Vědci

Nejbezpečnější místo v autě? Při nehodách zachraňuje životy, většinou ho nikdo nevyužívá

Většina vědců je s výší platů nespokojená. Kolik si v Česku vydělají?

S finančním ohodnocením za svou práci je nespokojených 63 procent akademiček a akademiků, vyplývá ze studie Sociologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ženy jsou více nespokojeny (68 procent) než muži (60 procent). S pracovními vyhlídkami, využíváním jejich schopností, hodnocením pracovního výkonu či obecně s prací jako takovou po zvážení všech aspektů jsou naopak akademici převážně spokojeni.

Brno městem vědy? Studenti zde ještě nemají maturitu, už pracují na uznávaném výzkumu

Osm mladých lidí, kteří ještě nesložili maturitu, ale už pracují na vlastním výzkumu po boku dospělých vědců, dnes získalo ocenění České hlavičky. Nejlepší vědecké práce středoškolských studentů vybírala z desítek uchazečů odborná porota, v níž zasedl například astrofyzik Jiří Grygar či genetik Václav Hořejší. "Dobrá volba poroty se už v minulosti potvrdila, když naši laureáti uspěli se svými vynálezy či výzkumy," uvedl za pořadatele Václav Marek.

Děsivá budoucnost důchodců? Do 20 let podle vědců zaplatí příšernou cenu

Lidé se stále častěji dožívají vyššího věku a podle vědců tento trend bude i nadále pokračovat. Dokonce možná strmějším tempem, než na které jsme zvyklí. To s sebou ale nese jisté nevýhody. Podle odborníků se do 20 let počet seniorů, kteří jsou nemocní, nemohoucí a nejsou schopni se o sebe postarat, zdvojnásobí.

Může čas běžet pozpátku? Nový objev by mohl změnit celý svět

Všichni považujeme za samozřejmost skutečnost, že ručičky hodin vždy běží kupředu a ukazují směrem do budoucnosti. Jenže podle fyziků mohou existovat podmínky, za kterých to neplatí.

Nejdelší studie na světě skončila fiaskem. Většinu testovaných lidí vědci nikdy nenašli

V roce 1950 odstartovala unikátní studie, která měla trvat přesně 63 let. Vědci chtěli zjistit, jak se lidé za tu dobu promění a jaké rozdíly v jejich chování budou ve 14 a v 77 letech života. Nikoho ale tehdy nenapadlo, že pokud o testovaných lidech nebudou mít pravidelné informace, po více než šedesáti letech je už možná nenajdou. A jak se ukázalo, velkou část z nich se po takové době opravdu vypátrat nepodařilo.

Lidstvu hrozí masivní slepota? Do roku 2050 může oslepnout až miliarda lidí, tvrdí vědci

Podle studie australských vědců může v roce 2050 chodit po světě miliarda slepých lidí. Ztráta zraku hrozí zejména těm, kteří už dnes trpí krátkozrakostí. Problémy se zrakem má po celém světě stále více lidí, nejhorší je situace ve Východní Asii.

Vědci se zaměřili na dětské zlozvyky, které jim rodiče zakazují. Zjistili překvapivé věci

Kousání nehtů a cumlání palce patří k nejběžnějším dětským zlozvykům, které se rodiče často marně snaží u svých ratolestí vymýtit. Kanadští a novozélandští vědci ale nyní přišli s tvrzením, že tyto zlozvyky mohou ve skutečnosti prospívat dětskému zdraví. Informoval o tom server Science Alert.

Oteplování oceánů? Vědci se spletli. Situace je mnohem horší, odhalilo nové měření

Oceány za poslední čtvrtstoletí absorbovaly o 60 procent tepla více, než vědci dosud předpokládali. Tvrdí to nová americká studie zveřejněná v magazínu Nature, která tak upozorňuje, že Země je vůči klimatickým změnám mnohem citlivější, což ochranu klimatu zkomplikuje. Oceány pokrývají třetinu planety a pro udržitelnost života mají nezastupitelný význam.

Zemřel biochemik Emil Paleček, pronesl prorocká slova o využití DNA

Zemřel biochemik Emil Paleček, který přispěl ke vzniku nové oblasti výzkumu DNA pomáhající zjistit genetické kořeny nemocí. Bylo mu 88 let. Paleček zkoumal také bílkoviny, které souvisejí se vznikem rakoviny. Dlouhá léta pracoval v Biofyzikálním ústavu Akademie věd v Brně. Její pracovník pro styk s veřejností Eduard Kejnovský ČTK řekl, že Paleček zemřel v noci na dnešek.

