Vladimír Putin

Ramzan Kadyrov, je od 15. února 2007 prezidentem autonomní Čečenské republiky. Je synem bývalého prezidenta Achmata Kadyrova.

Kadyrov, potrestaný sankcemi USA, byl povýšen na generála

Vůdce autonomního Čečenska Ramzan Kadyrov byl povýšen do hodnosti generála. Potvrdil to dnes podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. Povýšení podle něj nijak nesouvisí se skutečností, že Spojené státy tento týden zařadily Kadyrova na svou černou listinu kvůli porušování lidských práv.
samopal Škorpion

Trump a Putin přes hovořili o kontrole zbraní, Íránu i koronaviru

Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin spolu dnes hovořili o kontrole zbraní. S odvoláním na Bílý dům i Kreml o tom informovala agentura Reuters. Trump podle prohlášení vyjádřil v telefonickém rozhovoru naději, že se podaří vyhnout závodům ve zbrojení. Prezidenti debatovali i o Íránu či koronaviru.
Vladimir Putin, ruský prezident

Ruská policie zadržela politologa za vulgarismy na adresu úřadů

Ruského politologa Fjodora Krašeninnikova dnes na ulici v Jekatěrinburgu na Urale zadržela policie, která s ním následně sepsala protokol o opakované "neúctě k úřadům" kvůli vulgárním vyjádřením na jejich adresu na sociálních sítích. O zadržení informovala agentura Interfax s odvoláním na politologova advokáta.
Vladimír Putin, ruský prezident

Z psychiatrické léčebny propuštěn šaman, který chce vyhnat Putina

Sibiřský šaman Alexandr Gabyšev byl propuštěn z psychiatrické léčebny, ve které byl nuceně hospitalizován. Oznámila to dnes agentura Interfax. Gabyšev proslul v Rusku i za jeho hranicemi záměrem vyhnat z Kremlu ruského prezidenta Vladimira Putina a nastolit vládu lidu. Pochod za tímto cílem mu ale přerušilo zadržení policií a nucená hospitalizace na psychiatrii.
Vladimir Putin, ruský prezident

Putin zkorigoval ruské cíle, škrtl průnik mezi největší ekonomiky

Ruský prezident Vladimir Putin dnes svým výnosem stanovil národní cíle, kterých má Rusko dosáhnout do roku 2030. Oproti předchozímu výnosu mezi těmito cíli už nefiguruje přání, aby se Rusko stalo jednou z pěti největších světových ekonomik, cíl snížit chudobu v zemi proti roku 2017 na polovinu pak Putin přesunul z roku 2024 na rok 2030, upozornila ruská média.
Sergej Furgal

Putin jmenoval nového gubernátora namísto zatčeného Furgala

Ruský prezident Vladimir Putin dnes jmenoval nového úřadujícího gubernátora Chabarovského kraje na Dálném východu, kde zatčení dosavadního šéfa kraje vyvolalo bouřlivé protesty. Vyplývá to z prezidentova výnosu, který byl dnes zveřejněn na webu Kremlu.
Vladimír Putin, ruský prezident

Putin se podle mluvčího nehodlá vměšovat do případu Safronov

Ruský prezident a vedení země se nemohou zabývat vyšetřováním případu zadrženého poradce šéfa vesmírné agentury Roskosmos Ivana Safronova, uvedl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Safronova ruská tajná služba FSB podezírá, že ještě jako novinář české rozvědce poskytl informace o dodávkách ruských zbraní na Blízký východ a do Afriky. Za vlastizradu mu hrozí až 20 let vězení, petici na jeho podporu podepsaly desetitisíce lidí.
Vladimir Putin

O běžné Rusy nešlo, tvrdí odborník. Naznačil, komu bylo určeno ruské referendum

NÁZOR - Pár hodin poté, co se objevily výsledky "celostátního hlasování" o ústavních změnách v Rusku, podle kterých 78 % Rusů při účasti 68 % schválilo navržené reformy, se začala objevovat zvučná prohlášení, poukazuje Ben Noble v komentáři pro server Moscow Times. Expert na východní Evropu působící na University College London má s mnohými z nich problém.
Vladimir Putin složil prezidentskou přísahu (7.5.2018).

