Vědci

Kolik váží kilo? Změna definice byla snem desítky let, říká český metrolog

Přepíšou se učebnice fyziky: Kilogram a další jednotky mají nové definice

Válec ze slitiny platiny a iridia už nebude etalonem kilogramu. Zástupci jednotlivých zemí na konferenci Mezinárodního úřadu pro míry a váhy (BIPM) dnes podle očekávání rozhodli o nové definici kilogramu a dalších základních jednotek. Nově se základní jednotka hmotnosti odvozuje od pevné hodnoty Planckovy konstanty. Informovala o tom agentura AP.

Nejzáhadnější oblast světa? Acciaroli nedá vědcům spát, s lidmi se tam dějí podivné věci

Italská provincie Acciaroli není na první pohled ničím výjimečná. Pokud se ale podíváme na statistiky, zjistíme, že v ní žije nezvykle velké množství lidí, kteří se dožívají poměrně vysokého věku. Tato záhada nedá vědcům spát, a rozhodli se zjistit, v čem je háček.

Odborníci se zaměřili na zkoumání našich kamarádů a přátel. Tohle ale nečekali

Kdo našel přítele, našel poklad, říká se. Avšak dříve, než můžeme některou osobu považovat za dobrého přítele, musíme s ní strávit společně delší čas a sdílet s ní zkušenosti a emoce. Kolik času nám ale hledání takového člověka zabere?

Migrace je nebezpečná? Vědci zveřejnili alarmující studii

Stěhování do nové země může být náročné nejen pro nás, ale i pro naše bakterie . Nová studie zveřejněná v odborném časopisu Cell naznačuje, že stěhování mezi některými zeměmi může hluboce ovlivnit bakterie, které žijí v našem zažívacím traktu:. To pak má zásadní dopad na naše zdraví.

Umírání je příjemnější, než si myslíme? Vědci zjistili, jak člověk vnímá přicházející smrt

Umírání je pozitivnější zkušenost, než si většina lidí vůbec myslí, tvrdí psychologové. Nedávný průzkum YouGov ukázal, že 68 procent lidí ve Velké Británii se bojí smrti  - ale podle autorů nové studie je umírání „méně smutné a děsivé - a šťastnější - než si myslíte.“

Na světě existuje jediný nesmrtelný tvor. Nikdy nezemře, místo toho se znovu narodí

Turritopsis nutricula je nenápadný, pět milimetrů dlouhý dravec. Průsvitná medúza se vyznačuje něčím, co neumí žádný jiný tvor na světě. Nikdy totiž nezemře. Když přijde její čas, namísto smrti se vrátí "do dětství". A podle vědců to může dělat donekonečna.

Mapa světa je špatně? Země vypadá jinak, odborníci chtějí přepsat učebnice

Není pochyb o tom, že každý ví, jak vypadá mapa světa. Vypadá tak ale naše Země doopravdy? Podle odborníků vůbec ne. Současné mapy totiž vycházejí ze znázornění, která jsou zhruba 500 let stará. A poměrně nepřesná.

Nejbezpečnější místo v autě? Při nehodách zachraňuje životy, většinou ho nikdo nevyužívá

Přednímu sedadlu spolujezdce se odnepaměti přezdívá sedadlo smrti. Všichni tak mají jasno o tom, které místo je tím nejméně bezpečným. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, které sedadlo je v autě naopak nejbezpečnější a kde by mělo sedět vaše dítě? Překvapivě to, které nikdo nepoužívá.

Většina vědců je s výší platů nespokojená. Kolik si v Česku vydělají?

S finančním ohodnocením za svou práci je nespokojených 63 procent akademiček a akademiků, vyplývá ze studie Sociologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ženy jsou více nespokojeny (68 procent) než muži (60 procent). S pracovními vyhlídkami, využíváním jejich schopností, hodnocením pracovního výkonu či obecně s prací jako takovou po zvážení všech aspektů jsou naopak akademici převážně spokojeni.

Brno městem vědy? Studenti zde ještě nemají maturitu, už pracují na uznávaném výzkumu

Osm mladých lidí, kteří ještě nesložili maturitu, ale už pracují na vlastním výzkumu po boku dospělých vědců, dnes získalo ocenění České hlavičky. Nejlepší vědecké práce středoškolských studentů vybírala z desítek uchazečů odborná porota, v níž zasedl například astrofyzik Jiří Grygar či genetik Václav Hořejší. "Dobrá volba poroty se už v minulosti potvrdila, když naši laureáti uspěli se svými vynálezy či výzkumy," uvedl za pořadatele Václav Marek.

Děsivá budoucnost důchodců? Do 20 let podle vědců zaplatí příšernou cenu

Lidé se stále častěji dožívají vyššího věku a podle vědců tento trend bude i nadále pokračovat. Dokonce možná strmějším tempem, než na které jsme zvyklí. To s sebou ale nese jisté nevýhody. Podle odborníků se do 20 let počet seniorů, kteří jsou nemocní, nemohoucí a nejsou schopni se o sebe postarat, zdvojnásobí.

Může čas běžet pozpátku? Nový objev by mohl změnit celý svět

Všichni považujeme za samozřejmost skutečnost, že ručičky hodin vždy běží kupředu a ukazují směrem do budoucnosti. Jenže podle fyziků mohou existovat podmínky, za kterých to neplatí.

Nejdelší studie na světě skončila fiaskem. Většinu testovaných lidí vědci nikdy nenašli

V roce 1950 odstartovala unikátní studie, která měla trvat přesně 63 let. Vědci chtěli zjistit, jak se lidé za tu dobu promění a jaké rozdíly v jejich chování budou ve 14 a v 77 letech života. Nikoho ale tehdy nenapadlo, že pokud o testovaných lidech nebudou mít pravidelné informace, po více než šedesáti letech je už možná nenajdou. A jak se ukázalo, velkou část z nich se po takové době opravdu vypátrat nepodařilo.

Lidstvu hrozí masivní slepota? Do roku 2050 může oslepnout až miliarda lidí, tvrdí vědci

Podle studie australských vědců může v roce 2050 chodit po světě miliarda slepých lidí. Ztráta zraku hrozí zejména těm, kteří už dnes trpí krátkozrakostí. Problémy se zrakem má po celém světě stále více lidí, nejhorší je situace ve Východní Asii.

Vědci se zaměřili na dětské zlozvyky, které jim rodiče zakazují. Zjistili překvapivé věci

Kousání nehtů a cumlání palce patří k nejběžnějším dětským zlozvykům, které se rodiče často marně snaží u svých ratolestí vymýtit. Kanadští a novozélandští vědci ale nyní přišli s tvrzením, že tyto zlozvyky mohou ve skutečnosti prospívat dětskému zdraví. Informoval o tom server Science Alert.

Oteplování oceánů? Vědci se spletli. Situace je mnohem horší, odhalilo nové měření

Oceány za poslední čtvrtstoletí absorbovaly o 60 procent tepla více, než vědci dosud předpokládali. Tvrdí to nová americká studie zveřejněná v magazínu Nature, která tak upozorňuje, že Země je vůči klimatickým změnám mnohem citlivější, což ochranu klimatu zkomplikuje. Oceány pokrývají třetinu planety a pro udržitelnost života mají nezastupitelný význam.

Zemřel biochemik Emil Paleček, pronesl prorocká slova o využití DNA

Zemřel biochemik Emil Paleček, který přispěl ke vzniku nové oblasti výzkumu DNA pomáhající zjistit genetické kořeny nemocí. Bylo mu 88 let. Paleček zkoumal také bílkoviny, které souvisejí se vznikem rakoviny. Dlouhá léta pracoval v Biofyzikálním ústavu Akademie věd v Brně. Její pracovník pro styk s veřejností Eduard Kejnovský ČTK řekl, že Paleček zemřel v noci na dnešek.

Čeští vědci doporučili zavedení zimního času. Souhlasíte s nimi?

Mezinárodní odborné společnosti poslaly vládním institucím většiny členských států Evropské unie (EU) stanovisko ke změně času. Vědci, kteří se zabývají výzkumem biologických rytmů a jejich ovlivněním světlem, doporučují zavedení ustáleného standardního, tedy zimního času. V dnešní tiskové zprávě to uvedl Fyziologický ústav Akademie věd ČR (AV ČR).

Vědci zjistili, že se pořádně spletli. Nové zjištění o Zemi jim vyrazilo dech

Až donedávna si vědci z celého světa mysleli, že zemské jádro se skládá převážně z tekutého železa při teplotách vyšších než 4000 stupňů. Ve škole se proto každý z nás učil, že uprostřed Země se nachází tekuté jádro. Nyní ale odborníci zjistili, že zemské jádro je ve skutečnosti tuhé a elastické.