Švédsku hrozí apokalypsa? Nacionalisté sílí, varuje prestižní deník

NÁZOR - Švédské parlamentní volby zřejmě přinesou téměř stejně nejasný a emotivně vypjatý výsledek jako referendum o brexitu ve Spojeném království, očekává editorial server The Guardian. Prestižní deník poukazuje, že tradiční bloky na levici a pravici, které zápasily o moc téměř celé století, jsou vytlačovány do ústraní populistickými a protiimigračními Švédskými demokraty, přičemž se zdá se jisté, že tato strana bude v parlamentu pomyslným jazýčkem na vahách, stejně jako nyní.

Etnicko-nacionalistická nostalgie

Žádná vláda nebude moci vzniknout bez spolupráce se Švédskými demokraty, pokud se tedy ostatní strany nevymaní z tradičních bloků a nezformují jeden, jehož hlavním cílem by bylo  čelit Švédským demokratům, vysvětluje renomovaný deník. Dodává, že by nešlo o spletitý problém, pokud by Švédské demokraty všechny ostatní strany nepovažovaly za vyvrhele.

Částečně jde o neonacistické kořeny Švédských demokratů, poukazuje The Guardian. Doplňuje, že problémem je také její jasná a mocná etnicko-nacionalistická nostalgie, které ostatní strany momentálně sotva dokážou čelit, jelikož se orientují na složitou a nejistou budoucnost.

"Švédští demokraté jednoduše apelují na minulost, kdy Švédsko bylo očividně (alespoň pro Švédy) nejlepší a nejbohatší zemí světa," uvádí editorial. Podotýká však, že šlo o dobu dominance tamní sociální demokracie, která podle posledních průzkumů obdrží ve volbách méně než 25% hlasů, tedy nejméně v historii.

Navíc, Švédští demokraté vedou kampaň fyzicky i v kyberprostoru, a to s energií, které ostatní strany obtížně konkurují, nastiňuje britský server. Konstatuje, že Švédové nepatří k největším rasistům mezi Evropany či skandinávskými národy - podobné strany jsou ostatně silné i v Dánsku a Norsku -, ale v posledních dvou, třech desetiletích všechny politické strany hlavního proudu prezentovaly Švédko jako zcela nerasistickou zemi, což byla chyba, která paralyzovala tamní politiku.      

Ve Švédsku jsou přítomné různorodé, ale podstatné protiimigrantské nálady sahající od širokého znepokojení nad násilnostmi gangů v některých přistěhovaleckých čtvrtích po hrstku organizovaných neonacistů na venkově, připomíná The Guardian. Dodává, že ačkoliv Švédsko má nyní jednu z nejvíce restriktivních přistěhovaleckých politik v Evropě, kterou v roce 2015 nahradilo jednu z nejvřelejších, stále se příliš nezdá, že by nějaká ze stran - a už vůbec ne Švédští demokraté - měla realistický a ucelený plán pro zvládnutí a financování integrace uprchlíků.

Apokalypsa nehrozí

"Podobně strany hlavního proudu sdílí důvěru v efektivitu švédského státu, která se zdá mnoha voličům velmi nepodložená," pokračuje renomovaný deník. Konstatuje, že železnice a pošta jsou nyní ve Švédsku synonymem pro neefektivitu a skandály provázející partnerství soukromého a veřejného sektoru při stavbě nové vlajkové nemocnice ve Stockholmu dále diskreditují dříve přitažlivou ideologii privatizace.

Není tedy divu, že poslední průzkumy ukazují, že zhruba polovina švédských voličů nevěří v budoucnost, přičemž podle sociologů je tento pesimismus prohlubován uzavřenými bublinami na sociálních sítích, vysvětluje editorial. Podotýká, že od posledních voleb v roce 2014 nastal výrazný zvrat a na Facebooku nyní dominuje švédská pravice s poselstvím věštícím apokalypsu.

Na základě výše uvedeného se The Guardian obává, že švédské volby přinesou další vítězství etnicko-nacionalistického populismu, ačkoliv tyto odhady mohou být zavádějící, pro což ostatně existují dobré důvody - švédská ekonomika se ve skutečnosti nepotápí a apokalypsa není aktuální.     

"I podle těch nejpesimističtějších předpovědí budou čtyři z pěti Švédů hlasovat proti Švédským demokratům," uvádí britský server. Konstatuje, že země nadále prosperuje, její politici, nehledě na vzájemné rozpory, jsou oddaní a čestní, a proto Švédsko tuto krizi přečká.

Související

Více souvisejících

Švédsko Švédští demokraté imigrace

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 23 minutami

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 4 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 5 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy