Plavala z USA do Sovětské svazu, pak se vztahy začaly měnit. Teď volá po něčem podobném

Lynne Coxová je slavná dálková plavkyně a spisovatelka. Přesně před třiceti v roce 1987 přeplavala ze Spojených států do tehdejšího Sovětského svazu. Voda měla tehdy teplotu jen okolo 3 stupňů Celsia. Mnoho lidí mělo pochyby, zda se vůbec plavba v takto studené vodě přes dvě hodiny dá přežít. Nejtěžším momentem však pro plavkyni nebyla samotná plavba, ale získání povolení k plavbě ze strany Sovětského svazu.

"Ale moje cesta byla vyvrcholením jedenáctileté snahy otevřít hranice mezi USA a SSSR prostřednictvím sportu. Musela jsem to zkusit. Chtěla jsem to změnit," píše plavkyně pro deník Washington Post. Coxová vyrůstala v období studené války a právě toto prostředí v ní vzbuzovalo obavy z toho, že vzájemné napětí může vyústit až v sebezničení států. S nápadem přeplavat Beringův průliv, který odděluje Ameriku od Asie, přišel v jejich dětských letech její otec. Tehdy se ji to zdálo nemožné.

Postupně si uvědomovala, že pokud by to dokázala, mohlo by to pomoci ke změně vztahů mezi velmocemi. Chtěla zkrátka ukázat, že si oba národy nejsou až tak vzdálené. Sověti měli k jejímu záměru bezpočet otázek. Coxová nejprve kontaktovala generálního tajemníka SSSR Leonida Brežněva, následně jeho nástupce Andropova a i dalšího tajemníka Černěnka. Ani jeden ji neodpověděl. Plavkyně však vytrvala a kontaktovala i Michaila Gorbačova. Ten ji "povolenku" skutečně udělil dva dny před plánovanou plavbou. 

Do ledové vody se plavkyně pustila 7. srpna před třiceti lety, kdy jí bylo třicet. Coxová nepopírá, že měla obavy. V tak studené vodě ještě neplavala. Hrozila jí i smrt. Na člunu, který plul vedle ní tak byl pro jistotu lékař a další její podporovatelé. 

Plavba skutečně nebyla jednoduchá."Ruce mi ve studené vodě zešedivěly a paže a nohy jsem měla jako prkno," píše plavkyně. Ten den byla navíc velká mlha a plavkyně neměla ponětí, jak daleko od sovětské břehu ještě je. Sto metrů před cílem ji vyjel naproti sovětský člun, mise splněna. Plavkyně překročila hranici mezi zeměmi, překročila i mezinárodní datovou hranici, v Sovětském svazu se tak objevila "až" 8. srpna.

"Uvítal mě sibiřský guvernér, šéf sibiřské KGB, sovětští olympionici a 50 významných osobností SSSR," vzpomíná. Krátce poté prezident Ronald Reagan a Gorbačov podepsali smlouvu o omezení raket středního doletu. Gorbačov prý řekl toto: "Ukázalo se mi, jak blízko sobě naši lidé u sebe žijí," cituje Coxová.

Krátce po jejím sportovním výkonu se vztahy skutečně uvolnily, začala létat letadla mezi Aljaškou a Sibiří. Postupně došlo i ekonomické výměně. Plavkyně na tu dobu vzpomíná jako na dobu "plnou naděje, možností a důvěry".

Dnes jsou ale podle ní vztahy opět zakalené represemi a vzájemnou konfrontací. "Chabé vztahy, nařizování odchodu diplomatům a vzájemné výhrůžky vedou k budování vysokých zdí a živí nedůvěru a klam," domnívá se. Navrhuje, že občané obou zemí se teď musí snažit o navázání spolupráce. Nejlépe prostřednictvím sportu, kultury, umění nebo literatury.