Evropská komise podpoří kurzarbeit 100 miliardami eur, uvolní další peníze

Evropská komise (EK) dnes zveřejnila další balíček podpůrných opatření, která mají pomoci ekonomikám vzpamatovat se z nejtěžších dopadů koronavirové krize. Brusel v rámci nového sytému podpory krátkodobého zaměstnávání nabízí členským zemím až 100 miliard eur (zhruba 2,7 bilionu Kč), které si chce komise vypůjčit s použitím vládních záruk.

EK chce také rozšířit už vytvořený krizový investiční fond o další peníze určené na kohezní politiku. Hodlá také nabídnout zemědělcům pružnější čerpání peněz z fondů společné zemědělské politiky.

"Každé dostupné euro v rozpočtu EU bude využito na řešení koronavirové krize. Všechna pravidla budou uvolněna, aby umožnila rychlý a efektivní tok peněz," prohlásila dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, která nový balíček opatření představila.

We are mobilising all of our resources to protect lives and livelihoods. Our #coronavirus crisis response includes:? Setting up a short-term employment scheme? Redirecting structural funds to coronavirus responseLearn more → https://t.co/b7P8d6X3Qy pic.twitter.com/zezcbpyRpf

— European Commission ?? (@EU_Commission) April 2, 2020

Komise podle ní podpoří takzvaný kurzarbeit, díky němuž si budou moci udržet práci lidé v odvětvích, kde by jinak byly firmy nuceny kvůli problémům způsobeným pandemií propouštět. Systém podpory označený zkratkou SURE má pomoci vládám všech zemí, kterým chce komise poskytnout finance do celkové zmíněné výše. Aby si mohla půjčit na trhu, chce využít garancí poskytnutých samotnými vládami, což musí schválit členské země. Finanční podporu kurzarbeitu již oznámily vlády několika států včetně Česka.

Komise chce k dosavadním 37 miliardám eur (zhruba bilion Kč) z kohezní politiky, které už vyhradila na nouzové použití, uvolnit další peníze původně určené na rozvojové projekty, jež by měly nově sloužit pro zdravotnictví a zasažená odvětví v jednotlivých státech.

Finance sloužící na pokrytí potřeb spojených s pandemií budou státy moci převádět mezi jednotlivými fondy (Evropským fondem pro regionální rozvoj, Evropským sociálním fondem a Kohezním fondem). Peníze budou moci i pružně proudit mezi jednotlivými regionálními úrovněmi či tematickými oblastmi. Státy se navíc nebudou muset v některých případech podílet na projektech vlastním spolufinancováním.

"To je bezprecedentní a opravňuje nás k tomu mimořádná situace, která nastala kvůli šíření koronaviru," zdůvodnila mimořádnou flexibilitu fondů komise.

V rámci podpory zemědělství a venkova budou členské země nově moci čerpat z peněz nevyužitých v programech rozvoje venkova, které by jinak musely vracet do společného rozpočtu. Zemědělci budou podle komise mít možnost vzít si zvýhodněné úvěry až do výše 200.000 eur.

Brusel také vyčlení na nouzové potřeby spojené s krizí další tři miliardy eur, z nichž desetina půjde na nákup zásob ochranných prostředků a lékařského vybavení pro rezervní fond unie. O rozdělování zbylých 2,7 miliardy eur bude komise rozhodovat podle aktuálního vývoje pandemie a nejakutnějších potřeb zasažených zemí a regionů.

Aby mohly z návrhů komise členské země začít profitovat, musí je nejprve schválit Evropský parlament a Rada EU.

Související

Více souvisejících

evropská komise kurzarbeit Ursula von der Leyenová EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

před 10 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

včera

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

včera

6. srpna 2026 22:01

6. srpna 2026 20:10

6. srpna 2026 18:56

Knížáka posmrtně rehabilitovali. Za minulého režimu strávil měsíce ve vazbě

Česko se v pátek - tedy již zítra - rozloučí s Milanem Knížákem. Rodina zesnulého umělce obdržela během náročného období alespoň jednu dobrou zprávu. Jeden z pražských obvodních soudů Knížáka definitivně rehabilitoval za vazební stíhání v dobách komunistického režimu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy