Macron vyzval Putina, aby zahájil dialog s běloruskou opozicí

Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem řekl, že čelná představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská je připravená k dialogu a že by s ní měl ruský prezident začít jednat. Putin Macronovi sdělil, že jakýkoliv pokus o zasahování do záležitostí Běloruska je "nepřijatelný".

S odvoláním na dnešní sdělení Elysejského paláce o tom informovala agentura Reuters.

"Bylo by dobré, kdyby prezident Macron přesvědčil prezidenta Putina, aby se stal prostředníkem (v urovnání politické krize v Bělorusku)," řekla Cichanouská francouzské stanici RTL.

Macron telefonicky hovořil s Putinem poté, co se v úterý v Litvě jako první představitel velké západní země osobně s Cichanouskou setkal.

"Prezident Macron (...) sdělil, že (Cichanouská) je připravena k dialogu s Ruskem a vyzval prezidenta Putina, aby vzal toto v úvahu," uvedla v prohlášení Macronova kancelář. Dodala, že oba státníci se shodli, že nejlepší cestou z krize v Bělorusku je zprostředkování ze strany Organizace pro bezpečnost a spolupráce v Evropě (OBSE).

Bělorusko je blízkým spojencem Ruska a Moskva pevně podporuje dlouholetého prezidenta Alexandra Lukašenka, který byl označen za vítěze sporných prezidentských voleb z 9. srpna.

Záhy poté, co úřady oznámily, že volby vyhrál Lukašenko se ziskem více než 80 procent hlasů, začaly v Bělorusku demonstrace. Mnoho Bělorusů je přesvědčených, že tento výsledek je zfalšovaný, a opozice, stejně jako EU a další západní státy, ho neuznává. Účastníci požadují odchod Lukašenka a nové volby. Demonstrace proti muži, který zemi vládne už 26 let a je označovaný za posledního diktátora v Evropě, pokračují přes mnohdy brutální policejní zákroky a zatýkání.

Lukašenko obvinění z volebních podvodů odmítá a krizi označuje za výsledek západního vměšování do vnitřních záležitostí Běloruska.

Proti zasahování do běloruských věcí se vyslovil během rozhovoru s Macronem také ruský prezident Putin. "Ruský lídr znovu zdůraznil principiální postoj, že jakékoliv zasahování do vnitřních záležitostí suverénního státu a vyvíjení vnějšího tlaku na legitimní orgány jsou nepřijatelné," uvedl Kreml.

Někteří francouzští experti varují, že zapojení Cichanouské do první ligy evropské diplomacie - v podobě setkání s Macronem a nadcházející schůzky s německou kancléřkou Angelou Merkelovou - sice může zviditelnit opoziční vůdkyni, ale zároveň podkopat její věc.

Tyto schůzky s evropskými vůdci, těšící se velkému zájmu médií, mají přimět Lukašenka, aby přistoupil na nové volby, ale hrozí i "geopolitizací" běloruského konfliktu, varuje Tatiana Kastouévová-Jeanová. "Chichanouská se snaží zapojit (západní vůdce), aby vyvíjeli nátlak na Rusko, protože si myslí, že je to dobrý prostředek, jak změnit věci," řekla AFP. Ale dodala, že tyto schůzky může Rusko a Lukašenko vnímat "jako provokaci". Toto znepokojení podle AFP sdílejí i diplomaté. "Neměli bychom z Cichanouské dělat západní idol, měla by být spíše běloruským idolem," poznamenal nejmenovaný francouzský diplomat po schůzce Cichanouské s Macronem. Anna Colinová Lebedevová z pařížské univerzity říká, že setkání se západními vůdci přidávají Cichanouské na legitimitě, ale mohou být dvojsečné: z běloruské opozice dělají opozici prozápadní. "Je to ale Rusko, které (Putinovou podporou Lukašenka) způsobilo, že evropští sousedé se pro Bělorusy stali jedinými možnými partnery," upozornila.

A Lukašenko obvinil Macrona, že věnuje příliš pozornosti Cichanouské, "protože je to žena", a předpověděl francouzskému prezidentovi "potíže v osobním životě".

Související

Emmanuel Macron

Macron zahájí návštěvu Spojených států, sejde se i s Bidenem

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes zahájí návštěvu Spojených států, se svým americkým protějškem Joem Bidenem bude oficiálně jednat ve čtvrtek. Jedním z hlavních důvodů cesty je shodný pohled obou státníků na význam podpory Ukrajiny napadené Ruskem, uvedl již dříve Bílý dům. 
Vladimir Putin

Putin dál přichází o spojence. Arménie žádá o pomoc raději Macrona

Arménie požádala francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby předsedal mírovým rozhovorům s Ázerbájdžánem. To představuje novou výzvu pro ruského prezidenta Vladimira Putina, jenž má v důsledku války na Ukrajině stále slabší vliv na regionální spojence Moskvy. Tato urážka od tradičního Putinova spojence následovala po katastrofálním summitu šesti bývalých sovětských republik, píše list The Guardian.

Více souvisejících

Emmanuel Macron Vladimír Putin Bělorusko Francie Rusko prezident Francie Svjatlana Cichanouská

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Rusko, ilustrační fotografie.

Překvapivý průzkum. Více Rusů je pro vyjednávání než pro válčení

Pro vyjednávání s Ukrajinou je 55 procent Rusů, pro pokračování války jen 25 procent, napsal dnes zpravodajský server Meduza o výsledcích neveřejného průzkumu veřejného mínění, provedeného za zakázku Kremlu. Současně portál připustil, že Kreml, který není ochoten k ústupkům a nehodlá se vzdát zabraného území Ukrajiny, se sotva bude ohlížet na názor účastníků průzkumu. Větší vliv spíše bude mít další průběh války.

Aktualizováno před 15 minutami

před 21 minutami

Cristiano Ronaldo

Rozhodl se už Cristiano Ronaldo? Jeho kroky mají po šampionátu zamířit do Saúdské Arábie

Před mistrovstvím světa v Kataru bylo jasné, že hvězdný portugalský reprezentant Cristiano Ronaldo bude v dějišti tohoto sportovního svátku řešit i svou budoucnost poté, co skončil v Manchesteru United. Nyní se začínají v médiích objevovat spekulace, že by měl už mít jasno v tom, kam ho jeho kroky zavedou. Mluví se totiž o exkluzivní smlouvě se saúdskoarabským klubem an-Nasr, díky které by mohlo přistát Ronaldovi na účet za každou sezónu 200 milionů eur (v přepočtu 4,9 miliardy korun). Podle zákulisních informací už se pouze dolaďují detaily a mělo by být vše jen krok od podpisu.

Aktualizováno před 43 minutami

Policie zasahuje na ambasádě Ukrajiny v Madridu

Na ambasádě Ukrajiny v Madridu vybuchla obálka s bombou

Na ukrajinskou ambasádu v Madridu dorazila obálka s bombou, která dnes krátce po poledni lehce zranila jednoho zaměstnance. Kyjev v reakci na incident oznámil, že posiluje bezpečnost všech svých velvyslanectví. Madridský soud Audiencia Nacional, který se zbývá závažnými trestnými činy, uvedl, že výbuch na velvyslanectví bude předběžně vyšetřovat jako terorismus, uvedla agentura AFP.

před 48 minutami

Ilustrační fotografie.

EU varovala Muska před možným zákazem pro Twitter, informuje deník

Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton při videohovoru s miliardářem Elonem Muskem varoval, že EU zakáže twitter, pokud nebude dodržovat přísná pravidla o moderování obsahu. Uvedl to list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s rozhovorem. V EU se tak podle agentur zřejmě schyluje k regulační bitvě o budoucnost této sociální sítě.

Aktualizováno před 54 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

V Rusku údajně soud poprvé vyhověl žalobě mobilizovaného občana

Ruský soud poprvé vyhověl žalobě mobilizovaného občana a uznal jeho povolání do armády za nezákonné, oznámil dnes právník a ochránce lidských práv Pavel Čikov, od něhož tuto zprávu převzala média, včetně ruské redakce BBC. Průlomový verdikt vynesl soud v Gatčině, asi 50 kilometrů od Petrohradu na severozápadě Ruska.

Aktualizováno před 1 hodinou

Hasiči zasahovali u požáru roubeného domu v Novém Boru. (30.11.2022)

Tragédie při zásahu u požáru domu v Novém Boru. Zemřel dobrovolný hasič

Při likvidaci požáru roubeného domu v Novém Boru na Českolipsku zemřel dnes ráno 39letý dobrovolný hasič. Zřítil se na něj strop, svým zraněním přes veškerou snahu zdravotníků podlehl, řekla ČTK krajská policejní mluvčí Ivana Baláková. Požár domu v části Arnultovice sice hasiči uhasili, zásah ale neskončil a možná potrvá celou noc. Policie pohřešuje 73letého spolumajitele, který v domě bydlel. Není vyloučeno, že byl v době požáru doma a zemřel.

