Van Goghův obraz střežila před krádeží jen šestina bezpečnostních kamer

Káhira - Během sobotní krádeže obrazu nizozemského malíře Vincenta Van Gogha bylo v káhirském muzeu v provozu pouze sedm z celkem 43 bezpečnostních kamer. Vyšetřování kromě toho odhalilo, že v budově nebyl spuštěn žádný alarm, informuje v neděli webový portál deníku Daily Telegraph.

Hlavní vyšetřovatel krádeže Abdal Mahmúd bezpečnostní systém muzea Mahmúda Chalíla na břehu řeky Nil označil za "slabý a povrchní". Dodal, že dokud se okolnosti krádeže neobjasní, nesmí Egypt opustit ředitel muzea Rím Bahír a dalších 14 osob.

Hodnota obrazu Vlčí máky, který je znám i pod názvem Váza s květinami, je asi 50 milionů dolarů (975 milionů korun). Z muzea zmizel v sobotu za denního světla.

Ministerstvo kultury krátce nato oznámilo, že obraz ukradli dva Italové, kteří se jej pokoušeli vyvézt ze země. Policie je měla zadržet na káhirském letišti. Později ministerstvo své prohlášení dementovalo s tím, že šlo o mylnou informaci a pátrání pokračuje. Zmínění italští občané byli v Egyptě na dovolené.

Van Gogh vytvořil obraz Vlčí máky kolem roku 1887. Z káhirského muzea byl odcizen již podruhé – zlodějům se to podařilo už v roce 1978. Podařilo se jej vypátrat o dva roky později v Kuvajtu, odkud se vrátil zpět do sbírky.

V muzeu Mahmúda Chalíla se nachází jedna z nejvýznamnějších sbírek umění 19. a 20. století na Blízkém východě. Její součástí jsou například díla Augusta Renoira, Paula Gaugaina nebo Clauda Moneta.

Sbírku shromáždil egyptský politik Mahmúd Chalíl, který zemřel v roce 1953

Vincent van Gogh se narodil 30. března roku 1853 v Zundertu. Tento malíř a kreslíř patří k nejznámějším představitelům uměleckého směru expresionismu. Van Gogh vytvořil v relativně krátkém časovém rozmezí deseti let zhruba 900 maleb a 1100 kreseb. Během života se však nedočkal výraznějšího uznání. Posmrtně se ovšem stal jedním z nejrespektovanějších umělců a jeho obrazy patří k nejcennějším aukčním položkám.

Související

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn. Rozhovor

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

Více souvisejících

Jižní Afrika krimi Umění

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy