Zelení jako noví extremisté: Militantní environmentalisté přicházejí, a svět na to není připraven, píše Foreign Policy

NÁZOR - Podle zahraničního serveru Foreign Policy (FP) přichází nová vlna militantních environmentalistů, na kterou ale svět není připraven. Zatím se omezují na vandalismus a akty občanské neposlušnosti, otázkou je, co přijde později. Podle některých názorů stačí, aby přišla jedna větší klimatická katastrofa a hnutí se rychle zradikalizuje.

V roce 2001 se tajné a bezpečnostní služby soustředily zejména na lokální teroristické skupiny, Irskou republikánskou armádu (IRA) a ETA, kterou následně vystřídali extremisté z Al-kájdy. V roce 2011 na sebe upozornil masový vrah Anders Breivik, který odstartoval pomyslný nástup krajně pravicového extremismu zejména v Evropě. K tomu se objevil Islámský stát (IS). 

A právě na IS se teď všichni soustředí, přitom podle serveru FP se už v roce 2001 v USA objevil nový typ radikalismu - Earth Liberation Front (ELF) - militantní a násilná environmentální skupina, kterou FBI popsala jako domácí teroristickou hrozbu. Buňky této organizace prý mohou být zakořeněné ve 25 zemích po celém světě a jsou zodpovědné za tisícovku kriminálních činů mezi lety 1970 a 2007 jen v samotných USA. Většinu aktů tvoří vandalismus a útoky na zařízení na testování zvířat. Dnes se prý hrozba "ekoterorismu" stává opět aktuální. 

Přitom zelená témata se do povědomí dostala už před několika lety, v některých zemích jsou strany zelených velmi úspěšné. Jenže environmentalismus je také hnutí vyznačující se výrazným odporem proti kapitalismu. A radikální ekologičtí aktivisté se ani po uznání klimatické změny předními politiky nestáhli tak zcela do ústraní. 

Podle FP však existují náznaky toho, že se tyto malé skupiny mohou dál radikalizovat a společnost na to není připravena. S extremisty a teroristy tyto skupinky spojují některé základní znaky. Prvním je pocit křivdy a rozhořčení, charismatický hlasatel myšlenek nebo ideologie. A ekologičtí aktivisté se cítí být rozhořčeni. Jsou rozhořčení i kvůli vědeckým studiím, které předpovídají katastrofické scénáře pro naši planetu, sucha, hlad či přelidnění. V roce 2050 se může kvůli klimatické změně stát z 250 milionů lidí migranti.

Domnívají se také, že poklidný politický aktivismus nefunguje. Ano, náznaky úspěchu tu jsou, do popředí se dostali politici jako Bernie Sanders nebo Jeremy Corbyn či italský Beppe Grillo. Na druhou stranu narůstá potřeba energie, která je nezbytná k chodu planety, může dojít k vyhynutí několika druhů divoké zvěře, pařížská klimatická dohoda vzbuzuje otazníky. 

Jednou ze skupin, která s radikalizuje, je podle FP skupina Earth First! (Země na prvním místě), která nezná kompromis, pokud jde o otázky ochrany planety. K aktivistům se zapojuje velké množství mladých lidí, kteří volají po rázných a rychlých akcích. Většina aktivistů pořádá nespočet demonstrací, pochodů, protestů a mítinků. Na síle nabírají ekoaktivisté hlavně ve Spojených státech a Německu, kde se s každou další velkou plánovanou demonstrací navyšuje počet účastníků. Často dochází i k zatýkání, příkladem mohou být aktivisté ze Standing Rock (Stojící skála) z americké Dakoty, kteří protestovali proti výstavbě potrubí. 

Domácí bezpečnostní služba USA připouští, že je čeho se bát. Ekoteroristé totiž věří, že jejich násilné jednání je oprávněné. Aktivisté jsou na vzestupu také v rozvíjejících se zemích. Tam totiž pociťují globální změny nejvíc. Nepokoje vyvěrají na povrch v Brazílii, kde působí skupina Sociedade Secreta Silvestre, která hrozila útoky při dějství Olympijských her v roce 2016. 

Roger Hallam, specialista na teorie kolektivní akce, se diví, že ještě nepřišel masivnější nástup militantních environmentalistů. Očekává, že se to ale brzo změní. "V nějakém bodě v rámci pěti let dojde ke katastrofické klimatické události. A najednou se zjeví environmentální hnutí v celé své kráse," předpovídá. 

Není jisté, jak se s tím společnost dokáže vypořádat. Zkušenosti z minulosti lidem dávají důvod si myslet, že extremisté jsou zlí, jednají iracionálně a mají špatné úmysly. Najednou tu máme skupinu, která se odvolává na šlechetné cíle záchrany planety a na vědecké teorie. Řešením by podle FP mohly být například některé humanitní kurzy na univerzitách či zapojení se do levicových zájmových sdruženích podporujících recyklaci. 

Nedá se ale očekávat, že by nová vlna radikalismu měla na svědomí životy lidí. Podle analýz se aktivisté soustředí zejména na činy jako je vandalismus, ničení majetku nebo občanská neposlušnost. Bezpečnostní složky a stát by nicméně měly být připravené na možnost eskalace nátlaku a napětí od těchto skupin. 

Související

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policisté loni řešili 149 nenávistně motivovaných činů, meziročně více

Policie začala v loňském roce řešit celkem 149 nenávistně motivovaných trestných činů, což je meziročně o 41 více. Z loňských případů jich zatím objasnila 69. Terčem skutků byli nejčastěji Židé, následovali Romové a zástupci LGBT+ komunity. Pachatelé se nejvíce dopouštěli násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci. Vyplývá to ze zprávy o problematice extremismu, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra.

Více souvisejících

extremismus ekologové Strana zelených Greenpeace Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 35 minutami

před 44 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy