Vědci s nadějí pokukují po moderních technologiích: Pomohou při luštění klínového písma?

První texty psané v podobě klínového písma se objevily před více než 5000 lety v Mezopotámii, ležící převážně na území dnešního Iráku a Sýrie . Lidskou civilizaci pak provázelo téměř 3000 let. Archeologové již našly desítky tisíc hliněných tabulek a pečetí, většina z nich však zůstává nepřeložena, protože je na světě jen málo odborníků s takovouto specializací. Vědci se proto snaží využívat nové technologie, které by jim náročnou práci mohly značně usnadnit.

Émilie Pagé-Perron, která se věnuje výzkumu Asyrské říše na Torontské univerzitě, připomíná, co všechno civilizace ve starodávné Mezopotámii lidstvu přinesly. Vynález kola, map, příběh o potopě světa nebo astronomii. „Vliv Mezopotámie na naší kulturu je něco, co si jen málo lidí uvědomuje,“ řekla pro BBC. Právě Émilie stojí za projektem, který si klade za cíl zdigitalizovat a pomocí počítačů přeložit 69 000 dochovaných administrativních záznamů psaných v klínovém písmu.

Kromě hliněných destiček existuje ještě velké množství nalezených pečetí. Odhaduje se, že bylo objeveno asi 50 000 takových artefaktů, z nichž je velká část rozeseta po světě v soukromých sbírkách. Jen velmi málo jich bylo přeloženo. „Máme více zdrojů z Mezopotámie než ze starého Řecka, Říma a Egypta dohromady,“ říká Jacob Dahl, profesor Asyriologie na univerzitě v Oxfordu. Většina záznamů je psána v akkadštině nebo sumerštině a některým tajům těchto jazyků dodnes odborníci úplně neporozuměli.

„Sumerština je pravděpodobně posledním z velké rodiny pradávných jazyků, které byly používány dříve, než lidé objevili písmo,“ řekl BBC Irving Finkel, kurátor sbírky artefaktů s klínovým písmem v Britském muzeu. Sumerština totiž není nijak příbuzná s žádným z moderních jazyků. Podle Finkela nám tak překlad dochovaných textů umožňuje nejlépe nahlédnout do minulosti. „V podstatě zafungovaly jako jakýsi „mikrofon“, který pro nás zachytil zbytky původních jazyků lidstva.“

Vědci pod vedením Pagé-Perronové se nyní pokoušejí vytvořit počítačový algoritmus, který by na základě 4000 již přeložených a zdigitalizovaných záznamů dokázal v budoucnu automaticky rozpoznávat a překládat další texty. Využívají proto jednoduché záznamy, na kterých se umělá inteligence může snadno „učit“.

Velmi přínosné jsou pro výzkumníky technologie, které dokáží s vysokým rozlišením snímat digitalizované kusy. Takto se postupně daří zpracovat například nejstarší dochovanou „knihovnu“ vládce Aššurbanipala. Odborníci stále rozšiřují svůj projekt „Iniciativa za digitální knihovnu klínového písma“, díky kterému je dnes možné prohlédnout si až třetinu dochovaných textů. „Vůbec nejdůležitější je nejprve získat kvalitní fotodokumentaci,“ upozorňuje Dahl.

Dobrým příkladem, kdy nové technologie usnadnily vědcům práci, je společný projekt Univerzity v Southamptonu a v Paříži-Nanterre. S využitím digitalizovaných 3D obrazů a umělé inteligence se podařilo spárovat různé nálezy podle stejné pečetě. Něco takového bylo přitom v minulosti velmi obtížné, především proto, že jsou artefakty uloženy po celém světě.

Émilie doufá, že budou v budoucnu počítače schopné samostatně překládat i složitější texty a významně tak rozšíří naše poznání o dávno zmizelých civilizacích. „Je toho ještě mnoho, co o starých kulturách nevíme,“ říká. Archeologové přitom nacházejí stále nové předměty z dob Akkadské, Asyrské nebo Babylonské říše.