Úspěch Kremlu v referendu nejde brát vážně. Odborník na Rusko vysvětlil proč

Kladný výsledek ruského hlasování o změnách ústavy, v němž se mělo 78 % Rusů vyslovit pro posílení pravomocí svého prezidenta Vladimíra Putina, nebyl ničím překvapivým. Všichni s tím počítali. Navzdory pochybám o jeho regulérnosti má tak nynější nájemce Moskevského Kremlu nejen zajištěnou doživotní moc, ale dokonce se dostal i mimo dosah mezinárodní spravedlnosti.
Vladimír Putin

Jediný z ruských regionů hlasoval proti ústavním změnám ve prospěch Putina

Něněcký autonomní okruh jako jediný z 85 ruských regionů hlasoval proti přijetí změn v ruské ústavě, které umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi setrvat u moci až do roku 2036. Úřadující gubernátor Jurij Bezdudnyj listu RBK vysvětlil toto hlasování jako protest místních obyvatel proti plánům na spojení okruhu s Archangelskou oblastí.
Vladimir Putin

Putin v referendu obstál. Z Indie přišla gratulace, USA vyjádřily znepokojení

Indický premiér Naréndra Módí v dnešním telefonickém rozhovoru "vřele poblahopřál" ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi k výsledkům referenda, které schválilo ústavní změny umožňující mimo jiné Putinovi setrvat u moci až do roku 2036. Uvedla to tisková agentura AFP. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí naopak vyjádřila "znepokojení" nad průběhem hlasování.
Vladimir Putin, prezident Ruské federace

Rusové odhlasovali změnu ústavy. Kreml mluví o triumfu, opozice o podvodu

Změny v ruské ústavě, jež umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi ještě dvojí znovuzvolení do nejvyššího úřadu, podpořilo více než 58 milionu voličů. Oznámila to dnes předsedkyně ústřední volební komise Ella Pamfilovová. Zúčastnit se hlasování přitom mohlo přes 110 milionů voličů. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov výsledek referenda označil za triumf podpory Putinovi. Diplomacie EU ale vyzvala Moskvu, aby vyšetřila podezření na "nesrovnalosti".
Vladimir Putin

Rusové dali v referendu Putinovi zelenou, může setrvat u moci

Po sečtení hlasů ze zhruba 80 procent volebních okrsků schválilo změny v ruské ústavě téměř 78 procent voličů, oznámila agentura TASS s odvoláním na údaje ústřední volební komise. Proti změnám v základním zákoně, které umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi setrvat u moci až do května 2036, hlasovala přibližně pětina účastníků referenda. To začalo 25. června a skončilo dnes večer. Účast dosáhla 65 procent z přibližně 110 milionů oprávněných voličů.
Vladimir Putin, ruský prezident

V Rusku vrcholí referendum o změnách ústavy. Putin odhlasoval, roušku neměl

Účast v referendu o změnách ruské ústavy, jež mohou umožnit prezidentovi Vladimiru Putinovi setrvat v úřadu hlavy státu až do roku 2036, po šesti dnech hlasování přesáhla 55 procent. Podle agentury TASS to dnes dopoledne v poslední den referenda oznámila šéfka ústřední volební komise Ella Pamfilovová. Státní agentura pro průzkum veřejného mínění VCIOM na základě průzkumů odhaduje, že tři čtvrtiny hlasujících úpravu základního zákona podpoří. Hlasovat může na 110 milionů voličů.
Donald Trump a Kim Čong-un

CNN: Trump v telefonátech uráží spojence. Autoritářům jako Putin a Kim pochlebuje

Americký prezident Donald Trump se během telefonátů se světovými lídry chová jako neřízená střela, bývá nepřipravený, nedokáže mluvit k tématu, často nevybíravě uráží spojence a naopak pochlebuje autoritářským vůdcům jako je Vladimir Putin nebo Kim Čong-un. Takto nelichotivý obrázek vykreslila ve své rozsáhlé reportáži stanice CNN.
Vladimir Putin, prezident Ruské federace

Průzkum VCIOM: Změnu ruské ústavy podpořilo 76 procent lidí, kteří již hlasovali

Změny v ruské ústavě, které umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi setrvat v úřadu případně až do roku 2036, zatím podpořilo 76 procent Rusů, kteří dosud odevzdali hlas v referendu. Tvrdí to dnes státní agentura pro výzkum veřejného mínění VCIOM, a to na základě dotazů mezi voliči po odevzdání hlasu. Podle sdělení ústřední volební komise do nedělního večera odhlasovalo 37,2 procenta voličů.

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

včera

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

včera

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

včera

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

včera

Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude

Definitivně poslední dny babího léta jsou tady. Důkazem je i předpověď počasí na příští týden, která už s teplotami nad 20 stupňů nepočítá. Odpolední maxima ale stále mohou vystoupat až na 18 °C, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy