Čeká nás další brexit a druhý Trump? Nizozemské volby rozhodnou mnohé

První mýtus: volby jsou o EU

Přestože se v souvislosti s Brexitem hovoří o Nexitu, britské referendum nesloužilo jako jakási vzpruha euroskepticismu v Nizozemsku. Naopak, mělo spíše opačný efekt. Podle výzkumu vládního think tanku SCP, úroveň podpory pro opuštění EU mezi nizozemskými voliči poklesla po britském hlasování v červnu a celá debata o Nexitu do značné míry utichla. I jediná velká strana ve prospěch opuštění EU, Wildersova Strana pro svobodu, upustila od kritiky Bruselu a zaměřila se spíše na problematiku migrace. To neznamená, nicméně, že Nizozemci jsou zcela spokojení s EU. Premiér Mark Rutte z konzervativně-liberální Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) chce zabrzdit jakékoliv další rozšiřování členstva EU a omezit bruselské pravomoce. Naproti tomu Zelení chtějí silnější, ale demokratičtější EU.

 Druhý mýtus – volby jsou o Wildersovi

Pravicový islamofob Wilders má prominentní místo ve světových médiích. Na domácí scéně to taková sláva není. Z nejrůznějších důvodů – kvůli bezpečnosti, z nedostatku finančních prostředků, díky boji s televizními producenty - Wilders se neúčastní předvolebního turné. V únoru Wilders zrušil všechny veřejné vystoupení poté, co vyšlo najevo, že policista, který ho měl chránit, zveřejnil jeho informace o jeho pobytu marockému kriminálnímu gangu. A minulý měsíc Wilders rozčileně odešel z televizní debaty kvůli tomu, že stanice RTL uskutečnila rozhovor s jeho bratrem Paulem, který je vůči němu kritický.

V minulosti Wilders používal ojedinělé vystoupení jako taktiku, která měla k jeho osobě přitáhnout pozornost a učinit jeho vystoupení vzrušující. I nyní může postupovat takovýmto způsobem, aby vzbudil zájem o finální debatu mezi ním a Ruttem. Podle Koena Vossena, politologa z Radboud University Nijmegen, však důvod může být mnohem prozaičtější. Zatímco jiné strany investovaly do voleb značné částky, Wilders tyto prostředky nemá. Jeho tým se skládá asi z 50 lidí na celou zemi. Tak jako tak, subtilní kampaň Wildersovi moc nepomohla v průzkumech veřejného mínění.  V uplynulém měsíci, jeho podpora klesla ze 17 procent na 13,5 procent, podle výzkumu Peilingwijzers.

 Třetí mýtus – volby jsou o populismu

O nizozemských volbách se hovoří v souvislosti s růstem populismu, jehož znameními jsou Brexit a vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách. V nizozemském kontextu však nedochází k žádnému šokujícímu nárůstu preferencí populistických stran. Ani jedna strana v současné době nevykazuje větší podporu než 17 procent. V případě, že průzkumy veřejného mínění platí, bude se muset pět stran spojit, aby dosáhly 76 křesel potřebných pro většinu v dolní komoře parlamentu. Wilders, který by podle současných předpovědí měl vyhrát 19 až 23 křesel, s největší pravděpodobností nebude mezi nimi, vzhledem k tomu, že je hluboce nepopulární mezi ostatními politickými stranami, které urazil a protože jeho program zahrnuje zřejmě neústavní sliby, jako je zákaz koránu. Všechno se ale může změnit v den voleb. Nizozemci jsou notoricky známí pro rozhodování na poslední chvíli.