Vědci

Co znamená pojem "kouř ze třetí ruky"? A proč je pro naše zdraví velmi nebezpečný?

Vědci se zabývali netradiční otázkou: Proč čtou lidé papírové knihy? Odpověď nalezena

Čím dál tím víc lidí si čte knížky v elektronické podobě, ať už na elektronické čtečce, na tabletu, nebo třeba na chytrém mobilním telefonu. I tak ale stále existuje velké množství lidí, kteří nedají dopustit na staré dobré papírové knížky. Doktor Mark Hom přišel s několika teoriemi, proč tomu tak je.

Lžete v esemeskách? Vědci našli vzorec, který vás prozradí

Ithaca (USA) - Zatímco lhaní při osobním kontaktu prozrazují všeobecně známé signály, v případě esemesek je to složitější. Vědci z Cornellovy univerzity ale tvrdí, že v textových zprávách našli vzorec naznačující, zda pisatel mluví pravdu.

Co se nám může stát, když při čištění zubů spolkneme zubní pastu?

Zubní pasta je vymoženost, bez které si neumíme moderní život představit. Nejen že zabraňuje nepříjemnému zápachu z úst, především ale udržuje naše zuby čisté a zdravé a brání proti vzniku zubního plaku, zánětu dásní a zubních kazů. Může pro nás ale zároveň být nebezpečná?

Je obloha ve skutečnosti fialová? Proč vidíme nad hlavami modrou barvu a při západu Slunce červenou?

Tvrdit, že obloha je modrá, je stejné, jako někomu říkat, že přes den je světlo a v noci tma. Nejde o nic výjimečného, významného ani přelomového. Zkusili jste se ale někdy zamyslet nad tím, proč má obloha zrovna modrou barvu, a ne třeba zelenou? A proč se naopak mění při západu Slunce do červenooranžova? Věřte, že na tuto otázku se snažili nalézt odpověď i ty největší kapacity v oboru.

Jak funguje lidská paměť? A dokážeme vymazat vzpomínky?

Vědci z Kanady a Švýcarska testovali mozkové buňky laboratorních myší. Během pokusu zjistili, jak si mozek uchovává vzpomínky. Jde o přelomovou studii, neboť utváření vzpomínek bylo dosud pro lidstvo záhadou.

Vědci přepisují učebnice: Objevili zvíře, ze kterého všichni pocházíme. Vyvinuli jsme se z krysy

Lidé pocházejí z opice. To není žádná novinka a evoluční teorie nás učí už stovky let, že i opice se postupem času vyvíjely. Prakticky každé zvíře na světě má rozsáhlý, miliony let starý rodokmen, který směřuje ke společným předkům a skrze ně až k nejprimitivnějším buňkám, z nichž vznikl život. Vědcům se ale nyní povedlo vypátrat nejstaršího savce na světě, který dal vzniknout jak lidem, tak například i velrybám. A je jím krysa.

Nejpodivnější genetické pokusy současnosti? Tyto mutanty jsme dokázali vytvořit

Genetika je mocná zbraň matky přírody a v rukou lidí se stává ještě mocnější. Ale ačkoliv jsme v jejím praktickém používání teprve na začátku, už nyní probíhají pokusy, nad kterými zůstává lidský rozum stát. Vědcům se totiž daří nejen vytvářet zvířata, která svítí ve tmě, ale i taková, která jsou od hlavy až k patě průhledná. A to je jen začátek.

Vědci se zhrozili. Lidé se během života změní víc, než se zdálo. Ve stáří jsou úplně jiní

Představte si, že jste dosáhli 77 let a slyšíte zprávy o školním srazu. Budete mít příležitost setkat se s několika z vašich bývalých spolužáků, se kterými jste se neviděli od vašich čtrnácti let. Budou vypadat hodně jinak, samozřejmě, ale co jejich osobnosti? Budou mít zhruba stejnou osobnost jako tenkrát?

Na Sumatře byl objeven nový druh orangutana

Jakarta - Vědci objevili na severu Sumatry nový druh orangutana. Zvíře se odlišuje mimo jiné tvarem lebky a zubů, geny i způsobem, jakým samci vydávají zvuky. Tapanulijský orangutan (Pongo tapanuliensis) žil na ostrově v izolaci zhruba 10.000 až 20.000 let.

