdravotnictví, zasaženým firmám či zranitelným lidem.

Podle některých europoslanců by EU měla rychlými kroky odčinit své zaváhání z počátku šíření nákazy.

"Evropa by se měla omluvit, ale omluva nestačí. Víme, že budeme potřebovat více, mnohem více. Protože zítřejší svět bude vypadat úplně jinak než svět včerejší," prohlásila na úvod debaty předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Německá politička již dříve uvedla, že EU selhala v době, kdy se Itálie začala uzavírat do karantény a ostatní země ani Brusel jí nepřispěchaly na pomoc.

There are no words that can do justice to Europe’s pain or to all those suffering in the world.We think of all the families in mourning and promise to tell their stories and honour their lives and legacies. President @vonderleyen at #EPlenary this morning. #coronavirus pic.twitter.com/dHb5YaWQ44

— European Commission ?? (@EU_Commission) April 16, 2020

Komise chce prorůstové investice začlenit do příštího sedmiletého rozpočtu, jehož upravený návrh hodlá předložit do konce dubna. Podle von der Leyenové však budou státy potřebovat mnohem více peněz, než obsahují dosud přislíbené či schválené kroky. Země EU se zatím dokázaly shodnout na využití úvěrů ze záchranného fondu eurozóny ESM, garancí Evropské investiční banky či podpory EK pro krátkodobé zaměstnávání, v otázce dalších možných kroků jako je společné sdílení dluhu však nejsou jednotné.

Podle zástupce nejsilnější poslanecké frakce lidovců Estebana Gonzálese Ponse by unie mohla dřívější selhání odčinit rychlou domluvou na rázné pomoci při boji s hospodářskými následky pandemie. Musela by však začít fungovat efektivněji. "Čína postaví jednu nemocnici za stejnou dobu, za níž se Evropská rada stihne nanejvýš svolat," konstatoval španělský poslanec.

Jeho krajanka a šéfka frakce socialistů v Evropském parlamentu Iratxe Garcíaová podotkla, že stejně důležitý jako rychlost bude i objem peněz, které státy EU na solidární pomoc vyčlení.

"Nestačí navýšení rozpočtu, musíme vytvořit skutečnou investiční strategii a plán pomoci pro klíčové sektory, abychom zajistili budoucnost Evropy," uvedla levicová politička. EK odhaduje, že státy mohou potřebovat až tři biliony eur (54 bilionů Kč), dosavadní stimuly však nabízejí celkově sotva čtvrtinu.

Podle české zástupkyně liberální frakce Dity Charanzové je důležité, aby návrhy týkající se okamžité pomoci odstranily zbytečnou administrativu, díky čemuž by jednotlivé země mohly dostat peníze co nejrychleji. "Členským zemím umožníme využít dnešní rozpočet do posledního eura k boji s pandemií," uvedla Charanzová k návrhu, podle něhož budou moci státy použít pro zdravotnictví a pomoc firmám nevyčerpané kohezní peníze z víceletého rozpočtu končícího letoškem.

Vedle tohoto návrhu umožňujícího větší pružnost ve využití zdrojů ze strukturálních fondů budou poslanci hlasovat také o uvolnění tří miliard eur na pomoc zdravotnictví včetně nákupů testovacích sad. Očekává se, že schválí rovněž finanční pomoc pro nejzranitelnější skupiny obyvatel.

V bruselském plenárním sále EP se stejně jako při březnovém jednání sešlo v důsledku koronavirových omezení jen několik desítek politiků, hlasovat proto budou opět na dálku e-mailem.

Vzhledem k časové náročnosti tohoto postupu dnes dojde pouze na hlasování o pozměňovacích návrzích. Konečné hlasování o původních textech bude na programu v pátek.

Související

Evropská Unie

Eurovolby skončily. Co čeká zvolené europoslance a EU nyní?

Občané Evropské unie si v eurovolbách zvolili 720 poslanců, kteří je budou v Evropském parlamentu (EP) zastupovat následujících pět let. Po volbách oznámí vnitrostátní orgány členských států EU jména zvolených europoslanců a ověří, zda nevykonávají funkce neslučitelné s mandátem poslance EP.

Více souvisejících

europoslanci evropský parlament Dita Charanzová (ANO) Ursula von der Leyenová EU (Evropská unie) Ekonomika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Ministerstvo zemědělství

Česko hodlá investovat stovky milionů korun do vodních nádrží

Obce mohou již od 7. září začít podávat žádosti o dotaci na výstavbu, rekonstrukci a odbahnění vodních nádrží. Žádosti o dotace se budou přijímat do 7. října. Ministr zemědělství Martin Šebestyán podepsal výzvu, podle které si obce mezi sebou rozdělí 300 miliónů korun v rámci programu Podpora opatření na malých vodních nádržích a drobných vodních tocích – 3. etapa. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství. 

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kde se v Česku vykoupat? Dejte si pozor. Na několika místech platí zákaz

Koupací sezóna pokračuje za příznivých podmínek a většina sledovaných přírodních koupacích lokalit v České republice vykazuje vyhovující kvalitu vody ke koupání. Přírodní koupací vody nadále představují oblíbené místo letní rekreace a v uplynulém týdnu se na jejich zvýšené návštěvnosti podílelo také velmi teplé počasí s teplotami často přesahujícími 30 °C.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Letní počasí

Padl středoevropský teplotní rekord. Má ho Slovensko

Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

Andy Burnham

Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování

Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii. 

včera

včera

včera

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

včera

7. srpna 2026 22:04

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

7. srpna 2026 20:55

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy