Jediná atomová velmoc, které se dobrovolně vzdala jaderných zbraní

Jedinou zemí, která dokázala vyvinout a zavést do vyzbroje jaderné zbraně a pak se jich dobrovolně vzdát je Jihoafrická republika. Příběh jediné země na africkém kontinentě, která tyto zbraně dokázala vyrobit je skutečně zajímavý, píše National Interest.

K vývoji vlastní atomové bomby přistoupili Jihoafričané s představou upevnění dominance vůči svým sousedům. Přestože byla JAR v té době nejrozvinutější a nejsilnější zemí Afriky, obávala se invaze z okolních států. Tuto nejistotu ve špičkách jihoafrické politiky vyvolával především stále prosazovaný apartheid, proti kterému se okolní státy bouřily, a dokonce hrozily JAR invazí.

Velké obavy vzbuzovalo i to, že by na pomoc případné invazi na pomoc trpícím černochům přispěchaly i mocnosti v čele s USA. Vláda JAR chtěla mít tedy v ruce nejen mocnou zbraň, ale i odstrašující prostředek, který by podobným scénářům zabránil.

Překvapivě byli to právě Američané, kteří do země v roce 1961 dodali první reaktor a kdo vycvičil první jihoafrické jaderné techniky. Tato spolupráce pokračovala až do roku 1976, kdy Jihoafričané odmítli podepsat dohodu o nešíření atomových zbraní. Na jejich místo nastoupili Francouzi, kteří v JAR postavili jaderný reaktor v Koebergu.

Mnohé součástky z něj se „záhadně“ ztratily. Další nezbytné díly pro sestavení nukleární zbraně se podařilo získat jihoafrickým nákupčím v Pákistánu a na Tchaj-wanu. Často se spekuluje i o zapojení Izraele do programu. Uran potřebný k výrobě bomby dodaly domácí přírodní zdroje. Ostatně JAR uran exportovala v obrovském množství i do USA.

Protože se jihoafrický režim obával mezinárodních sankcí, kryl celý program pod různými krycími projekty.  Vzhledem k tomu, že JAR má značně rozvinutý těžařský průmysl, nejčastěji Jihoafričané světu tvrdili, že pracují na vývoji čistě civilní atomové nálože, která se uplatní v důlních činnostech. JAR argumentovala, že podobné zařízení vyvíjí i jiné mocnosti.

Sovětská špionážní družice však v roce 1977 přípravy na „civilní“ nukleární test zachytila. Sověti pak společně se Spojenými státy a Francií pod pohrůžkou nových sankcí proti rasistickému režimu, donutili JAR celý test zrušit.

O dalším sledu událostí se vedou velké spory. Dne 22, září americký špionážní satelit Vela zachytil nad Jižním Atlantikem dvojitý záblesk. Podle všeho se jednalo tajný o jaderný test. Kdo jej však provedl je dodnes záhadou. Za jeho strůjce jsou nejčastěji označováni Izrael a JAR.

Dodnes se ani jedna země k zodpovědnosti za tento výbuch nepřihlásila. Je však třeba podotknout, že podle některých se mohlo jednat i o výbuch meteoritu.

Jihoafrický jaderný program byl nepochybně úspěchem. První prototyp jihoafrické nukleární zbraně měl 3 tuny. Dalším vývojem se ji podařilo snížit až na 550 kilogramů, takže je mohli nést i tehdejší bombardéry zavedené u letectva English Electric Canberra nebo Blackburn Buccaneer.

Do budoucna se dokonce počítalo s vývojem mezikontinentální rakety, která by dovolila zasáhnout cíle v USA.  Jihoafrická atomové zbraně měli sílu 10-18 kilotun TNT. Pro srovnání hirošimský Little Boy měl 16 kilotun. JAR nakonec vyrobila šest plně funkčních atomových bomb.

Zlom v celém programu nastal po pádu apartheidu. JAR se vymanila z vnějších konfliktů, jako byla válka v Namibii nebo intervence v Angole a přestala být ohrožována sousedy. Vnitřní poměry v zemi také přestaly provokovat svět a země se nemusela obávat cizí invaze.

 V červenci 1990 prezident Nelson Mandela podepsal smlouvu o nešíření jaderných zbraní. Do září 1990 byly všechny jihoafrické jaderné zbraně rozebrány. JAR se tak stala jedinou zemí vlastnící jaderné zbraně, která se jich dobrovolně vzdala.    

Související

Více souvisejících

Atomová bomba jihoafrická republika USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy