Ebola devastuje rodiny: Na obzoru je nová katastrofa, varuje odbornice

"Na obzoru je nová katastrofa," říká Wolzová v rozhovoru s agenturou DPA. Myslí tím děti, které ze strachu z eboly nikdo nechce. V polovině března Wolzová vyrazila do oblastí zasažených ebolou v západní Africe: nejdřív do Guineje, pak do Libérie a nakonec do Kailahunu na východě Sierry Leone. Není to první epidemie eboly, kterou zažila. Ale zřídka se prý cítila tak bezmocně.

Zdravotní středisko Lékařů bez hranic v Kailahunu má 80 lůžek. Na celou správní oblast se 470.000 obyvateli prý připadají čtyři ambulance. A to jříliš málo na to, aby tam ebolu dostali pod kontrolu. "Víme, jak to udělat. Ale zkrátka na to nemáme kapacity," vzdychá. Přitom je už teď prý jasné, že se brzy ke všemu přidá i nedostatek potravin. Mezi více než 1300 oběťmi eboly bylo i mnoho zemědělců. "V mnoha vesnicích už tak zbývají jen babičky se svými vnoučaty," říká Wolzová. "Kdo se o ně postará?"

Světová zdravotnická organizace (WHO) chtěla na východ Sierry Leone vyslat 26 odborníků, dostavilo se jich prý ale jen šest. Šestnáct zdravotníků ve státní službě ebola v oblasti zabila, žádný z nich se nedočkal náhrady. "Lékaři bez hranic narazili na hranice svých možností," říká Wolzová.

Tři zmiňovaní sourozenci nemohou dál čekat před střediskem. Žijí teď v malém hotelu, zatímco pokračuje hledání pěstounů.

Anja Wolzová si něco takového nikdy nedovedla představit: "Byla jsem při vypuknutí epidemie v Kongu. Tam měli na dvě vesnice jednu motorku." Virus se tak prý nedostal daleko. Lidé v západní Africe jsou ale velmi mobilní, i silniční síť je dobrá.

Zdroj: YouTube

V Sieře Leone se prý lidé přes všechna varování stále dotýkají mrtvých, kteří podlehli ebole. "V jedné vesnici měli dva mrtvé," vypráví Wolzová. "Řekli ale, že určitě neměli ebolu." Během tří týdnů do nemocnice převezli více než 35 lidí z této vesnice, deset z nich ebole podlehlo. "A ve vesnici stále opakovali, že to určitě nebyla ebola."

Mobilita, strach a nevědomost jsou ideální živnou půdou pro virus eboly. K tomu se přidala nedostatečná osvěta, negramotnost a pověry. "Na začátku se říkalo, že pacientům uřezáváme hlavy a prodáváme jejich orgány," říká Wolzová.

Inkubační doba eboly se pohybuje v rozmezí 2 – 21 dní. Nemoc propukne náhle vysokými horečkami, celkovou slabostí, bolestmi hlavy, svalů a kloubů a zánětem spojivek. Jak příznaky zesilují, přidruží se ještě bolesti břicha, zarudnutí očí, zvracení a průjem. Dojde k poklesu krevního tlaku a horečka se stane trvalou. Nakažený začne postupně krvácet. Protože krvácí nejdříve do trávicího traktu, bývá onemocnění v této fázi zaměňováno za tyfus nebo úplavici. Toto podezření se vyvrátí v okamžiku, kdy postižený začne krvácet ze všech tělesných otvorů a zvracet krev.

Na kůži se objevují masivní krevní podlitiny v důsledku poruchy srážlivosti krve, která narušuje i krevní oběh. Postižený krvácí z úst i mezizubních prostor. Povrch jazyka se mění v rudou hmotu, která se začíná odlupovat. Se ztrátou slizničního krytu se trhá pokožka jazyka, což způsobuje nemocnému kruté bolesti. Podobně se odlupuje mrtvá tkáň hrtanu a průdušnice, která padá do plic nebo je vykašlávána s hleny. Srdeční sval ochabuje a na krevní stěně se objevují krevní sraženiny.

Při každém stahu srdečního svalu uniká krev do hrudní dutiny. Mozek plave v mozkovém kalu odumřelé tkáně. Virus tropické nemoci proniká i do očních bulv. Pacient může snadno oslepnout. Kapénky krve ulpívají na víčkách a krev volně vytéká z očí. Často dochází k mozkové mrtvici.

Dochází k nevratnému poškození všech vnitřních orgánů, zejména jater, která se rozpadají, a nahrazuje je pouze krvavá kašovitá hmota. Ledviny a střeva selhávají, protože se zcela naplní sraženou krví.