Vědci testovali empatii: Pomohli lidé raději umírajícímu dítěti nebo psovi?

Říká se, že pes je nejlepší přítel člověka. Vědci v novém výzkumu dokázali, že je to pravda. Zjistili totiž, že lidé cítí více empatie se psy než s lidmi. Psi jsou totiž podle vědců často vnímáni jako rovnocenní členové rodiny.

Mýtus nebo pravda: Můžeme sníst jídlo, které nám spadlo na zem, když ho zvedneme včas?

Pravidlo pěti vteřin je oblíbená teorie týkající se jídla spadlého na zem. Podstata pravidla spočívá v tom, že jídlo, které spadlo na podlahu, je možné bezpečně sníst bez zasažení bakteriemi nebo původci nemocí, pokud je zdviženo do pěti sekund. Jak se na něj ale dívají vědci?

Jak nás klame zrak? Věci, které vidíme, nemusí vůbec existovat

Dlouhé roky považovali lékaři a odborníci periferní vidění za jednu ze schopností našeho oka. Vidět předměty na okraji zorného pole se v minulosti hodilo při obraně proti predátorům, dnes má tato funkce svou nezastupitelnou úlohu například za volantem automobilu. Nyní se ale zdá, že není všechno takové, jak to na první pohled vypadá.

Bolzanovu medaili AV ČR dostane matematik Buss, proslul teorií omezené aritmetiky

Praha - Čestnou medaili Bernarda Bolzana za přínos v matematických vědách v posledních letech dostávali Češi. Letos ji však od Akademie věd obdrží americký matematik Samuel Buss.

Tání švýcarských ledovců je extrémní, zároveň odhaluje tajemství minulosti

Bern - Úbytek ledovců ve Švýcarsku v době od začátku loňského října do konce letošního září patří k nejvyšším za posledních sto let měření. Informoval o tom list Neue Zürcher Zeitung s odvoláním na Švýcarskou akademii přírodních věd.

Nebezpečné holení? Vědci varují před problémy, které mohou potkat každého z nás

Bez řádného oholení si mnoho lidí nedokáže představit svůj obličej, klín nebo nohy. Holení je zkrátka trendem moderní doby a dnes už i prakticky přirozená záležitost. V některých případech ale může tuto činnost doprovázet řada nepříjemných problémů. Jak se jim vyvarovat?

Muži versus ženy: Kdo je skutečně inteligentnější?

Průměrný lidský mozek váží zhruba 1,4 kilogramů a představuje asi 2 procenta celkové hmotnosti jedince. Je známo, že mužský mozek je ale o něco málo těžší než ženský, zhruba o deset procent. Hraje ale tento rozdíl v inteligenci člověka nějakou roli?

Varovný prst lékařů: Cukrovkou bude trpět třetina světa. Jak se lidem s ní žije?

Cukrovku jako nemoc zná prakticky každý, málokdo už ale tuší, jaké komplikace způsobuje a jak ji lze či nelze léčit. Ačkoliv se jedná o poměrně častou nemoc, ve společnosti se o ni příliš nemluví, a podle vědců je to špatně. Brzy jí totiž bude trpět každý třetí člověk na světě.

Co stojí za vypadáváním vlasů? Věci, které nemůžeme změnit

Japonští odborníci našli gen, který je zodpovědný za opakovanou ztrátu srsti u myší. Jsou přesvědčeni, že jejich objev pomůže vysvětlit, proč někteří lidé trpí tzv. cyklickou alopecií, při níž přicházejí o vlasy i ostatní tělní porost.

Jak zabránit pocitu hladu? Vědci jsou patrně na stopě zásadního objevu

Řím - Aminokyseliny arginin a lysin jsou schopny ovlivňovat rozhodující struktury našeho mozku, jimž předávají impuls spojený s pocitem sytosti. Zjednodušeně řečeno, mohly by nám pomáhat shazovat kilogramy. O nové studii informuje italský deník Corriere della Sera.