
Jen pár let trvající nezávislost vystřídala krutovláda. Statisíce lidí bylo zavražděno a desítky tisíc vyhnáno. Rostoucí vojenské výdaje nakonec způsobily hospodářský kolaps země, jehož dopad trval desetiletí. To vše následovalo svržení ugandské vlády Miltona Obota v roce 1971 zorganizované tyranským generálem Aminem Dada. Jeho excesy ukončil o osm let později vpád tanzanských vojsk společně s ugandskými vyhnanci. Generál Dada ovšem stačil uprchnout a zbytek svého života strávil nerušeně v několika arabských státech.
Amin Dada se narodil v roce 1925 na severozápadě Ugandy v městě Koboko. Po dokončení základního vzdělání se v roce 1946 připojil k pluku britské koloniální armády, kde byl jako schopný voják a velitel rychle povyšován. Jak uvádí internetové stránky history.com, o tři roky později bojoval v Somálsku proti rebelům Šifta a v letech 1952-1956 pomáhal Britům potlačovat keňské povstání Mau Mau.
9. října 1962 získala Uganda po více než 70 letech britské nadvlády nezávislost a prvním předsedou nezávislé vlády se stal Milton Obote. O dva roky později uzavřel Obote spojenectví s Aminem Dada, jenž se zasloužil o rozšíření a posílení ugandské armády. V roce 1966 byla tato dvojice obviněna z pašování konžského zlata a slonoviny. Obote v reakci pozastavil platnost ústavy a prohlásil se výkonným prezidentem, čímž ve svých rukou soustředil veškerou moc.
Po několika letech a po dvou neúspěšných pokusech o atentát začal Milton Obote pochybovat o Aminově loajalitě a nařídil jeho zatčení. Během následné služební cesty prezidenta Obote na konferenci vedoucích představitelů Commonwealthu do Singapuru ovšem Dada uskutečnil převrat. 25. ledna 1971 se ujal vlády a Obote byl donucen odejít do exilu.
Aminova hrůzovláda
Jakmile se Dada dostal k moci, začal hromadně vyvražďovat příslušníky křesťanských kmenů Acholi a Lago, které podporovaly svrhnutého prezidenta Obote. Další obyvatele Ugandy nechal terorizovat různými bezpečnostními složkami a systematicky se zbavoval oponentů svého režimu.
V roce 1972 nechal Dada z Ugandy vyhnat všechny Asiaty, jejichž majetek si chtěl přivlastnit. Tento nucený odchod 50-70 000 osob vedl ke zhroucení hospodářství, protože výrobě, zemědělství a obchodu najednou chyběla pracovní síla. Když Lidová fronta pro osvobození Palestiny o čtyři roky později unesla letadlo Air France, Dada jim poskytl zázemí na ugandském letišti Entebbe. O to větší bylo jeho ponížení potom, co izraelské komando rukojmí zachránilo. Rozzuřený Dada následně nařídil popravu několika letištních pracovníků, stovek Keňanů a několika dřívějších britských rukojmích.
Podle blogu 25mostevil.wordpress.com generál Dada mučil a zabíjel nejen vojáky své země, vládní úředníky, učitele, umělce, lékaře, novináře, politiky, policejní důstojníky, fotografy, právníky, obchodníky, ale i obyčejné občany a děti. Obrázky lidí umlácených kladivy si Dada schovával pro pobavení. 4000 osob nechal předhodit přemnoženým krokodýlům. Nejméně šťastné jedince nutil jíst z nich samých odřezané maso, dokud nezemřeli. Jednu ze svých žen zmrzačil tak, že jí nechal odstranit a následně znovu přišít končetiny opačnou stranou k tělu. Dada sám se hrdě hlásil ke kanibalismu a pil lidskou krev. Během jeho vlády došlo k zabití a mučení 300-500 000 Uganďanů.
Aminův pád a odchod do exilu
Po nějakém čase se od generála Amina Dada začaly odvracet loajální jednotky. Některé z nich našly útočiště v sousední Tanzanii. Dada proto obvinil tanzanského prezidenta Julia Nyerere z podněcování nepokojů proti své osobě. Roku 1978 se rozhodl připojit k Ugandě pás tanzanského území severně od řeky Kagera zvané Kagera Salient. Prezident Nyerere po dvou týdnech vyhlásil mobilizaci a z obsazeného území vyhnal za pomoci Aminových oponentů v exilu ugandské vojáky. Boje se rozšířily dále do ugandského vnitrozemí a po dobytí města Kampala byl Dada donucen Ugandu opustit. Nejprve našel útočiště v Libyi Muamara Kaddáfího, ale nakonec přesídlil do Saúdské Arábie. Amin Dada tam žil pohodlně a v blahobytu až do své smrti v roce 2003, kdy podlehl mnohačetnému selhání orgánů.
3. července 2025 11:58
Věci objevili způsob, jak zachránit desetitisíce dětí před téměř jistou smrtí
Související

Masakr na Švédských šancích. Před 80 lety bylo zavražděno přes 250 nevinných Němců

Smutné výročí. Před 75 lety byla popravena Milada Horáková, bojovnice za práva žen i proti nacismu
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek