Země Evropské unie by měly začít postupně uvolňovat koronavirová omezení, až to vývoj nákazy dovolí. Státy by přitom měly vycházet ze své specifické situace a zároveň své kroky koordinovat s ostatními. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která představila společnou unijní strategii pro postupný návrat k běžnému životu.
Komise nestanovila žádný časový plán a zdůraznila, že rušení omezení je podmíněno tím, že se šíření nemoci na delší dobu zpomalí. Dalšími zásadními kritérii bude také dostatečná volná kapacita nemocnic a možnosti monitorování průběhu nákazy.
Státy poté mohou začít restrikce uvolňovat, mezi jednotlivými kroky by přitom podle EK měly nechat dostatečně dlouhou dobu, aby bylo možné vyhodnotit dopad uvolnění.
Heads of State and government tasked us with a roadmap to ensure a coordinated exit from the containment measures.Today we deliver on this request.Press conference by President @vonderleyen and @eucopresident Michel#coronavirus #StrongerTogether #EUCOhttps://t.co/fmGtCzAsaz
— European Commission ?? (@EU_Commission) April 15, 2020
Podle Bruselu by země měly postupně nahrazovat nouzové stavy, které momentálně platí ve většině států, cílenými opatřeními. Mezi ně by vedle co nejširšího testování měl patřit i monitoring pohybu nakažených lidí pomocí mobilních aplikací.
Komise se před měsícem stavěla kriticky k postupnému zavírání hranic unijními zeměmi a zdůrazňovala, že omezení nesmí narušit fungování jednotného trhu EU. Unijní exekutiva chce nyní předejít opakování podobně nekoordinovaného postupu, které by podle ní mohlo mít "negativní dopad na všechny členské země" a "vytvořit politické napětí".
"Je nesmírně důležité, aby (země) rušení restrikcí oznámily komisi a dalším státům, aby to nevedlo k nezamýšleným důsledkům," prohlásila von der Leyenová. Koordinace má podle ní předejít například tomu, aby se lidé z jedné země vydávali nakupovat do sousedního státu, který dříve otevře určitý typ obchodů.
Další podmínkou návratu k běžnému životu bude podle komise intenzivní snaha o vývoj koronavirové vakcíny. EK podle von der Leyenové uspořádá 4. května dárcovskou videokonferenci, jejímž cílem bude získat finance na vývoj této vakcíny.
Státy by podle Bruselu měly déle zachovat ochranu zranitelnějších skupin obyvatel, mezi něž patří zejména starší a chronicky nemocní lidé. Pokud se u někoho objeví byť jen mírné příznaky nemoci, měla by se jej i nadále týkat karanténa.
Návrat k normálu by také mělo doprovázet posílení veřejné hygieny, například pravidelná dezinfekce dopravních prostředků, pracovišť či obchodů.
Členské země by nejprve měly rušit omezení s lokálním dopadem a až poté uvolňování rozšiřovat i na kroky, které mají širší geografický zásah, s přihlédnutím k národním specifikům, uvádí strategie.
Opětovné otevírání hranic by se mělo nejprve týkat těch vnitřních a až poté EU umožní opětovné cesty cizinců přes své vnější hranice. Uzavření vnějších hranic již minulý týden navrhla EK prodloužit do poloviny května. "Postupné znovuotevírání hranic by mělo prioritně zohlednit přeshraniční a sezónní pracovníky," doporučuje komise. Zprůchodnění hranic by se podle ní mělo týkat oblastí se srovnatelně nízkým výskytem viru.
Související
Česko za Babiše nehodlá financovat Ukrajinu. Nebudeme tam dávat peníze, řekl
Čech poprvé povede unijní úřad OLAF. Rozhodla Evropská komise
evropská komise , Ursula von der Leyenová , EU (Evropská unie) , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu
před 1 hodinou
Víkendové počasí se může den ode dne lišit. Alespoň na pohled
včera
Vražda v Karlových Varech. Obětí je žena, policisty přivolala její matka
včera
Vystrčil pod palbou. Do Itálie letěl armádním speciálem, kritizoval ho i Babiš
včera
Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře
včera
Za vraždu dítěte na Lounsku hrozí výjimečný trest. Policie vznesla obvinění
včera
Rakušan znovu neuspěl ve volbě místopředsedy Poslanecké sněmovny
včera
Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál
včera
Trump prozradil, co USA dělají potichu a bez problémů. Jde o Blízký východ
včera
Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými
včera
Březnové počasí umí být překvapivé. Meteorologové poukázali na možného viníka
včera
Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace
včera
Konec přemrštěných cen benzinu a nafty? Ministerstvo financí zakročí proti prudkému zdražování benzinek
včera
Rusko těží z války proti Íránu. Poptávka po ropě roste, USA udělily Indii výjimku
včera
USA stojí válka v Íránu téměř miliardu dolarů denně. Jak dlouho může Teherán vzdorovat?
včera
Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky
včera
Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur
včera
Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána
včera
Trump otočil. Už to není Putin, tentokrát je podle něj překážkou míru Zelenskyj
včera
Válka s Íránem může Netanjahuovi doma pomoci, Izraeli ale v zahraničí uškodí
Britský deník Telegraph v pondělí označil Benjamina Netanjahua za velkého válečného vůdce naší doby. Autor článku Charles Moore přirovnal izraelského premiéra k Winstonu Churchillovi, a to zejména kvůli jeho dlouhodobému zaměření na Írán, spojectví s Donaldem Trumpem a vojenským úspěchům proti teroristickým skupinám i Teheránu. Toto srovnání pravděpodobně potěšilo příznivce premiéra, který se sám stylizuje do role moderního ochránce světa před íránskou hrozbou, podobně jako Churchill kdysi čelil nacismu.
Zdroj: Libor Novák