Nejpodivnější genetické pokusy současnosti? Tyto mutanty jsme dokázali vytvořit

Skupina vědců z Uruguaye ve spolupráci s Pasteurovým institutem v Montevideu před několika lety oznámila narození geneticky modifikované ovce, která fosforeskuje. Mezi lidmi tento objev vyvolal zděšení a zároveň určitý zájem o to, co vše jde ve skutečnosti v laboratoři vytvořit.

Ovce sama totiž přišla na svět v Uruguayském institutu pro reprodukci zvířat. "Zvíře je zcela normálně vyvinuto, aniž by vykazovalo rozdíly ve srovnání s jinými netransgenními ovcemi", řekl agentuře Reuters Alejo Menchaca, ředitel institutu.

To, že ovce fosforeskuje, je viditelné pouze pod ultrafialovým světlem. Vědci vložili totiž do ovce gen medúzy, který fosforeskující světlo vyzařuje. Experiment ale nebyl podle vědců samoúčelný, ověřovali tak účinnost metody zavádění cizího genu zvířatům, jako jsou právě ovce. A to se povedlo.

Na světě je proto dnes hned několik zvířat, která září. A nikoho nepřekvapí, že ačkoliv ovce vzbudila mediální zájem, rozhodně nebyla první. Už v roce 2000 vytvořil Eduard Kac svítícího králíka. Fluorescentní látkou napuštěný králík Alba ale zemřel poměrně brzy, po dvou letech.

Pravé genetické pokusy přišly až v roce 2008, kdy vědci z Tchaiwanu vytvořili první geneticky modifikované svítící prase. Na rozdíl od jiných pokusů ale zvířeti zářila nejen kůže, ale i oči a orgány. Podobný úspěch zopakovali vědci v Japonsku v roce 2009 s opicí a v Jižní Koreji se psem.

V roce 2011 se vědcům z americko-japonského týmu podařilo vytvořit svítící kotě. Na rozdíl od jiných zvířat ale byla kočka svítila i v našem viditelném spektru, nejen pod ultrafialovým světlem. Následné pokusy na svítících rybách už poté nikoho nepřekvapí.

Fosforeskující zvířata ale nejsou to jediné, o co se lidé pokouší. Vědci za pomocí unikátní technologie například také vytvořili průhlednou myš. Na jejím těle lze pozorovat vnitřní chod orgánů a jejich vzájemné propojení. Podle odborníků jde o průlom, který v budoucnu může pomoci při diagnostice a léčbě řady lidských nemocí.

Toho, aby tělo hlodavců bylo průhledné, dosáhli vědci tím, že do krevního oběhu a míchy mrtvých těl aplikovali chemikálie. Některé z nich odstraňují tukové buňky, které brání pronikání světla do tkání, další dokážou tkáně konzervovat a udržují je pohromadě. 

Vědci z kalifornského technologického institutu předpovídají, že jejich poznatky bude možné prakticky uplatnit. Zprůhlednění tkání by mohlo pomoci třeba při biopsiích, kdy se na vzorcích diagnostikují nádorová onemocnění nebo nemoci jater. V průhledné tkáni se dá totiž snadno rozpoznat rozšíření rakovinných buněk nebo určitého viru.

"Je to uskutečnění snu každého biologa," řekla serveru BBC členka vědeckého týmu Viviana Gradinaruová. "Ačkoli zobrazovací metody pomáhají lékařům získat představu o tělesných funkcích, neukazují, co dělají jednotlivé tkáně nebo buňky." A právě to nová metoda dovoluje.

Výše uvedené pokusy mohou znít hrozivě, ve většině případů ale pokusným zvířatům nijak zásadně neublížily. Nutno také dodat, že nejde o rozmar vědců, ale o pokusy, které mají ve většině případů vyšší cíle, podobně jako pokusy s průhlednou myší. Na svítící kočce například vědci testovaly virus HIV, na psovi pro změnu léky, které mohou pomoci v boji s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou.