Volby v Nizozemí

Nizozemsko volí nový parlament, rozhodne o osudu země

Budou se opakovat americké volby? Nad nizozemskými volbami visí stín hackingu

Amsterdam - Falešné zprávy a alternativní fakta jsou velkým tématem dnešních médií. Podle některých komentátorů napomohli zvolení Donalda Trumpa prezidentem, který je považován za jakéhosi maskota politiků citujících falešné zprávy. Jedná se o politickou otázku – v mnohých zemích jsou falešné zprávy považované za nástroj ruské propagandy, která má cíl destabilizaci Evropy. Dnešní nizozemské parlamentní volby jsou proto sledovány s převelikou pečlivostí, zda jejich výsledek bude ovlivněn alternativními fakty či hackerskými útoky.
Předseda Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders odvolil v nizozemských volbách

VIDEO: Nizozemské volby se chýlí ke konci. Odvolil i Wilders

Amsterdam - Volby v Nizozemsku pokračují a odvolil i jeden z hlavních favoritů. Strana pro svobodu předsedy Geerta Wilderse je však označována za extrémně pravicovou má nulový koaliční potenciál, protože žádná z ostatních stran nemá zájem o vládnutí s jeho uskupením.
Volby v Niozemsku jsou v plném proudu

VIDEO: Volby v Nizozemsku jsou v plném proudu. Účast je vysoká

Amsterdam - Nizozemci dnes hlasují v parlamentních volbách, které mohou změnit jejich budoucnost. Volební účast by podle průzkumu agentury Ipsos mohla být vyšší než před pěti lety, kdy k urnám přišlo bezmála 75 procent voličů. Podívejte se, jak volby v Nizozemsku probíhají.
Geert Wilders (PVV - Strana pro svobodu)

Čeká nás další brexit a druhý Trump? Nizozemské volby rozhodnou mnohé

Amsterdam - Nizozemské parlamentní volby jsou nahlíženy jako další kolo boje o směr evropské politiky – ba přímo jako boj o duši evropské identity. Kontroverzní politik Geert Wilders má být druhým Trumpem, který přinese druhý Brexit. Na domácí půdě jsou však volby vnímány mnohem méně dramaticky. Na rozdíl od amerických prezidentských voleb a Brexitu, kde vítěz bere vše, v nizozemských volbách se jedná o hlasování mezi 28 stranami, z nichž některé budou pravděpodobně budou muset vytvořit koalici. Gert Wilders tedy nebude mít na domácí úrovni takové slovo, jaké mu mezinárodní tisk připisuje. Server Politico představuje 3 hlavní mýty, které se pojí s nizozemskými volbami.
Nizozemí

Wilders versus Rutte. Nizozemsko čekají ve středu ostře sledované volby

Amsterdam - Ve středu čekají Nizozemí parlamentní volby, které budou bedlivě sledovány celou EU. O hlasy usiluje 28 politických stran, přičemž se hlavní souboj svede mezi vládní Lidovou stranou pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho a populistickou Stranou pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse.
Geert Wilders s manželkou Krisztinou

Wildersova hvězda před volbami v Nizozemí padá. Trumpův efekt?

Amsterdam - Poslední průzkumy veřejného mínění před parlamentními volbami v Nizozemí ukázaly, že vládní lidovci v preferencích téměř dotáhli protiislámskou Stranu pro svobodu (PVV) populisty Geerta Wilderse. Analytici se domnívají, že jde o "Trumpův efekt".

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy