Jste připravení položit život za svou vlast? Češi se do toho příliš nehrnou

Praha - Pro většinu z nás patří slovo válka do historie, ale co by se stalo, kdyby i tady ve střední Evropě se zítra rozhořel ozbrojený konflikt? Muži i ženy by měli být připraveni bránit svou vlast, nacionální cítění je však na Západě spíše mizivé.

Společnost WIN / Gallup International uskutečnila ve více než 64 zemích průzkum, při kterých zpovídali z každého národa alespoň 1000 lidí. Hlavní otázkou bylo, zda jsou občané připraveni bojovat a zemřít za svou vlast. V západních státech je přitom ochota padnout pro dobro svého národa velmi nízká, mnohem více nacionalistů najdeme v rozvojových státech.

Ve Spojených státech se kladně k otázce vyjádřilo kolem 44 procent respondentů, u amerických spojenců bylo toto číslo dokonce nižší. V Kanadě by se obětovalo 30 procent lidí, Francii 29 procent, Velké Británii 27 procent, 30 procent Italů ctí svou zemi, 18 procent by pak padlo za Německo a pouhých 11 procent je připraveno zemřít v Japonsku. V dálné asijské zemi je to dáno zejména tím, že mnoho lidí stále odmítá vytvoření japonské armády po 2. světové válce.

Američané jsou v otázce hodně rozdělení. Mnohem více lidí je ochotné jít do boje a chránit aktuální americké území, méně lidí však už souhlasí s tím, aby americké zájmy bránili i v zahraničí na cizím území, a to i v případě bojů proti terorismu. Na druhou stranu až 71 procent Číňanů je ochotné se postavit do přední linie, stejně tak i 59 procent Rusů.

Evropa patří mezi kontinenty, kde by se lidé chtěli účastnit bojů nejméně. Kromě již zmíněných států má nejnižší procentuální ochotu Nizozemí (15 procent), dále Belgie (19 procent), Španělsko a Rakousko (shodně 21 procent), v České republice by ochotně padlo 23 procent lidí, což středoevropskou zemi posouvá spíše na konec žebříčku. Na Slovensku a v Maďarsku se průzkum neuskutečnil.

V Polsku má vlastenecké cítění až 44 procent obyvatelstva, čímž se člen Visegrádské skupiny řadí spíše doprostřed žebříčku. Nad Polskem se z evropských zemí umístilo ještě Řecko (54 procent), Švédsko (55 procent) a na špičce starého kontinentu je Finsko se 74 procenty. Z Evropy se ještě zařadilo se 62 procenty Ukrajina, kde momentálně probíhá válečný konflikt mezi vládou a separatisty.

Mezi země, které by se v případě konfliktu nemusely bát o podporu lidu, se řadí Maroko (94 procent), Fidži (také 94 procent), Pákistán a Vietnam (oba 89 procent) a Bangladéš (86 procent). Celosvětový průměr je přitom 61 procent. Průzkum se také zaměřil na rozdíly mezi náboženstvím. Nejaktivněji by se zapojili muslimové (78 procent) následovaní hinduisty (77 procent). Na opačném konci jsou židé, jen 55 procent by se do ochotně přidalo do bojů.

Související

Více souvisejících

průzkumy češi válka USA (Spojené státy americké) život

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Prohra v Bělehradě byla poslední kapkou. Plzeň se rozloučila s trenérem Hyským

První trenérská změna v nové sezóně tuzemské fotbalové nejvyšší soutěži se uskutečnila v Plzni. Po nevýrazných výkonech z úvodních ligových kol a především po prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy na hřišti Crvene Zvezdy Bělehrad došla trpělivost tamnímu vedení, které odvolalo kouče Martina Hyského. Ten byl právě od začátku nového ročníku 2026/27 pod neustálým tlakem a bylo tak jen otázkou času, kdy k odvolání dojde. 

včera

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení

Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo podat trestní oznámení kvůli příspěvkům, v nichž se kritika systému sociálně-právní ochrany dětí mění v osobní útoky, veřejné dehonestování nebo výroky, které mohou u konkrétních pracovníků vyvolat obavy o jejich bezpečnost. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. 

Aktualizováno včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Další ztráta pro fotbalovou Spartu. Opora týmu Sörensen přestoupil do Kodaně

S úvodem sezóny poněkud netradičně pokračuje rozprodávání mužstva fotbalové Sparty. Po četných někdejších oporách týmu, jakými byli Jan Kuchta, Lukáš Haraslín či gólman Peter Vindahl, se s pražskou Letnou v nejbližších dnech s největší pravděpodobností rozloučí další takový fotbalista, na jehož výkonech stál sparťanský základ. Konkrétně se jedná o jednoho z mužů, který nosil kapitánskou pásku, dánského obránce Asgera Sörensena. Míří domů do Dánska, přesněji do FC Kodaň.

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřelo 6,2 kilometru dlouhý úsek dálnice D35 Ostrov – Vysoké Mýto v Pardubickém kraji. Oproti původním předpokladům je hotový i provizorní sjezd za tunelem Homole, který umožní napojit se na dálniční obchvat Vysokého Mýta. Cena stavby po valorizaci je 1,46 miliardy Kč bez DPH, většinu nákladů uhradí EU. Práce trvaly dva a čtvrt roku. Tunel Homole, který bude jako samostatná stavba součástí úseku, se řidičům otevře příští rok před létem.

včera

včera

včera

Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend

Na nedávném atletickém mistrovství Evropy v anglickém Birminghamu nezískala česká výprava ani jednu medaili, což se stalo poprvé od roku 1938. Příčiny tohoto jednoznačně neúspěšného šampionátu se teprve budou hledat, na starost to bude mít především reprezentační šéftrenér českých atletů Pavel Sluka. Ten bude chtít od jednotlivých trenérů analýzu toho, proč se jim nepodařilo ve většině případů svým svěřencům načasovat ideálně formu. Mezitím se do výkonů českých atletů bez servítek pustily i dvě české atletické legendy Šárka Kašpárková a Ludmila Formanová.

Zdroj: David Holub

Další zprávy