Kdo stojí za úspěchem teroristů? Studie přinesla nelichotivé výsledky

Africké úřady bojují z džihádisty z Boko Haram na západě kontinentu, na východě působí problémy Aš-Šabáb a na severu čelí hrozbě Islámského sátu a odnoží al-Kájdy. Násilný extremismus v Africe zabil za posledních šest let více než 33 tisíc lidí a způsobil rozsáhlé vysídlení, humanitární krizi a má důsledek na špatnou ekonomiku států.

Nová zpráva OSN uvádí, že státní opatření mohou být primárním faktorem, který žene jednotlivce do teroristických organizací. 71 procent dotazovaných uvedlo, že státní akce vedly k zabití člena rodina nebo přítele, či nespravedlivému zatčení, což stálo za jejich rozhodnutím se zradikalizovat. Státní bezpečnostní jednání je tak odhaleno jako významný urychlovač náboru.

Africké úřady čelí kritice charitativních organizací za porušování lidských práv. Amnesty International obviňuje vlády z toho, že mimosoudně způsobily zabití podezřelých militantů. Zpráva však uvádí, že i zde funguje víc faktorů, proto vina neleží pouze na státních ozbrojených silách. Extrémistické teorie se stávají přitažlivějšími, pokud lidé nějak strádají, jsou vystavení politické a ekonomické nejistotě.

Džihádisté uvádějí, že v Boko Haram se jim žilo lépe a luxusněji, než co jim mohla poskytnou vláda, která nezajistila stabilní zaměstnání. Rekruti také uváděli, že nemají žádnou víru ve stávající systém. 83 procent zpovídaných má pocit, že stát se stará pouze o vyvolené a ty v nouzi ignoruje, 75 procent pak nevěřilo politikům a bezpečnostním silám.

Navzdory tvrzením nigerijských úřadů to nevypadá, že by Boko Haram ztrácelo na síle. Jenom v dubnu bombovými útoky zabili skoro 400 lidí, skupina čím dál tím častěji posílá na sebevražedné mise ženy a děti. Bojovníci z Aš-Šabáb zase minulý týden zabili nejméně 20 lidí při násilnostech v Keni. Výzkum se taky zaměřil na zkoumání emocí džihádistů při vstupu k extrémistům. Nejčastěji uváděli, že cítili vzrušení či naději, dále pak taky hněv, touhu po pomstě a strach.

Podobně jako v případě Islámského státu, i zde zpráva uvádí, že většina válečníků je nižší inteligence s minimálním vzděláním a více než polovina vstoupila z náboženských důvodů. Výzkum však odhalil, že většina z nich duchovnímu učení nerozumí nebo nikdy nečetli žádné posvátné texty.

Vědci se tak snaží vyvrátit tvrzení, že náboženská výuka podporuje terorismus. Právě naopak, extrémisté využívají toho, že lidé špatně chápou a interpretují svoji víru. Pravidelné vzdělání by mělo naopak snížit o 32 procent pravděpodobnost, že se později přidají k radikálům.