Čeští vědci doporučili zavedení zimního času. Souhlasíte s nimi?

Mezinárodní odborné společnosti poslaly vládním institucím většiny členských států Evropské unie (EU) stanovisko ke změně času. Vědci, kteří se zabývají výzkumem biologických rytmů a jejich ovlivněním světlem, doporučují zavedení ustáleného standardního, tedy zimního času. V dnešní tiskové zprávě to uvedl Fyziologický ústav Akademie věd ČR (AV ČR).

Vědci zjistili, že se pořádně spletli. Nové zjištění o Zemi jim vyrazilo dech

Až donedávna si vědci z celého světa mysleli, že zemské jádro se skládá převážně z tekutého železa při teplotách vyšších než 4000 stupňů. Ve škole se proto každý z nás učil, že uprostřed Země se nachází tekuté jádro. Nyní ale odborníci zjistili, že zemské jádro je ve skutečnosti tuhé a elastické.

Nejlepší strava na světě? V minulosti ji ochutnal každý z nás, dnes už se k ní nedostaneme

Ani ovoce, ani zelenina, ani maso. Nejlepší a pro člověka nejvýživnější "potravinou" je něco, co v minulosti živilo každého z nás: mateřské mléko. Obsahuje látky, které s dětským tělem dokáží dělat zázraky, v dospělosti k němu ale už lidé přístup nemají. V čem je tak výjimečné a dokáží vědci vymyslet stejně vydatnou náhradu i pro dospělého člověka?

Smrt? Člověka prostě restartujeme. Vědci zkouší oživovat mrtvé

Lékařská věda by se mohla brzy posunout na zcela nevídanou úroveň. Jak informoval britský deník The Telegraph, americká biotechnická společnost Bioquark totiž získala povolení k provádění unikátních testů. Jejich cílem by mělo být oživení pacientů, u kterých byla prohlášena klinická smrt.

Víno jako lék na nesmrtelnost? Vědci objevili zázračný účinek alkoholu

Látky obsažené v červeném víně mohou pomoci udržet mozek mladý. Ukázala to vědecká studie, o které informuje deník The Independent. Vědci ale varují, že nadměrné požívání vína nás ani tak před stárnutím neochrání.

Modrá a zelená? Země měla v minulosti úplně jinou barvu

Ne nadarmo se Zemi říká modrá planeta. Zhruba 70 procent povrchu tvoří voda a pevnina je většinou, navzdory pokračujícímu úbytku lesů a pralesů, zelená. Vědci ale nyní zjistili, že v minulosti Země vypadala úplně jinak. Byla fialová.

Máte u domu trávník? Ihned se ho zbavte, podle vědců škodíte lidem i přírodě

Okolí domů často zdobí krásné zelené trávníky, na nichž si jejich majitelé dávají záležet. Myslí si, že tím prospívají nejen svému okolí, ale i přírodě. Podle vědců je to však přesně naopak.

Do brexitu se vložili nobelisté. V dopise důrazně varují Junckera i Mayovou

Tři desítky předních evropských vědců včetně nositelů Nobelových cen varovaly v dopise adresovaném britské premiérce Therese Mayové a šéfovi Evropské komise Jeanu-Claudu Junckerovi před neblahými důsledky, které může mít pro britskou vědu odchod země z EU bez vyjednané dohody. Podle signatářů dopisu Londýn riskuje, že brexit oblast vědy v Británii zcela ochromí, a to kvůli výrazně omezenému financování či odlivu zahraničních badatelů.

Změny klimatu devastují Česko. Podle vědců nastal druhý vrchol letošního sucha

Jako druhý vrchol letošního sucha označuje vědecký tým projektu InterSucho nynější situaci na konci teplého podzimu. Výrazný deficit srážek v minulých týdnech a nadprůměrně vysoké teploty způsobily na 83 procentech území sucho ve vrstvě půdy do jednoho metru, 92 procent území má sníženou zásobu vody. Extrémní sucho, tedy nejvyšší stupeň sucha, je na 48 procentech území, uvedl v tiskové zprávě za tým vědců bioklimatolog Miroslav Trnka.

Kručí vám v břiše? Hlad nemusíte mít jen z nedostatku jídla

Známe to všichni. Najíme se a za pár minut máme hlad znovu. Kvůli váze nechceme jíst několikrát po sobě, pocit prázdného žaludku ale také není dvakrát příjemný. Vědci na základě těchto pocitů zjistili, že hlad nemusí vždy souviset zrovna s nedostatkem jídla. Pocit hladu podle nich může vyvolat celá spousta faktorů.