Jen pár let trvající nezávislost vystřídala krutovláda. Statisíce lidí bylo zavražděno a desítky tisíc vyhnáno. Rostoucí vojenské výdaje nakonec způsobily hospodářský kolaps země, jehož dopad trval desetiletí. To vše následovalo svržení ugandské vlády Miltona Obota v roce 1971 zorganizované tyranským generálem Aminem Dada. Jeho excesy ukončil o osm let později vpád tanzanských vojsk společně s ugandskými vyhnanci. Generál Dada ovšem stačil uprchnout a zbytek svého života strávil nerušeně v několika arabských státech.
Amin Dada se narodil v roce 1925 na severozápadě Ugandy v městě Koboko. Po dokončení základního vzdělání se v roce 1946 připojil k pluku britské koloniální armády, kde byl jako schopný voják a velitel rychle povyšován. Jak uvádí internetové stránky history.com, o tři roky později bojoval v Somálsku proti rebelům Šifta a v letech 1952-1956 pomáhal Britům potlačovat keňské povstání Mau Mau.
9. října 1962 získala Uganda po více než 70 letech britské nadvlády nezávislost a prvním předsedou nezávislé vlády se stal Milton Obote. O dva roky později uzavřel Obote spojenectví s Aminem Dada, jenž se zasloužil o rozšíření a posílení ugandské armády. V roce 1966 byla tato dvojice obviněna z pašování konžského zlata a slonoviny. Obote v reakci pozastavil platnost ústavy a prohlásil se výkonným prezidentem, čímž ve svých rukou soustředil veškerou moc.
Po několika letech a po dvou neúspěšných pokusech o atentát začal Milton Obote pochybovat o Aminově loajalitě a nařídil jeho zatčení. Během následné služební cesty prezidenta Obote na konferenci vedoucích představitelů Commonwealthu do Singapuru ovšem Dada uskutečnil převrat. 25. ledna 1971 se ujal vlády a Obote byl donucen odejít do exilu.
Aminova hrůzovláda
Jakmile se Dada dostal k moci, začal hromadně vyvražďovat příslušníky křesťanských kmenů Acholi a Lago, které podporovaly svrhnutého prezidenta Obote. Další obyvatele Ugandy nechal terorizovat různými bezpečnostními složkami a systematicky se zbavoval oponentů svého režimu.
V roce 1972 nechal Dada z Ugandy vyhnat všechny Asiaty, jejichž majetek si chtěl přivlastnit. Tento nucený odchod 50-70 000 osob vedl ke zhroucení hospodářství, protože výrobě, zemědělství a obchodu najednou chyběla pracovní síla. Když Lidová fronta pro osvobození Palestiny o čtyři roky později unesla letadlo Air France, Dada jim poskytl zázemí na ugandském letišti Entebbe. O to větší bylo jeho ponížení potom, co izraelské komando rukojmí zachránilo. Rozzuřený Dada následně nařídil popravu několika letištních pracovníků, stovek Keňanů a několika dřívějších britských rukojmích.
Podle blogu 25mostevil.wordpress.com generál Dada mučil a zabíjel nejen vojáky své země, vládní úředníky, učitele, umělce, lékaře, novináře, politiky, policejní důstojníky, fotografy, právníky, obchodníky, ale i obyčejné občany a děti. Obrázky lidí umlácených kladivy si Dada schovával pro pobavení. 4000 osob nechal předhodit přemnoženým krokodýlům. Nejméně šťastné jedince nutil jíst z nich samých odřezané maso, dokud nezemřeli. Jednu ze svých žen zmrzačil tak, že jí nechal odstranit a následně znovu přišít končetiny opačnou stranou k tělu. Dada sám se hrdě hlásil ke kanibalismu a pil lidskou krev. Během jeho vlády došlo k zabití a mučení 300-500 000 Uganďanů.
Aminův pád a odchod do exilu
Po nějakém čase se od generála Amina Dada začaly odvracet loajální jednotky. Některé z nich našly útočiště v sousední Tanzanii. Dada proto obvinil tanzanského prezidenta Julia Nyerere z podněcování nepokojů proti své osobě. Roku 1978 se rozhodl připojit k Ugandě pás tanzanského území severně od řeky Kagera zvané Kagera Salient. Prezident Nyerere po dvou týdnech vyhlásil mobilizaci a z obsazeného území vyhnal za pomoci Aminových oponentů v exilu ugandské vojáky. Boje se rozšířily dále do ugandského vnitrozemí a po dobytí města Kampala byl Dada donucen Ugandu opustit. Nejprve našel útočiště v Libyi Muamara Kaddáfího, ale nakonec přesídlil do Saúdské Arábie. Amin Dada tam žil pohodlně a v blahobytu až do své smrti v roce 2003, kdy podlehl mnohačetnému selhání orgánů.
Související
První detektivka vyšla před 185 lety. Vrahem v ní nebyl člověk
Výročí nejznámějšího pochodu. Mezi Prahou a Prčicemi se chodí již 60 let
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
před 1 hodinou
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
před 2 hodinami
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
před 3 hodinami
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
před 4 hodinami
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
před 4 hodinami
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
před 5 hodinami
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
před 8 hodinami
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
před 9 hodinami
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
před 9 hodinami
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
před 10 hodinami
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
před 11 hodinami
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
před 12 hodinami
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
před 13 hodinami
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
před 13 hodinami
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
před 14 hodinami
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
před 16 hodinami
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
včera
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
včera
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
včera
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák