Horší než nejstrašnější noční můra. Lékař vzpomíná na útok sarinem

Chaos, bezejmenné mrtvé děti

"V ten strašný den se z nás všech stali zdravotníci," vzpomíná Syřan. Doplňuje, že sám je povoláním dentista, ale po útoku spěchal pomoci do místní nemocnice, kde uviděl scénu, která předčila nejhorší noční můry.

Do nemocnice přispěchali i odvážní civilisté a pomáhali jako dobrovolníci - s obsluhou vodních pump, kterými se omýval plyn z těl obětí, případně s dodávkami paliva a odvozem mrtvých, konstatuje Katoub. Deklaruje, že útok byl tak rozsáhlý, že ani značný počet dobrovolníků nestačil k zajištění péče každému zasaženému.      

Záchranné týmy, které prohledávaly zasažené domy, se snažily dostat ven každého, jelikož nebyl čas na individuální prohlídky, poukazuje lékař. Zdůrazňuje, že nikdo nenosil ochranné pomůcky, protože ty nebyly k dostání.

Sanitky přijížděly do nemocnic, které byly plné, a tak řidiči vždy vysadili část zasažených a zbytek vezli dál, hledající jiná volná zařízení, uvádí Katoub. Vysvětluje, že při chemickém útoku potřebuje zpravidla třetina zasažených intenzivní péči, ale v celé Ghútě se nacházelo jen 18 plicních ventilátorů, všude vládl chaos a rodiny pobíhaly mezi nemocnicemi a pohřebními centry, všichni se vzájemně hledali.

"Tři dny po útoku, když lidé ztratili naději v nalezení dalších přeživších, se začali ptát na mrtvé. Někteří z nich - včetně dětí - byli pohřbeni bez identifikace," pokračuje aktivista. Dodává, že syrské i zahraniční mediální agentury byly plné zpráv o chemickém útoku, vyšetřovatelé OSN se nacházeli v jen pár kilometrů vzdáleném Damašku, kde prověřovali předchozí chemický útok a i když nakonec nalezli důkaz, že v Ghútě by nasazen sarin, mezinárodně zakázaná zbraň, nikoho neobvinili.

Slova nestačí, je třeba jednat

Od roku 2013 až do současnosti jsou proti Syřanům nasazovány chemické zbraně, ať již Asadovým režimem či Islámským státem, konstatuje lékař. Připomíná, že po mimořádně děsivém útoku v Dúmě ze 7. dubna letošního roku, který si vyžádal přes 40 mrtvých, Rada bezpečnosti OSN hlasovala o třech rezolucích týkajících se nasazení chemických zbraní v Sýrii, avšak pokaždé neúspěšně kvůli rozporům mezi Ruskem a západními členy orgánu.

S ohledem na selhání Rady bezpečnosti se ve Francii sešli zástupci 28 zemí, aby debatovali o chemických zbraních, podotýká Katoub. Uvádí, že do této schůzky proběhlo v Sýrii nejméně 190 chemických útoků, avšak číslo mezitím vystoupalo na 200.

"Je toto Sýrie, kterou chce mezinárodní společenství?" klade otázku aktivista. Odkazuje na Organizaci pro zákaz chemických zbraní, která od roku 2013 shromažďuje fakta, vydala 68 dokumentů a 7 rezolucí, přijala 29 prohlášení od svých členských zemí ohledně útoků v Sýrii, vyslechla stovky svědků, shromáždila tisíce důkazů a analyzovala stovky tisíc informací, přičemž Rada OSN pro lidská práva přisoudila v pětadvaceti případech vinu za nasazeních chemických zbraní Asadovi.

Nic z toho však nedokáže zabránit opakovanému užití těchto zbraní proti syrským civilistům, jelikož odsouzení a kritická slova se pouze neustále opakují, a proto je nyní potřeba hnát před spravedlnost ty, kteří chemické zbraně použili, apeluje Syřan. Dodává, že soud sice nevrátí pohřbené děti truchlícím matkám v Ghútě, ale za mřížemi sedící pachatelé válečných zločinů je mohou alespoň přesvědčit, že takové masakry se již nebudou opakovat.

Mezinárodní, nestranný a nezávislý mechanismus OSN, který byl zřízen, aby vyšetřoval a obžaloval osoby odpovědné za nejzávažnější zločiny syrské války, musí shromáždit všechny zprávy a informace o nasazení chemických zbraní v Sýrii a předat je jakékoliv instanci, která povede Asadův režim před spravedlnost, nabádá Katoub. Jen to podle něj přiměje syrské představitele dvakrát si rozmyslet další použití zakázaných prostředků.

"Existuje však pro to mezinárodní vůle? Nebo budeme svědky další a dalších a dalších chemických útoků proti nevinným civilistům?" ptá se aktivista.