Vladimír Putin

Z psychiatrické léčebny propuštěn šaman, který chce vyhnat Putina

Putin zkorigoval ruské cíle, škrtl průnik mezi největší ekonomiky

Ruský prezident Vladimir Putin dnes svým výnosem stanovil národní cíle, kterých má Rusko dosáhnout do roku 2030. Oproti předchozímu výnosu mezi těmito cíli už nefiguruje přání, aby se Rusko stalo jednou z pěti největších světových ekonomik, cíl snížit chudobu v zemi proti roku 2017 na polovinu pak Putin přesunul z roku 2024 na rok 2030, upozornila ruská média.

Putin jmenoval nového gubernátora namísto zatčeného Furgala

Ruský prezident Vladimir Putin dnes jmenoval nového úřadujícího gubernátora Chabarovského kraje na Dálném východu, kde zatčení dosavadního šéfa kraje vyvolalo bouřlivé protesty. Vyplývá to z prezidentova výnosu, který byl dnes zveřejněn na webu Kremlu.

Putin nařídil armádě zahájit velké cvičení na jihozápadě země

Ruský prezident Vladimir Putin coby vrchní velitel ozbrojených sil nečekaně nařídil armádě zahájit cvičení, do kterého se má zapojit 150.000 vojáků a stovky letounů a plavidel. Dnes o tom podle agentur informoval ministr obrany Sergej Šojgu.

V Moskvě a Petrohradu demonstrovaly stovky lidí proti Putinovi

Stovky lidí dnes v centru Moskvy protestovaly proti ústavním změnám, které prezidentovi Vladimiru Putinovi poskytují možnost setrvat u moci až do roku 2036. Agentura Reuters odhadla počet demonstrantů na 500, reportérka deníku Kommersant na 300.

Putin se podle mluvčího nehodlá vměšovat do případu Safronov

Ruský prezident a vedení země se nemohou zabývat vyšetřováním případu zadrženého poradce šéfa vesmírné agentury Roskosmos Ivana Safronova, uvedl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Safronova ruská tajná služba FSB podezírá, že ještě jako novinář české rozvědce poskytl informace o dodávkách ruských zbraní na Blízký východ a do Afriky. Za vlastizradu mu hrozí až 20 let vězení, petici na jeho podporu podepsaly desetitisíce lidí.

O běžné Rusy nešlo, tvrdí odborník. Naznačil, komu bylo určeno ruské referendum

NÁZOR - Pár hodin poté, co se objevily výsledky "celostátního hlasování" o ústavních změnách v Rusku, podle kterých 78 % Rusů při účasti 68 % schválilo navržené reformy, se začala objevovat zvučná prohlášení, poukazuje Ben Noble v komentáři pro server Moscow Times. Expert na východní Evropu působící na University College London má s mnohými z nich problém.

Úspěch Kremlu v referendu nejde brát vážně. Odborník na Rusko vysvětlil proč

Kladný výsledek ruského hlasování o změnách ústavy, v němž se mělo 78 % Rusů vyslovit pro posílení pravomocí svého prezidenta Vladimíra Putina, nebyl ničím překvapivým. Všichni s tím počítali. Navzdory pochybám o jeho regulérnosti má tak nynější nájemce Moskevského Kremlu nejen zajištěnou doživotní moc, ale dokonce se dostal i mimo dosah mezinárodní spravedlnosti.

Jediný z ruských regionů hlasoval proti ústavním změnám ve prospěch Putina

Něněcký autonomní okruh jako jediný z 85 ruských regionů hlasoval proti přijetí změn v ruské ústavě, které umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi setrvat u moci až do roku 2036. Úřadující gubernátor Jurij Bezdudnyj listu RBK vysvětlil toto hlasování jako protest místních obyvatel proti plánům na spojení okruhu s Archangelskou oblastí.

Putin v referendu obstál. Z Indie přišla gratulace, USA vyjádřily znepokojení

Indický premiér Naréndra Módí v dnešním telefonickém rozhovoru "vřele poblahopřál" ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi k výsledkům referenda, které schválilo ústavní změny umožňující mimo jiné Putinovi setrvat u moci až do roku 2036. Uvedla to tisková agentura AFP. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí naopak vyjádřila "znepokojení" nad průběhem hlasování.

Rusové odhlasovali změnu ústavy. Kreml mluví o triumfu, opozice o podvodu

Změny v ruské ústavě, jež umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi ještě dvojí znovuzvolení do nejvyššího úřadu, podpořilo více než 58 milionu voličů. Oznámila to dnes předsedkyně ústřední volební komise Ella Pamfilovová. Zúčastnit se hlasování přitom mohlo přes 110 milionů voličů. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov výsledek referenda označil za triumf podpory Putinovi. Diplomacie EU ale vyzvala Moskvu, aby vyšetřila podezření na "nesrovnalosti".

Rusové dali v referendu Putinovi zelenou, může setrvat u moci

Po sečtení hlasů ze zhruba 80 procent volebních okrsků schválilo změny v ruské ústavě téměř 78 procent voličů, oznámila agentura TASS s odvoláním na údaje ústřední volební komise. Proti změnám v základním zákoně, které umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi setrvat u moci až do května 2036, hlasovala přibližně pětina účastníků referenda. To začalo 25. června a skončilo dnes večer. Účast dosáhla 65 procent z přibližně 110 milionů oprávněných voličů.

Američané musejí co nejdříve odejít ze Sýrie, požaduje Ruhání

Američtí vojáci jsou v Sýrii nelegálně a měli by okamžitě odejít. Na videokonferenci o Sýrii to dnes podle tiskových agentur řekl íránský prezident Hasan Rúhání. Spolu s ním se jednání zúčastnili také prezidenti Ruska Vladimir Putin a Turecka Recep Tayyip Erdogan.

V Rusku vrcholí referendum o změnách ústavy. Putin odhlasoval, roušku neměl

Účast v referendu o změnách ruské ústavy, jež mohou umožnit prezidentovi Vladimiru Putinovi setrvat v úřadu hlavy státu až do roku 2036, po šesti dnech hlasování přesáhla 55 procent. Podle agentury TASS to dnes dopoledne v poslední den referenda oznámila šéfka ústřední volební komise Ella Pamfilovová. Státní agentura pro průzkum veřejného mínění VCIOM na základě průzkumů odhaduje, že tři čtvrtiny hlasujících úpravu základního zákona podpoří. Hlasovat může na 110 milionů voličů.

CNN: Trump v telefonátech uráží spojence. Autoritářům jako Putin a Kim pochlebuje

Americký prezident Donald Trump se během telefonátů se světovými lídry chová jako neřízená střela, bývá nepřipravený, nedokáže mluvit k tématu, často nevybíravě uráží spojence a naopak pochlebuje autoritářským vůdcům jako je Vladimir Putin nebo Kim Čong-un. Takto nelichotivý obrázek vykreslila ve své rozsáhlé reportáži stanice CNN.

Průzkum VCIOM: Změnu ruské ústavy podpořilo 76 procent lidí, kteří již hlasovali

Změny v ruské ústavě, které umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi setrvat v úřadu případně až do roku 2036, zatím podpořilo 76 procent Rusů, kteří dosud odevzdali hlas v referendu. Tvrdí to dnes státní agentura pro výzkum veřejného mínění VCIOM, a to na základě dotazů mezi voliči po odevzdání hlasu. Podle sdělení ústřední volební komise do nedělního večera odhlasovalo 37,2 procenta voličů.

Bude Putin u moci déle než Stalin? Referendum o změnách ústavy vyvrcholí ve středu

V Rusku ve středu vyvrcholí referendum o ústavních změnách, které by prezidentovi Vladimiru Putinovi umožnily zůstat v Kremlu i po vypršení současného mandátu. V případě přijetí ústavní novely by nyní sedmašedesátiletý prezident - pokud se rozhodne znovu kandidovat a pokud jej voliči zvolí - mohl setrvat ve funkci až do května 2036. Délkou působení v čele státu tak překonal všechny sovětské vládce, včetně Josifa Stalina.

Macron oznámil, že brzy pojede do Ruska. S Putinem chce řešit i permafrost

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes sdělil, že by chtěl brzy jet do Moskvy k jednáním s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Svůj záměr dal najevo na svém twitterovém účtu den poté, co přijal Putinovo pozvání k návštěvě Ruska.

Putin a Macron vyzvali k příměří v Libyi

Francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho ruský protějšek Vladimir Putin dnes vyzvali k nastolení příměří v Libyi a k obnovení jednání znepřátelených stran, uvedla agentura Reuters s odvoláním na komuniké Kremlu vydané poté, co prezidenti spolu hovořili prostřednictvím videokonference.

Putinovi teče do bot. Je to jen imitace referenda, tvrdí odborník

Rusové od čtvrtka do příští středy hlasují v referendu o změně ústavy, která by jejich dosavadnímu prezidentovi Vladimíru Putinovi umožnilo setrvat ve své funkci až do roku 2036. Podle odborníků jde ovšem o plebiscit, který jím ve skutečnosti není.