Jedinou zemí, která dokázala vyvinout a zavést do vyzbroje jaderné zbraně a pak se jich dobrovolně vzdát je Jihoafrická republika. Příběh jediné země na africkém kontinentě, která tyto zbraně dokázala vyrobit je skutečně zajímavý, píše National Interest.
K vývoji vlastní atomové bomby přistoupili Jihoafričané s představou upevnění dominance vůči svým sousedům. Přestože byla JAR v té době nejrozvinutější a nejsilnější zemí Afriky, obávala se invaze z okolních států. Tuto nejistotu ve špičkách jihoafrické politiky vyvolával především stále prosazovaný apartheid, proti kterému se okolní státy bouřily, a dokonce hrozily JAR invazí.
Velké obavy vzbuzovalo i to, že by na pomoc případné invazi na pomoc trpícím černochům přispěchaly i mocnosti v čele s USA. Vláda JAR chtěla mít tedy v ruce nejen mocnou zbraň, ale i odstrašující prostředek, který by podobným scénářům zabránil.
Překvapivě byli to právě Američané, kteří do země v roce 1961 dodali první reaktor a kdo vycvičil první jihoafrické jaderné techniky. Tato spolupráce pokračovala až do roku 1976, kdy Jihoafričané odmítli podepsat dohodu o nešíření atomových zbraní. Na jejich místo nastoupili Francouzi, kteří v JAR postavili jaderný reaktor v Koebergu.
Mnohé součástky z něj se „záhadně“ ztratily. Další nezbytné díly pro sestavení nukleární zbraně se podařilo získat jihoafrickým nákupčím v Pákistánu a na Tchaj-wanu. Často se spekuluje i o zapojení Izraele do programu. Uran potřebný k výrobě bomby dodaly domácí přírodní zdroje. Ostatně JAR uran exportovala v obrovském množství i do USA.
Protože se jihoafrický režim obával mezinárodních sankcí, kryl celý program pod různými krycími projekty. Vzhledem k tomu, že JAR má značně rozvinutý těžařský průmysl, nejčastěji Jihoafričané světu tvrdili, že pracují na vývoji čistě civilní atomové nálože, která se uplatní v důlních činnostech. JAR argumentovala, že podobné zařízení vyvíjí i jiné mocnosti.
Sovětská špionážní družice však v roce 1977 přípravy na „civilní“ nukleární test zachytila. Sověti pak společně se Spojenými státy a Francií pod pohrůžkou nových sankcí proti rasistickému režimu, donutili JAR celý test zrušit.
O dalším sledu událostí se vedou velké spory. Dne 22, září americký špionážní satelit Vela zachytil nad Jižním Atlantikem dvojitý záblesk. Podle všeho se jednalo tajný o jaderný test. Kdo jej však provedl je dodnes záhadou. Za jeho strůjce jsou nejčastěji označováni Izrael a JAR.
Dodnes se ani jedna země k zodpovědnosti za tento výbuch nepřihlásila. Je však třeba podotknout, že podle některých se mohlo jednat i o výbuch meteoritu.
Jihoafrický jaderný program byl nepochybně úspěchem. První prototyp jihoafrické nukleární zbraně měl 3 tuny. Dalším vývojem se ji podařilo snížit až na 550 kilogramů, takže je mohli nést i tehdejší bombardéry zavedené u letectva English Electric Canberra nebo Blackburn Buccaneer.
Do budoucna se dokonce počítalo s vývojem mezikontinentální rakety, která by dovolila zasáhnout cíle v USA. Jihoafrická atomové zbraně měli sílu 10-18 kilotun TNT. Pro srovnání hirošimský Little Boy měl 16 kilotun. JAR nakonec vyrobila šest plně funkčních atomových bomb.
Zlom v celém programu nastal po pádu apartheidu. JAR se vymanila z vnějších konfliktů, jako byla válka v Namibii nebo intervence v Angole a přestala být ohrožována sousedy. Vnitřní poměry v zemi také přestaly provokovat svět a země se nemusela obávat cizí invaze.
V červenci 1990 prezident Nelson Mandela podepsal smlouvu o nešíření jaderných zbraní. Do září 1990 byly všechny jihoafrické jaderné zbraně rozebrány. JAR se tak stala jedinou zemí vlastnící jaderné zbraně, která se jich dobrovolně vzdala.
Související
Přeživší z Hirošimi: jak vzpomínají na pád atomové bomby?
Projekt Manhattan? 600 000 lidí netušilo, že byl vypuštěn džin z láhve
Atomová bomba , jihoafrická republika , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák