EU potřebuje Marshallův plán. Rozpočet se musí proměnit, říká Ursula von der Leyenová

Země EU se shodují na tom, že jejich ekonomiky budou kvůli očekávané recesi způsobené koronavirovými výpadky potřebovat dlouhodobou pomoc ze společných prostředků. Von der Leyenová stejně jako předseda Evropské rady Charles Michel v posledních dnech začali mluvit o novém Marshallově plánu, neboť resuscitace evropského hospodářství po koronaviru podle nich snese srovnání s americkým plánem na obnovu Evropy po druhé světové válce.

"A v jeho srdci musí být nový, silný rozpočet EU...Musí být připraven pro dobu, kdy ekonomiky oslabené současnou krizí budou potřebovat nahodit motory a znovu uvést do chodu náš jedinečný jednotný trh," uvedla dnes Ursula von der Leyenová.

Lídři unijních zemí se na únorovém summitu předcházejícím nástupu krize nedokázali shodnout na výši ani rozčlenění peněz v rozpočtu na období let 2021 až 2027. Von der Leyenová před týdnem prohlásila, že s ohledem na zásadní dopad pandemie na hospodářství Evropy přichystá Brusel zcela nový návrh.

Dnes šéfka EK zdůraznila, že "peníze v našem příštím rozpočtu musí být investovány chytrým a udržitelným způsobem". Nepřímo tím potvrdila, že komise nehodlá oslabit důraz kladený na své priority, mezi nimiž jsou přechod na klimaticky odpovědné a digitální hospodářství. Některé zvláště postkomunistické země přitom již daly najevo, že by s ohledem na dopad krize chtěly naplňování ekologického plánu Bruselu oddálit, což se však nelíbí státům ze západního a severního křídla EU.

Unijní země jsou rozdělené i v pohledu na objem a charakter pomoci, kterou budou ekonomiky potřebovat v nejbližší době. Sánchez dnes napsal, že dosud přislíbená podpora včetně využití půjček ze záchranného fondu eurozóny ESM nestačí.

"Je čas zareagovat solidárně a vytvořit nový nástroj společného sdílení dluhu," napsal dnes španělský premiér Pedro Sánchez v listu The Guardian.

Španělsko stejně jako Itálie, tedy dvě nemocí covid-19 nejzasaženější země, chtějí spolu se skupinou dalších většinou jihoevropských zemí přesvědčit eurozónu, aby společně vydala takzvané koronové dluhopisy, jejichž prostřednictvím by vlády mohly obnovu ekonomiky financovat. Německo či Nizozemsko, které jsou vůči opatřením hrozícím růstem veřejných dluhů tradičně rezervované, však odmítají na myšlenku společných dluhopisů přistoupit. Evropští lídři očekávají nový návrh od úterní videokonference ministrů financí.

"Musíme jednat teď nebo nikdy, protože právě v tuto chvíli je v sázce osud Evropy," vyzval Sánchez své partnery z EU.