Jen pár let trvající nezávislost vystřídala krutovláda. Statisíce lidí bylo zavražděno a desítky tisíc vyhnáno. Rostoucí vojenské výdaje nakonec způsobily hospodářský kolaps země, jehož dopad trval desetiletí. To vše následovalo svržení ugandské vlády Miltona Obota v roce 1971 zorganizované tyranským generálem Aminem Dada. Jeho excesy ukončil o osm let později vpád tanzanských vojsk společně s ugandskými vyhnanci. Generál Dada ovšem stačil uprchnout a zbytek svého života strávil nerušeně v několika arabských státech.
Amin Dada se narodil v roce 1925 na severozápadě Ugandy v městě Koboko. Po dokončení základního vzdělání se v roce 1946 připojil k pluku britské koloniální armády, kde byl jako schopný voják a velitel rychle povyšován. Jak uvádí internetové stránky history.com, o tři roky později bojoval v Somálsku proti rebelům Šifta a v letech 1952-1956 pomáhal Britům potlačovat keňské povstání Mau Mau.
9. října 1962 získala Uganda po více než 70 letech britské nadvlády nezávislost a prvním předsedou nezávislé vlády se stal Milton Obote. O dva roky později uzavřel Obote spojenectví s Aminem Dada, jenž se zasloužil o rozšíření a posílení ugandské armády. V roce 1966 byla tato dvojice obviněna z pašování konžského zlata a slonoviny. Obote v reakci pozastavil platnost ústavy a prohlásil se výkonným prezidentem, čímž ve svých rukou soustředil veškerou moc.
Po několika letech a po dvou neúspěšných pokusech o atentát začal Milton Obote pochybovat o Aminově loajalitě a nařídil jeho zatčení. Během následné služební cesty prezidenta Obote na konferenci vedoucích představitelů Commonwealthu do Singapuru ovšem Dada uskutečnil převrat. 25. ledna 1971 se ujal vlády a Obote byl donucen odejít do exilu.
Aminova hrůzovláda
Jakmile se Dada dostal k moci, začal hromadně vyvražďovat příslušníky křesťanských kmenů Acholi a Lago, které podporovaly svrhnutého prezidenta Obote. Další obyvatele Ugandy nechal terorizovat různými bezpečnostními složkami a systematicky se zbavoval oponentů svého režimu.
V roce 1972 nechal Dada z Ugandy vyhnat všechny Asiaty, jejichž majetek si chtěl přivlastnit. Tento nucený odchod 50-70 000 osob vedl ke zhroucení hospodářství, protože výrobě, zemědělství a obchodu najednou chyběla pracovní síla. Když Lidová fronta pro osvobození Palestiny o čtyři roky později unesla letadlo Air France, Dada jim poskytl zázemí na ugandském letišti Entebbe. O to větší bylo jeho ponížení potom, co izraelské komando rukojmí zachránilo. Rozzuřený Dada následně nařídil popravu několika letištních pracovníků, stovek Keňanů a několika dřívějších britských rukojmích.
Podle blogu 25mostevil.wordpress.com generál Dada mučil a zabíjel nejen vojáky své země, vládní úředníky, učitele, umělce, lékaře, novináře, politiky, policejní důstojníky, fotografy, právníky, obchodníky, ale i obyčejné občany a děti. Obrázky lidí umlácených kladivy si Dada schovával pro pobavení. 4000 osob nechal předhodit přemnoženým krokodýlům. Nejméně šťastné jedince nutil jíst z nich samých odřezané maso, dokud nezemřeli. Jednu ze svých žen zmrzačil tak, že jí nechal odstranit a následně znovu přišít končetiny opačnou stranou k tělu. Dada sám se hrdě hlásil ke kanibalismu a pil lidskou krev. Během jeho vlády došlo k zabití a mučení 300-500 000 Uganďanů.
Aminův pád a odchod do exilu
Po nějakém čase se od generála Amina Dada začaly odvracet loajální jednotky. Některé z nich našly útočiště v sousední Tanzanii. Dada proto obvinil tanzanského prezidenta Julia Nyerere z podněcování nepokojů proti své osobě. Roku 1978 se rozhodl připojit k Ugandě pás tanzanského území severně od řeky Kagera zvané Kagera Salient. Prezident Nyerere po dvou týdnech vyhlásil mobilizaci a z obsazeného území vyhnal za pomoci Aminových oponentů v exilu ugandské vojáky. Boje se rozšířily dále do ugandského vnitrozemí a po dobytí města Kampala byl Dada donucen Ugandu opustit. Nejprve našel útočiště v Libyi Muamara Kaddáfího, ale nakonec přesídlil do Saúdské Arábie. Amin Dada tam žil pohodlně a v blahobytu až do své smrti v roce 2003, kdy podlehl mnohačetnému selhání orgánů.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Ukrajina hlásí šest zraněných po nočních útocích. Sama útočila na Krymu
před 1 hodinou
Z posil z NHL už reprezentaci opustil Zadina, následoval ho i Kodýtek. Týmu bude pomáhat kouč Gross
před 1 hodinou
Hrůzný nález ostatků v Plzni. V řece plavala lidská hlava
před 2 hodinami
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
před 3 hodinami
USA nadále odrazují Izrael od postupu do Rafáhu. Z OSN zní hlasy o hladomoru
před 3 hodinami
Tři roky ve vězení hrozí muži, který způsobil zásah policie na gymnáziu v Litvínově
před 4 hodinami
Everest zřejmě přestane být tak dosažitelný, vyplývá z rozhodnutí soudu
před 4 hodinami
Ruská škola kritizovala válku na Ukrajině. Konec byl nevyhnutelný
před 6 hodinami
Teplé počasí vydrží i příští týden, mírně se ale ochladí
včera
Izrael po rozhodnutí Turecka hledá nové dodavatele. Zvažuje i Česko
včera
Rusko opět vyhrožuje: Odpovíme zničujícím odvetným úderem, pokud Ukrajina zaútočí na Kerčský most
včera
Hamás dostal od Izraele ultimátum: Máte týden, jinak jdeme do Rafahu
včera
Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody
včera
Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu
včera
Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán
včera
Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona
včera
Rusko plánovalo útok na německém území, chtělo zničit vojenskou pomoc Ukrajině
včera
Tragická nehoda na Třebíčsku: Auto vyjelo mimo silnici, žena zemřela
včera
Putin pracuje na nejkrutější válečné zbrani Ruska, tvrdí experti. Systém promění bojiště v hořící peklo
včera
Putin má paranoidní strach, že Západ omezí moc Ruska. Moskva proto enormně zbrojí
Ruský vůdce Vladimir Putin je „paranoidní" z údajného záměru Západu omezit moc Ruska ve světě, což ho vede k tomu, že vynakládá historicky rekordní částky na militarizaci země.
Zdroj: Julie Jarošová