Aktualizováno před 2 hodinami

Olaf Scholz

NATO by mělo chránit podmořskou infrastrukturu, chtějí to Německo a Norsko

Německo a Norsko chtějí, aby v rámci Severoatlantické aliance vzniklo koordinační centrum, které bude monitorovat a chránit podmořskou infrastrukturu, jako jsou plynovody a telekomunikační kabely. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes po společném jednání řekli německý kancléř Olaf Scholz a norský premiér Jonas Gahr Störe. 

před 2 hodinami

Olaf Scholz

Západ se nezalekne jaderných hrozeb, vzkázal Scholz Rusku

Západní země se nezaleknou ruských jaderných výhrůžek. Dnes to na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, který označil Severoatlantickou alianci za garanta bezpečnosti. Dodal, že dokud budou jaderné arzenály států jako Rusko hrozbou, musí si NATO udržet potenciál vojenského odstrašení. Přispět k tomu podle kancléře hodlá i Německo.

Aktualizováno před 2 hodinami

Denisa Rohanová

Volby prezidenta 2023: Hrozí zrušení registrace Denisy Rohanové. Soud dostal 13 podnětů

Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel v souvislosti s registračním procesem pro volbu prezidenta 13 podnětů. Na soud se obrátilo pět kandidátů, které ministerstvo vnitra do voleb nepustilo, jde o podnikatele Karla Diviše a Karla Janečka, dále o Romana Hladíka, Pavla Zítka a Libora Hrančíka. Dále soud obdržel návrh na zrušení registrace Denisy Rohanové. Podala jej skupina senátorů, kteří pro prezidentskou volbu podpořili Marka Hilšera. 

Aktualizováno před 3 hodinami

Jaderná elektrárna Dukovany

ČEZ obdržel tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech

Energetická společnost ČEZ obdržela tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Zájem mají podle očekávání francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. ČEZ nyní nabídky zanalyzuje a bude o nich s uchazeči dál jednat. Finální nabídky by zájemci měli podat do konce září příštího roku. Dnes o tom informovala společnost ČEZ, která má tendr na starosti. Konkrétní podmínky nabídek firma neuvedla. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036.

Aktualizováno před 3 hodinami

Ukrajinská armáda

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí na východě země, informuje ve své pravidelné ranní svodce o vývoji bojů ukrajinský generální štáb. Moskva hlásí dobytí osady poblíž Bachmutu. V Chersonu při dnešním ruském ostřelování zahynula sedmdesátiletá žena, informoval dnes šéf chersonské oblasti Jaroslav Januševyč. 

Aktualizováno před 3 hodinami

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Poslanci schválili státní rozpočet na rok 2023

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. 

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Sergej Šojgu (ruský ministr obrany)

Šojgu hovořil o rozvoji ruských jaderných sil, testování prý probíhá na Ukrajině

Ruská armáda testuje na Ukrajině nové způsoby využití raketových a dělostřeleckých vojsk, řekl dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko se kromě toho chystá zdokonalit infrastrukturu pro své jaderné síly, takzvaná raketová vojska strategického určení (RVSN), která chce vybavit novými raketovými komplexy, prohlásil na schůzi vedení ministerstva obrany Šojgu. Ministr ohlásil zvýšení obranných zakázek v příštím roce o 50 procent.

před 4 hodinami

Energetický regulační úřad

ERÚ stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku

Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku. Tři hodinové úseky jsou v rámci pracovních dnů, jeden pak v nepracovních dnech. Na dotaz ČTK to dnes řekl mluvčí ERÚ Michal Kebort. Stát v těchto časových pásmech musí podle nařízení EU zajistit alespoň pětiprocentní úspory ve spotřebě.

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

Christine Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, tvrdí Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, ale až nyní se podařilo zahájit jednání. Dnes to v projevu na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Ministryně připomněla, že projekt v srpnu v Praze navrhl německý kancléř Olaf Scholz. Oznámila také, že do léta příštího roku SRN na svém území vycvičí na 5000 ukrajinských vojáků.

před 4 hodinami

Diviš a Janeček podali k NSS stížnosti proti vyřazení z prezidentské volby

Podnikatel Karel Diviš v úterý podal Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) stížnost proti vyřazení z prezidentské volby. ČTK to dnes sdělila jeho asistentka Renáta Plšková. Na soud se dnes obrátil také další vyřazený kandidát, podnikatel Karel Janeček, oznámil to na twitteru.

Zdroj: ČTK

Další zprávy