Nejdříve Londýn, potom Dubaj. Jak se bojuje s požáry vysokých budov?

Hasiči přijíždějící na scénu požáru výškové budovy obyčejně založí základnu asi dvě patra pod domnělým centrem požáru, vysvětloval postup pro BBC bývalý hasič a současný bezpečnostní konzultant Bob Parkin. To jim umožní založit kontrolní body a lépe mapovat kolik hasičů vchází do žhavého pekla a mít tedy přehled o jejich pohybu a zdraví.

Čas, který může každý hasič strávit ve výhni je omezený množstvím dostupného vzduchu. Takže trávit čas šplháním celou budovou by bylo plýtvání cenného času. „Když jdete 10 pater, bude vás to stát spoustu vzduchu. I proto se zakládá výchozí bod dvě patra pod požárem,“ objasnil Parkin.

Pokud jsou v budově lidé, bude prvním úkolem hasičů jejich záchrana a až poté samotné hašení ohně. I proto nejprve ponesou minimum výbavy a budou se soustředit především na vynášení ohrožených osob. „Občas se dovnitř musí doslova probojovat, ale pokud budou lidé v ohrožení, to riziko rozhodně podstoupí,“ ví bývalý hasič.

Ne vždy to jde hladce

Situace, které čelili hasiči v Grenfell Tower byla extrémně složitá, protože oheň se šířil velmi rychle a brzy se zdálo, že spolkla celou budovu. A běžet 20 pater k záchraně člověka a zase dolů je podle Parkina bez nějaké dodatečné zásoby vzduchu téměř nemožné. Situaci komplikovalo právě to, že oheň se rychle rozšířil a hasiči museli operovat z nízkého patra.

Požárníci v Dubaji měli práci zjednodušenou tím, že se nemuseli starat o záchranu lidí - v ohrožené části nikdo nezůstal. Navíc hořela jen malá část a celkem dobře se jí dařilo hasit zevnitř. Stejná budova hořela už v roce 2015, tehdy byl požár vážnější, dubajská "Pochodeň" hořela ze tří stran. I tehdy však nikdo nebyl zraněn a oheň se podařilo relativně rychle uhasit.