Jedinou zemí, která dokázala vyvinout a zavést do vyzbroje jaderné zbraně a pak se jich dobrovolně vzdát je Jihoafrická republika. Příběh jediné země na africkém kontinentě, která tyto zbraně dokázala vyrobit je skutečně zajímavý, píše National Interest.
K vývoji vlastní atomové bomby přistoupili Jihoafričané s představou upevnění dominance vůči svým sousedům. Přestože byla JAR v té době nejrozvinutější a nejsilnější zemí Afriky, obávala se invaze z okolních států. Tuto nejistotu ve špičkách jihoafrické politiky vyvolával především stále prosazovaný apartheid, proti kterému se okolní státy bouřily, a dokonce hrozily JAR invazí.
Velké obavy vzbuzovalo i to, že by na pomoc případné invazi na pomoc trpícím černochům přispěchaly i mocnosti v čele s USA. Vláda JAR chtěla mít tedy v ruce nejen mocnou zbraň, ale i odstrašující prostředek, který by podobným scénářům zabránil.
Překvapivě byli to právě Američané, kteří do země v roce 1961 dodali první reaktor a kdo vycvičil první jihoafrické jaderné techniky. Tato spolupráce pokračovala až do roku 1976, kdy Jihoafričané odmítli podepsat dohodu o nešíření atomových zbraní. Na jejich místo nastoupili Francouzi, kteří v JAR postavili jaderný reaktor v Koebergu.
Mnohé součástky z něj se „záhadně“ ztratily. Další nezbytné díly pro sestavení nukleární zbraně se podařilo získat jihoafrickým nákupčím v Pákistánu a na Tchaj-wanu. Často se spekuluje i o zapojení Izraele do programu. Uran potřebný k výrobě bomby dodaly domácí přírodní zdroje. Ostatně JAR uran exportovala v obrovském množství i do USA.
Protože se jihoafrický režim obával mezinárodních sankcí, kryl celý program pod různými krycími projekty. Vzhledem k tomu, že JAR má značně rozvinutý těžařský průmysl, nejčastěji Jihoafričané světu tvrdili, že pracují na vývoji čistě civilní atomové nálože, která se uplatní v důlních činnostech. JAR argumentovala, že podobné zařízení vyvíjí i jiné mocnosti.
Sovětská špionážní družice však v roce 1977 přípravy na „civilní“ nukleární test zachytila. Sověti pak společně se Spojenými státy a Francií pod pohrůžkou nových sankcí proti rasistickému režimu, donutili JAR celý test zrušit.
O dalším sledu událostí se vedou velké spory. Dne 22, září americký špionážní satelit Vela zachytil nad Jižním Atlantikem dvojitý záblesk. Podle všeho se jednalo tajný o jaderný test. Kdo jej však provedl je dodnes záhadou. Za jeho strůjce jsou nejčastěji označováni Izrael a JAR.
Dodnes se ani jedna země k zodpovědnosti za tento výbuch nepřihlásila. Je však třeba podotknout, že podle některých se mohlo jednat i o výbuch meteoritu.
Jihoafrický jaderný program byl nepochybně úspěchem. První prototyp jihoafrické nukleární zbraně měl 3 tuny. Dalším vývojem se ji podařilo snížit až na 550 kilogramů, takže je mohli nést i tehdejší bombardéry zavedené u letectva English Electric Canberra nebo Blackburn Buccaneer.
Do budoucna se dokonce počítalo s vývojem mezikontinentální rakety, která by dovolila zasáhnout cíle v USA. Jihoafrická atomové zbraně měli sílu 10-18 kilotun TNT. Pro srovnání hirošimský Little Boy měl 16 kilotun. JAR nakonec vyrobila šest plně funkčních atomových bomb.
Zlom v celém programu nastal po pádu apartheidu. JAR se vymanila z vnějších konfliktů, jako byla válka v Namibii nebo intervence v Angole a přestala být ohrožována sousedy. Vnitřní poměry v zemi také přestaly provokovat svět a země se nemusela obávat cizí invaze.
V červenci 1990 prezident Nelson Mandela podepsal smlouvu o nešíření jaderných zbraní. Do září 1990 byly všechny jihoafrické jaderné zbraně rozebrány. JAR se tak stala jedinou zemí vlastnící jaderné zbraně, která se jich dobrovolně vzdala.
Aktualizováno 20. dubna 2024 19:52
Wagnerovci opět v akci: Putinovi žoldáci vytlačili americké vojáky z Nigeru
Související
Přeživší z Hirošimi: jak vzpomínají na pád atomové bomby?
Projekt Manhattan? 600 000 lidí netušilo, že byl vypuštěn džin z láhve
Atomová bomba , jihoafrická republika , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Předpověď počasí naznačuje, že současný trend bude pokračovat
včera
Trump naznačil, zdali by tentokrát uznal porážku ve volbách s Bidenem
včera
RECENZE: Kaskadér v čele s křehkým Goslingem je ideální letní zábavou z idealizovaného filmařského zákulisí
včera
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
včera
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
včera
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
včera
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
včera
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
včera
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
včera
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
včera
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
včera
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
včera
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
včera
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
včera
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
včera
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
včera
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
včera
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
včera
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
včera
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Obnova domů v Pásmu Gazy by se podle zprávy Organizace spojených národů (OSN) zveřejněné ve čtvrtek mohla prodloužit až do následujícího století, informuje agentura Reuters.
Zdroj: Libor Novák