Covid-19: EU má výrazně pomoci ekonomikám, von der Leyenová přiznala pochybení

Evropská unie by měla urychleně přijít s robustním plánem na obnovu ekonomik stižených koronavirovou krizí. Shodli se na tom dnes poslanci Evropského parlamentu na úvod mimořádné plenární schůze, během níž budou schvalovat balíček návrhů Evropské komise určený na okamžitou pomoc zdravotnictví, zasaženým firmám či zranitelným lidem.

Podle některých europoslanců by EU měla rychlými kroky odčinit své zaváhání z počátku šíření nákazy.

"Evropa by se měla omluvit, ale omluva nestačí. Víme, že budeme potřebovat více, mnohem více. Protože zítřejší svět bude vypadat úplně jinak než svět včerejší," prohlásila na úvod debaty předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Německá politička již dříve uvedla, že EU selhala v době, kdy se Itálie začala uzavírat do karantény a ostatní země ani Brusel jí nepřispěchaly na pomoc.

There are no words that can do justice to Europe’s pain or to all those suffering in the world.We think of all the families in mourning and promise to tell their stories and honour their lives and legacies. President @vonderleyen at #EPlenary this morning. #coronavirus pic.twitter.com/dHb5YaWQ44

— European Commission ?? (@EU_Commission) April 16, 2020

Komise chce prorůstové investice začlenit do příštího sedmiletého rozpočtu, jehož upravený návrh hodlá předložit do konce dubna. Podle von der Leyenové však budou státy potřebovat mnohem více peněz, než obsahují dosud přislíbené či schválené kroky. Země EU se zatím dokázaly shodnout na využití úvěrů ze záchranného fondu eurozóny ESM, garancí Evropské investiční banky či podpory EK pro krátkodobé zaměstnávání, v otázce dalších možných kroků jako je společné sdílení dluhu však nejsou jednotné.

Podle zástupce nejsilnější poslanecké frakce lidovců Estebana Gonzálese Ponse by unie mohla dřívější selhání odčinit rychlou domluvou na rázné pomoci při boji s hospodářskými následky pandemie. Musela by však začít fungovat efektivněji. "Čína postaví jednu nemocnici za stejnou dobu, za níž se Evropská rada stihne nanejvýš svolat," konstatoval španělský poslanec.

Jeho krajanka a šéfka frakce socialistů v Evropském parlamentu Iratxe Garcíaová podotkla, že stejně důležitý jako rychlost bude i objem peněz, které státy EU na solidární pomoc vyčlení.

"Nestačí navýšení rozpočtu, musíme vytvořit skutečnou investiční strategii a plán pomoci pro klíčové sektory, abychom zajistili budoucnost Evropy," uvedla levicová politička. EK odhaduje, že státy mohou potřebovat až tři biliony eur (54 bilionů Kč), dosavadní stimuly však nabízejí celkově sotva čtvrtinu.

Podle české zástupkyně liberální frakce Dity Charanzové je důležité, aby návrhy týkající se okamžité pomoci odstranily zbytečnou administrativu, díky čemuž by jednotlivé země mohly dostat peníze co nejrychleji. "Členským zemím umožníme využít dnešní rozpočet do posledního eura k boji s pandemií," uvedla Charanzová k návrhu, podle něhož budou moci státy použít pro zdravotnictví a pomoc firmám nevyčerpané kohezní peníze z víceletého rozpočtu končícího letoškem.

Vedle tohoto návrhu umožňujícího větší pružnost ve využití zdrojů ze strukturálních fondů budou poslanci hlasovat také o uvolnění tří miliard eur na pomoc zdravotnictví včetně nákupů testovacích sad. Očekává se, že schválí rovněž finanční pomoc pro nejzranitelnější skupiny obyvatel.

V bruselském plenárním sále EP se stejně jako při březnovém jednání sešlo v důsledku koronavirových omezení jen několik desítek politiků, hlasovat proto budou opět na dálku e-mailem.

Vzhledem k časové náročnosti tohoto postupu dnes dojde pouze na hlasování o pozměňovacích návrzích. Konečné hlasování o původních textech bude na programu v pátek.

Související

Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/

Charanzová a Zdechovský jsou nejvlivnější čeští europoslanci v Bruselu

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) je 22. nejvlivnějším členem Evropského parlamentu (EP). Vychází to z analýzy webu eumatrix.eu, která dlouhodobě hodnotí vliv evropských poslanců v Bruselu. Před ním se z českým zástupců umístila na šesté příčce místopředsedkyně EP Dita Charanzová (Renew). Evropská lidová strana (EPP) se zároveň stala nejvlivnější politickou skupinou v EP.

Více souvisejících

europoslanci evropský parlament Dita Charanzová (ANO) Ursula von der Leyenová EU (Evropská unie) Ekonomika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Mezinárodní trestní soud chce vydat zatykač na Netanjahua

Podle několika izraelských médií se Izrael a Spojené státy snaží diplomatickými prostředky zabránit Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) ve vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a několik dalších izraelských představitelů. Informoval o tom dnes zpravodajský web The Times of Israel.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy