S finančním ohodnocením za svou práci je nespokojených 63 procent akademiček a akademiků, vyplývá ze studie Sociologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ženy jsou více nespokojeny (68 procent) než muži (60 procent). S pracovními vyhlídkami, využíváním jejich schopností, hodnocením pracovního výkonu či obecně s prací jako takovou po zvážení všech aspektů jsou naopak akademici převážně spokojeni.
Průzkum se uskutečnil dotazníkovou formou mezi květnem a srpnem loňského roku. Zúčastnilo se jej 2089 pracovníků veřejných vysokých škol (1056), AV ČR (828) a dalších veřejných výzkumných institucí (205).
Nejvíce nespokojeni s finančním ohodnocením jsou pracovníci vysokých škol (67 procent), týká se to zejména asistentů, lektorů a doktorandů. Třetina respondentů dokonce zvolila možnost "velmi nespokojen/a", zatímco v AV ČR to byla šestina a v ostatních veřejných výzkumných institucích 23 procent.
Z dotázaných akademiků v AV ČR se negativně k peněžním odměnám vyjádřilo 52 procent. Výrazný rozdíl byl na AV ČR z hlediska pohlaví, nespokojených je 59 procent žen a 49 procent mužů. Na odměny si stěžovali zejména doktorandi, odborní pracovníci a vědečtí asistenti. Naopak nejspokojenější jsou vědečtí a vedoucí vědečtí pracovníci.
Na všech typech institucí jsou s financemi méně spokojeni lidé v humanitních/sociálně-vědních oborech než v přírodovědných/technických.
S pracovními vyhlídkami a využíváním vlastních schopností jsou nejméně spokojeni pracovníci veřejných výzkumných institucí, naopak v AV ČR jsou podle průzkumu v těchto ohledech vědci nejspokojenější. Stejně tomu je v případě celkového hodnocení práce. Z pracovníků veřejných výzkumných institucí si stěžovala čtvrtina, ze zaměstnanců AV ČR zhruba šestina, z pracovníků vysokých škol necelá pětina.
Hodnocení pracovního výkonu nejvíce vadí zaměstnancům vysokých škol (40 procent; 43 procent žen a 34 procent mužů) a veřejných výzkumných institucí (39 procent), v AV ČR se negativně vyjádřilo 29 procent respondentů.
Podle autorky studie Marty Vohlídalové se zdá, že pro hodnocení celkové spokojenosti s prací je klíčové to, zda zaměstnání lidem poskytuje pracovní perspektivu. "Celková spokojenost s prací také statisticky významně souvisí s pociťovanou mírou stresu a fyzického a psychického vyčerpání. Čím častěji lidé zažívají stres nebo psychické a fyzické vyčerpání, tím méně spokojenosti se svým zaměstnáním vykazují," uvedla Vohlídalová.
V AV ČR mají pracovníci zaměstnaní na plný úvazek vyšší úroveň platů ve srovnání s vysokými školami a ostatními veřejnými výzkumnými institucemi. Je v ní nejvyšší podíl zaměstnanců s hrubým měsíčním příjmem nad 30.000, 40.000 i 50.000 korun. Nejčetněji zastoupeným příjmovým intervalem byl v AV ČR (29,8 procenta) i na vysokých školách (24,3 procenta) 30.000 až 40.000 korun, u dalších veřejných výzkumných institucí to bylo rozmezí 25.001 až 30.000 korun (27,6 procenta).
V nižších příjmových pásmech do 25.000 korun hrubého je více než třetina vysokoškolských zaměstnanců, zhruba tři z deseti pracovníků veřejných výzkumných institucí a jen zhruba pětina pracovníků AV ČR.
Související
Do roku 2050 téměř vymře třetina známých druhů zvířat, varují vědci. Vytváří obří biotrezor
Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Pastrňák a Charvátová ponesou českou vlajku na slavnostním zahájení olympiády
před 39 minutami
Macron chce obnovit dialog s Putinem. Ubohé, směje se Lavrov
před 1 hodinou
„Pokus, za který nic nedáme.“ V Ománu začínají kritické rozhovory mezi USA a Íránem
před 2 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, místy napadne nový sníh
včera
Kdo nahradí Si Ťin-pchinga? V Číně se spekuluje o nástupci i útoku proti Tchaj-wanu k udržení moci
včera
Macinka snížil pomoc Ukrajině na třetinu. Msta na lidstvu, reaguje Lipavský
včera
„50 dolarů, když jej uvidíte do konce.“ Film Melanie Trumpové je propadák, návštěvnost se zřejmě navyšuje uměle
včera
Ekonomika roste, hypotéky ale nezlevní, rozhodla ČNB. Nejistotou je válka na Ukrajině
včera
Myslím, že bych měl jít do nebe, prohlásil Trump. Vykonal prý „obrovské množství dobrých“ věcí
včera
Do roku 2050 téměř vymře třetina známých druhů zvířat, varují vědci. Vytváří obří biotrezor
včera
Náhrada za Turka? Byl bych lepší ministr než Pavel prezident, tvrdí podnikatel Richard Chlad
včera
Kyjev a Moskva si vyměňují zajatce, potvrdil Zelenskyj. Ruský útok se po vypnutí Starlinku hroutí
včera
Británie se po zveřejnění Epsteinových dokumentů zmítá v krizi. Pod Starmerem se láme větev
včera
Unikát letošní olympiády: Sportovci obdrží nejdražší medaile v historii her
včera
Macinka je připraven být dva roky dvojministrem. Ve volbách očekává porážku Pavla
včera
Zelenskyj řekl, kolik ukrajinských vojáků zemřelo od začátku války
včera
Je hotovo. Umělá inteligence dosáhla lidské úrovně, tvrdí část vědců
včera
Jan Darmovzal popsal drastické podmínky venezuelského vězení. Dodnes má zdravotní problémy
včera
OSN stojí před kolapsem, varoval Guterres. Podle nejhorších scénářů nastane za pár měsíců
včera
Svět spadnul do nejistoty. Jaderné smlouvy exspirovaly, jaderný konflikt hrozí víc než kdy dřív
Vypršení platnosti poslední zbývající jaderné smlouvy mezi Spojenými státy a Ruskem, ke kterému došlo tento čtvrtek, vyvolalo vážné obavy z nového kola závodů ve zbrojení. Poprvé po desítkách let se dvě největší jaderné supervelmoci ocitly v situaci, kdy jejich strategické arzenály nepodléhají žádným vzájemným limitům. Odborníci varují, že absence kontroly zvyšuje riziko nepředvídatelných incidentů, které by mohly eskalovat až v jaderný konflikt.
Zdroj: Libor Novák