Statisíce mrtvých a hospodářský kolaps. Vláda řezníka z Kampaly byla opravdu krutá

Jen pár let trvající nezávislost vystřídala krutovláda. Statisíce lidí bylo zavražděno a desítky tisíc vyhnáno. Rostoucí vojenské výdaje nakonec způsobily hospodářský kolaps země, jehož dopad trval desetiletí. To vše následovalo svržení ugandské vlády Miltona Obota v roce 1971 zorganizované tyranským generálem Aminem Dada. Jeho excesy ukončil o osm let později vpád tanzanských vojsk společně s ugandskými vyhnanci. Generál Dada ovšem stačil uprchnout a zbytek svého života strávil nerušeně v několika arabských státech.

Amin Dada se narodil v roce 1925 na severozápadě Ugandy v městě Koboko. Po dokončení základního vzdělání se v roce 1946 připojil k pluku britské koloniální armády, kde byl jako schopný voják a velitel rychle povyšován. Jak uvádí internetové stránky history.com, o tři roky později bojoval v Somálsku proti rebelům Šifta a v letech 1952-1956 pomáhal Britům potlačovat keňské povstání Mau Mau. 

9. října 1962 získala Uganda po více než 70 letech britské nadvlády nezávislost a prvním předsedou nezávislé vlády se stal Milton Obote. O dva roky později uzavřel Obote spojenectví s Aminem Dada, jenž se zasloužil o rozšíření a posílení ugandské armády. V roce 1966 byla tato dvojice obviněna z pašování konžského zlata a slonoviny. Obote v reakci pozastavil platnost ústavy a prohlásil se výkonným prezidentem, čímž ve svých rukou soustředil veškerou moc. 

Po několika letech a po dvou neúspěšných pokusech o atentát začal Milton Obote pochybovat o Aminově loajalitě a nařídil jeho zatčení. Během následné služební cesty prezidenta Obote na konferenci vedoucích představitelů Commonwealthu do Singapuru ovšem Dada uskutečnil převrat. 25. ledna 1971 se ujal vlády a Obote byl donucen odejít do exilu. 

Aminova hrůzovláda 

Jakmile se Dada dostal k moci, začal hromadně vyvražďovat příslušníky křesťanských kmenů Acholi a Lago, které podporovaly svrhnutého prezidenta Obote. Další obyvatele Ugandy nechal terorizovat různými bezpečnostními složkami a systematicky se zbavoval oponentů svého režimu.

V roce 1972 nechal Dada z Ugandy vyhnat všechny Asiaty, jejichž majetek si chtěl přivlastnit. Tento nucený odchod 50-70 000 osob vedl ke zhroucení hospodářství, protože výrobě, zemědělství a obchodu najednou chyběla pracovní síla. Když Lidová fronta pro osvobození Palestiny o čtyři roky později unesla letadlo Air France, Dada jim poskytl zázemí na ugandském letišti Entebbe. O to větší bylo jeho ponížení potom, co izraelské komando rukojmí zachránilo. Rozzuřený Dada následně nařídil popravu několika letištních pracovníků, stovek Keňanů a několika dřívějších britských rukojmích.

Podle blogu 25mostevil.wordpress.com generál Dada mučil a zabíjel nejen vojáky své země, vládní úředníky, učitele, umělce, lékaře, novináře, politiky, policejní důstojníky, fotografy, právníky, obchodníky, ale i obyčejné občany a děti. Obrázky lidí umlácených kladivy si Dada schovával pro pobavení. 4000 osob nechal předhodit přemnoženým krokodýlům. Nejméně šťastné jedince nutil jíst z nich samých odřezané maso, dokud nezemřeli. Jednu ze svých žen zmrzačil tak, že jí nechal odstranit a následně znovu přišít končetiny opačnou stranou k tělu. Dada sám se hrdě hlásil ke kanibalismu a pil lidskou krev. Během jeho vlády došlo k zabití a mučení 300-500 000 Uganďanů.

Aminův pád a odchod do exilu 

Po nějakém čase se od generála Amina Dada začaly odvracet loajální jednotky. Některé z nich našly útočiště v sousední Tanzanii. Dada proto obvinil tanzanského prezidenta Julia Nyerere z podněcování nepokojů proti své osobě. Roku 1978 se rozhodl připojit k Ugandě pás tanzanského území severně od řeky Kagera zvané Kagera Salient. Prezident Nyerere po dvou týdnech vyhlásil mobilizaci a z obsazeného území vyhnal za pomoci Aminových oponentů v exilu ugandské vojáky. Boje se rozšířily dále do ugandského vnitrozemí a po dobytí města Kampala byl Dada donucen Ugandu opustit. Nejprve našel útočiště v Libyi Muamara Kaddáfího, ale nakonec přesídlil do Saúdské Arábie. Amin Dada tam žil pohodlně a v blahobytu až do své smrti v roce 2003, kdy podlehl mnohačetnému selhání orgánů.

Související

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

historie uganda Amin Dada

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

Hokej, ilustrační fotografie.

Z posil z NHL už reprezentaci opustil Zadina, následoval ho i Kodýtek. Týmu bude pomáhat kouč Gross

Týden před startem světového šampionátu v Praze a Ostravě se český národní tým ukazuje fanouškům v Brně, kde se konají České hokejové hry. Jedná se o závěrečnou přípravu na hokejový vrchol této sezóny v domácím prostředí, a proto není divu, že je o tuto akci mezi hokejisty ohromný zájem a na závěrečnou přípravu tak přijelo ze zámoří až deset hokejistů. Národní tým už ale stihli po úvodním zápase v Brně s Finy (1:4) opustit Filip Zadina ze San Jose a Petr Kodýtek z Ilvesu Tampere. Posilu si pak do realizačního týmu přivedl i ze Sparty, a to trenéra Pražanů Pavla Grosse, jenž bude pomáhat se skautingem. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Anthony Blinken a Yoav Gallant

USA nadále odrazují Izrael od postupu do Rafáhu. Z OSN zní hlasy o hladomoru

Washington nadále odrazuje Izrael od útoku na Rafáh na jihu Pásma Gazy. Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena by způsobil nepřijatelné škody, uvedly světové agentury. Izrael podle USA zatím nepředstavil plán ochrany obyvatel, přičemž je známo, že ve městě se tísní až půldruhého milionu lidí, včetně uprchlíků z jiných částí Pásma Gazy. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Ruská škola kritizovala válku na Ukrajině. Konec byl nevyhnutelný

Ruské úřady zatočily se soukromou školou Novokolledž v Novosibirsku, která se jako jedna z mála veřejně vyslovila proti válce na Ukrajině. Dočkala se za to prověrek, pokut a neudělení akreditace. Zakladatel zařízení Sergej Černyšov pak byl označen za tzv. zahraničního agenta, informovala ruská mutace BBC. Škola přestane existovat na konci školního roku. 

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu

Prokurátoři Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu v pátek varovali před jednotlivci, kteří hrozí odvetou vůči soudu nebo jeho zaměstnancům. Takové jednání může podle ICC představovat trestný čin vůči výkonu spravedlnosti, informuje agentura AFP.

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán

Předseda maďarské vlády Viktor Orbán v pátečním rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas Kossuth Radio zdůraznil, že Evropa si v současné době hraje s ohněm ve vztahu k otázce války a míru. Maďarsko podle něj odmítá být vtáhnuté do konfliktu.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek vyjádřil znepokojení nad slovy britského ministra zahraničních věcí Davida Camerona, který hovořil o právu Kyjeva útočit na ruské objekty s britskými zbraněmi. Podobně reagoval na slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o možnosti vyslání vojáků na Ukrajinu, informuje agentura Reuters.

včera

včera

včera

včera

Putin má paranoidní strach, že Západ omezí moc Ruska. Moskva proto enormně zbrojí

Ruský vůdce Vladimir Putin je „paranoidní" z údajného záměru Západu omezit moc Ruska ve světě, což ho vede k tomu, že vynakládá historicky rekordní částky na militarizaci země. 

Zdroj: Julie Jarošová

Další zprávy