Jediná atomová velmoc, které se dobrovolně vzdala jaderných zbraní

Jedinou zemí, která dokázala vyvinout a zavést do vyzbroje jaderné zbraně a pak se jich dobrovolně vzdát je Jihoafrická republika. Příběh jediné země na africkém kontinentě, která tyto zbraně dokázala vyrobit je skutečně zajímavý, píše National Interest.

K vývoji vlastní atomové bomby přistoupili Jihoafričané s představou upevnění dominance vůči svým sousedům. Přestože byla JAR v té době nejrozvinutější a nejsilnější zemí Afriky, obávala se invaze z okolních států. Tuto nejistotu ve špičkách jihoafrické politiky vyvolával především stále prosazovaný apartheid, proti kterému se okolní státy bouřily, a dokonce hrozily JAR invazí.

Velké obavy vzbuzovalo i to, že by na pomoc případné invazi na pomoc trpícím černochům přispěchaly i mocnosti v čele s USA. Vláda JAR chtěla mít tedy v ruce nejen mocnou zbraň, ale i odstrašující prostředek, který by podobným scénářům zabránil.

Překvapivě byli to právě Američané, kteří do země v roce 1961 dodali první reaktor a kdo vycvičil první jihoafrické jaderné techniky. Tato spolupráce pokračovala až do roku 1976, kdy Jihoafričané odmítli podepsat dohodu o nešíření atomových zbraní. Na jejich místo nastoupili Francouzi, kteří v JAR postavili jaderný reaktor v Koebergu.

Mnohé součástky z něj se „záhadně“ ztratily. Další nezbytné díly pro sestavení nukleární zbraně se podařilo získat jihoafrickým nákupčím v Pákistánu a na Tchaj-wanu. Často se spekuluje i o zapojení Izraele do programu. Uran potřebný k výrobě bomby dodaly domácí přírodní zdroje. Ostatně JAR uran exportovala v obrovském množství i do USA.

Protože se jihoafrický režim obával mezinárodních sankcí, kryl celý program pod různými krycími projekty.  Vzhledem k tomu, že JAR má značně rozvinutý těžařský průmysl, nejčastěji Jihoafričané světu tvrdili, že pracují na vývoji čistě civilní atomové nálože, která se uplatní v důlních činnostech. JAR argumentovala, že podobné zařízení vyvíjí i jiné mocnosti.

Sovětská špionážní družice však v roce 1977 přípravy na „civilní“ nukleární test zachytila. Sověti pak společně se Spojenými státy a Francií pod pohrůžkou nových sankcí proti rasistickému režimu, donutili JAR celý test zrušit.

O dalším sledu událostí se vedou velké spory. Dne 22, září americký špionážní satelit Vela zachytil nad Jižním Atlantikem dvojitý záblesk. Podle všeho se jednalo tajný o jaderný test. Kdo jej však provedl je dodnes záhadou. Za jeho strůjce jsou nejčastěji označováni Izrael a JAR.

Dodnes se ani jedna země k zodpovědnosti za tento výbuch nepřihlásila. Je však třeba podotknout, že podle některých se mohlo jednat i o výbuch meteoritu.

Jihoafrický jaderný program byl nepochybně úspěchem. První prototyp jihoafrické nukleární zbraně měl 3 tuny. Dalším vývojem se ji podařilo snížit až na 550 kilogramů, takže je mohli nést i tehdejší bombardéry zavedené u letectva English Electric Canberra nebo Blackburn Buccaneer.

Do budoucna se dokonce počítalo s vývojem mezikontinentální rakety, která by dovolila zasáhnout cíle v USA.  Jihoafrická atomové zbraně měli sílu 10-18 kilotun TNT. Pro srovnání hirošimský Little Boy měl 16 kilotun. JAR nakonec vyrobila šest plně funkčních atomových bomb.

Zlom v celém programu nastal po pádu apartheidu. JAR se vymanila z vnějších konfliktů, jako byla válka v Namibii nebo intervence v Angole a přestala být ohrožována sousedy. Vnitřní poměry v zemi také přestaly provokovat svět a země se nemusela obávat cizí invaze.

 V červenci 1990 prezident Nelson Mandela podepsal smlouvu o nešíření jaderných zbraní. Do září 1990 byly všechny jihoafrické jaderné zbraně rozebrány. JAR se tak stala jedinou zemí vlastnící jaderné zbraně, která se jich dobrovolně vzdala.    

Související

Více souvisejících

Atomová bomba jihoafrická republika USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy