Jen pár let trvající nezávislost vystřídala krutovláda. Statisíce lidí bylo zavražděno a desítky tisíc vyhnáno. Rostoucí vojenské výdaje nakonec způsobily hospodářský kolaps země, jehož dopad trval desetiletí. To vše následovalo svržení ugandské vlády Miltona Obota v roce 1971 zorganizované tyranským generálem Aminem Dada. Jeho excesy ukončil o osm let později vpád tanzanských vojsk společně s ugandskými vyhnanci. Generál Dada ovšem stačil uprchnout a zbytek svého života strávil nerušeně v několika arabských státech.
Amin Dada se narodil v roce 1925 na severozápadě Ugandy v městě Koboko. Po dokončení základního vzdělání se v roce 1946 připojil k pluku britské koloniální armády, kde byl jako schopný voják a velitel rychle povyšován. Jak uvádí internetové stránky history.com, o tři roky později bojoval v Somálsku proti rebelům Šifta a v letech 1952-1956 pomáhal Britům potlačovat keňské povstání Mau Mau.
9. října 1962 získala Uganda po více než 70 letech britské nadvlády nezávislost a prvním předsedou nezávislé vlády se stal Milton Obote. O dva roky později uzavřel Obote spojenectví s Aminem Dada, jenž se zasloužil o rozšíření a posílení ugandské armády. V roce 1966 byla tato dvojice obviněna z pašování konžského zlata a slonoviny. Obote v reakci pozastavil platnost ústavy a prohlásil se výkonným prezidentem, čímž ve svých rukou soustředil veškerou moc.
Po několika letech a po dvou neúspěšných pokusech o atentát začal Milton Obote pochybovat o Aminově loajalitě a nařídil jeho zatčení. Během následné služební cesty prezidenta Obote na konferenci vedoucích představitelů Commonwealthu do Singapuru ovšem Dada uskutečnil převrat. 25. ledna 1971 se ujal vlády a Obote byl donucen odejít do exilu.
Aminova hrůzovláda
Jakmile se Dada dostal k moci, začal hromadně vyvražďovat příslušníky křesťanských kmenů Acholi a Lago, které podporovaly svrhnutého prezidenta Obote. Další obyvatele Ugandy nechal terorizovat různými bezpečnostními složkami a systematicky se zbavoval oponentů svého režimu.
V roce 1972 nechal Dada z Ugandy vyhnat všechny Asiaty, jejichž majetek si chtěl přivlastnit. Tento nucený odchod 50-70 000 osob vedl ke zhroucení hospodářství, protože výrobě, zemědělství a obchodu najednou chyběla pracovní síla. Když Lidová fronta pro osvobození Palestiny o čtyři roky později unesla letadlo Air France, Dada jim poskytl zázemí na ugandském letišti Entebbe. O to větší bylo jeho ponížení potom, co izraelské komando rukojmí zachránilo. Rozzuřený Dada následně nařídil popravu několika letištních pracovníků, stovek Keňanů a několika dřívějších britských rukojmích.
Podle blogu 25mostevil.wordpress.com generál Dada mučil a zabíjel nejen vojáky své země, vládní úředníky, učitele, umělce, lékaře, novináře, politiky, policejní důstojníky, fotografy, právníky, obchodníky, ale i obyčejné občany a děti. Obrázky lidí umlácených kladivy si Dada schovával pro pobavení. 4000 osob nechal předhodit přemnoženým krokodýlům. Nejméně šťastné jedince nutil jíst z nich samých odřezané maso, dokud nezemřeli. Jednu ze svých žen zmrzačil tak, že jí nechal odstranit a následně znovu přišít končetiny opačnou stranou k tělu. Dada sám se hrdě hlásil ke kanibalismu a pil lidskou krev. Během jeho vlády došlo k zabití a mučení 300-500 000 Uganďanů.
Aminův pád a odchod do exilu
Po nějakém čase se od generála Amina Dada začaly odvracet loajální jednotky. Některé z nich našly útočiště v sousední Tanzanii. Dada proto obvinil tanzanského prezidenta Julia Nyerere z podněcování nepokojů proti své osobě. Roku 1978 se rozhodl připojit k Ugandě pás tanzanského území severně od řeky Kagera zvané Kagera Salient. Prezident Nyerere po dvou týdnech vyhlásil mobilizaci a z obsazeného území vyhnal za pomoci Aminových oponentů v exilu ugandské vojáky. Boje se rozšířily dále do ugandského vnitrozemí a po dobytí města Kampala byl Dada donucen Ugandu opustit. Nejprve našel útočiště v Libyi Muamara Kaddáfího, ale nakonec přesídlil do Saúdské Arábie. Amin Dada tam žil pohodlně a v blahobytu až do své smrti v roce 2003, kdy podlehl mnohačetnému selhání orgánů.
Související
Velká důlní tragédie před 65 lety. Zahynulo přes 100 horníků
Chuchelská bitka. Před 145 lety se v Praze poprali studenti
Aktuálně se děje
včera
Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě
včera
Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce
včera
Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér
včera
Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat
včera
Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva
včera
Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond
včera
Kamera odhalila detaily nehody: Turek projel odbočovacím pruhem rovně, pak došlo ke srážce
včera
V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket
včera
Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu
včera
Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud
včera
Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat
včera
Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů
včera
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
včera
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
včera
Policie uzavřela pražské Hlavní nádraží a Wilsonovu. Anonym hrozil bombou
včera
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
včera
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
13. července 2026 22:04
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
13. července 2026 20:52
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
13. července 2026 19:42
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Zdroj: Libor Novák