Europoslanci vítají plán obnovy a chtějí nové příjmy rozpočtu

Brusel chce poskytnout unijním zemím 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun), které si vypůjčí na finančních trzích. Půl bilionu eur budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry.

"Hlavní otázkou pro nás není, kolik peněz bude investováno, ale na co půjdou," prohlásil předseda nejsilnější europarlamentní skupiny lidovců Manfred Weber. Komise podle něj správně svázala využití peněz z fondu obnovy se svými prioritami, jimiž jsou vedle přechodu ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství i podpora vzdělání či výzkumu.

Splatit dosud nevídaný společný evropský dluh podle něj nebude jednoduché a nešlo by to bez nových rozpočtových příjmů. Mezi ně komise řadí emisní povolenky či uhlíková cla. "Také digitální giganti musejí zaplatit svůj podíl," podpořil Weber myšlenku, aby do rozpočtu přispívala i digitální daň placená velkými firmami jako jsou Facebook či Google.

Zástupci dalších skupin vyzývali lídry evropských zemí, aby plán bez příliš dlouhého vyjednávání podpořili. "Nejde jen o naši budoucnost, ale i o přežití eura a jednotného trhu. Je to okamžik pravdy," řekla předsedkyně europarlamentních socialistů Iratxe Garcíaová. V narážce na skupinu takzvaných šetrných zemí, která dává ke společnému dluhu najevo nejhlasitější odpor, navrhla, aby Evropská rada do budoucna hlasovala o rozpočtu většinově a ne jednomyslně jako dosud. Není však pravděpodobné, že by tento návrh získal podporu členských států bloku.

Naproti tomu se očekává, že by některé členské země mohly váhat se souhlasem k využití nových zdrojů rozpočtových příjmů. Europoslanci dnes připomínali nedávné usnesení, v němž podmínili svůj souhlas s rozpočtem právě rozšířením příjmových zdrojů.

Šéf třetí nejsilnější frakce liberálů Dacian Ciološ zdůraznil, že jeho skupina podpoří pouze návrh, v němž bude čerpání unijních peněz svázáno s dodržováním evropských hodnot. Komise s tím ve svém návrhu počítá, členské země však měly při vyjednávání o "předkrizovém" rozpočtu v únoru tendenci vyznění této podmínky zmírňovat.

"Neměla by (EU) postihovat lidi, ale vlády a politiky, kteří nehrají podle pravidel," uvedl Ciološ. Unie vede řízení pro porušování společných hodnot s Polskem a Maďarskem.

Někteří konzervativní politici a členové nacionalistické frakce nezávislých se k návrhu komise postavili o poznání kritičtěji. Německý europoslanec Jörg Meuthen označil půjčku za "nesmysl", který je "pokrytectvím ve jménu solidarity". Peníze, které pomohou unijním ekonomikám vzpamatovat se z krize, podle něj nespravedlivě zaplatí další generace. Právě zájmy budoucích generací přitom v parlamentu argumentovala von der Leyenová, když vyzdvihovala přínos společných investic nejen pro zaměstnanost či hospodářský růst, ale i pro studijní pobyty či výzkumné projekty.