Projde německo-francouzský plán? Politiky čeká souboj o fond klíčový pro budoucnost EU

Prezidenty a premiéry zemí Evropské unie čeká v příštích týdnech a měsících tvrdé vyjednávání o podmínkách, za nichž státy společně pomohou firmám a lidem v oblastech zasažených nynější pandemií covidu-19. Základem by se podle představ nejsilnějších unijních ekonomik - tedy Německa a Francie - měla stát společná půjčka ve výši 500 miliard eur (13,5 bilionu korun).

Návrh sice narazil na počáteční výtky řady zemí požadujících větší či menší objem fondu, podle analytiků se však zřejmě stane základem pro kompromis, který může spoluurčit další směřování evropského bloku.

Ekonomové se shodují, že reakce EU je letos rychlejší a objem pomoci větší než při finanční krizi z konce minulého desetiletí, jejímž dozvukem byl dlouholetý záchranný program pro Řecko. Vedle povolení nadstandardní státní podpory firmám či uvolnění rozpočtových pravidel se unie shodla na okamžitém záchranném balíku ve výši 540 miliard eur a chystá dlouhodobou pomoc. Oživení německo-francouzského motoru EU, který byl v minulých letech hlavní silou táhnoucí evropskou spolupráci, podle mnohých znalců zásadně přispěje k úspěchu dlouhodobého plánu i ke zlepšení budoucích vyhlídek unie. Lídři nejzasaženějších jihoevropských zemí očekávající posilování protievropských politických proudů přitom ještě nedávno varovali, že rezignace na společnou pomoc by mohla být pro budoucnost EU fatální.

"Je to existenční hrozba a ty vyžadují výjimečné zásahy. Proto sáhli k tomuto podle mě bezprecedentnímu kroku, který před námi otevírá novou kapitolu EU," řekl webu Politico bývalý diplomat a šéf Mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger s odkazem na plán Berlína a Paříže.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, jejíž pozice vůči členským státům je mezi diplomaty v Bruselu považována za slabší než u jejího předchůdce Jeana-Claudea Junckera, návrh ihned ocenila. Místopředseda komise Valdis Dombrovskis však později podotkl, že EK je připravena v návrhu chystaném na příští středu počítat s více než dvojnásobkem peněz než dvě klíčové unijní země.

Pro konečnou podobu fondu oživení, který bude součástí příštího sedmiletého rozpočtu, bude přitom klíčové vyjednávání politických vůdců. Mnozí z nich dali hned po německo-francouzském oznámení najevo, že jejich představy se poněkud liší. Italský premiér Giuseppe Conte iniciativu Berlína a Paříže označil za "významný krok", unie ale podle něj potřebuje učinit více, aby předešla prohlubování rozdílů mezi svými členy. Itálie spolu se Španělskem a několika dalšími zeměmi usiluje o to, aby EU dala do společné pomoci více než bilion eur, pokud možno formou nevratných grantů. S těmi Berlín a Paříž počítají, zatímco unijní exekutiva dosud mluví o kombinaci grantů a úvěrů.

Severněji položené křídlo unie se naopak vymezuje vůči přímým platbám a zadlužení komise, která si na financování fondu chce půjčit na trzích a ručit rozpočtem EU. Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko si přejí společné zadlužení minimalizovat. Rakouský kancléř Sebastian Kurz jménem této skupiny označované jako "šetrná čtyřka" oznámil, že hodlá předložit vlastní plán.

Kriticky přijali návrh i lídři některých postkomunistických zemí včetně českého premiéra Andreje Babiše, podle něhož by pomoc neměla směřovat jen k nejpostiženějším zemím, ale i do států dosud inkasujících z fondů soudržnosti.

Podle řady komentátorů skeptické země sice mohou vyjednat některé ústupky, pozice spořivých států však není tak silná zejména kvůli tomu, že jejich obvyklý spojenec - Německo - se rozhodl podpořit rozdávání z evropské pokladny.

"Lekce z minulých krizí říká, že nedostatečná opatření vyostřují rozpory mezi vládami, vedou k veřejné frustraci z EU a zasévají na finančních trzích pochybnosti o stabilitě eurozóny," napsal list Financial Times v redakčním komentáři, podle něhož by kritické země neměly základní obrysy německo-francouzského plánu blokovat.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Ekonomika Ursula von der Leyenová Giuseppe Conte Německo Wolfgang Ischinger Sebastian Kurz Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 9 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy