Útoky migrantů na Ceutu jsou stále brutálnější. Kolik stojí násilné překročení hranic?

Afričtí migranti včera ráno zaútočili na španělskou stráž kyselinou a nehašeným plátnem, které působí popáleniny. Sedm příslušníků španělské hraniční policie bylo zraněno. Migranti si vybrali na svoji akci stejné místo a čas jako 600 jejich předchůdců, kteří do Španělska pronikly podobným způsobem na konci července.  

Role mafie 

Podle zprávy španělské policie, kterou mělo El Pais možnost vidět, hraje velkou roli v organizování těchto průniků mafie. Ta sleduje marocké a španělské hlídky a na základě jejich pohybu určí místo a čas, kdy je nejlepší provést útok. Migranti za účast platí 18 dolarů, ti, kdo tak neučiní, se nemohou účastnit. Mafie díky tomu dokáže mezi migranty udržet pořádek. Hrozba zamezení účasti slouží jako velmi účinný prostředek urovnání konfliktů mezi migranty.

Jakmile je určen den, mafie zabaví migrantům mobily, které jim vrátí až v blízkosti plotu. Na místě jim dá pokyny, jak zastrašit policii křikem a házením předmětů jako jsou kameny, výkaly, kysely a nehašené plátno. Pokud se průnik nepovede, musí migrant po měsíci opět zaplatit 18 dolarů, aby se mohl opětovně účastnit organizovaného útoku.

Mrtvý bod

A migranti se vždy pokusí, navzdory všem krvavým ranám, které jim působí ostnatý drát. Jak vysvětlil jeden z nich německému Deutsche Welle, pro ně je cokoliv lepší než trudný život v Africe a za sen o životě v Evropu stojí i projít Saharu, kde migrantům hrozí otroctví. Moussa poukazuje na to, že migranti jsou pod obrovským tlakem, aby se do Evropy dostali. Jeho matka je bez manžela a nemá peníze na uživení rodiny. Na Moussu jako nejstaršího syna padla nutnost zabezpečit rodinu, která na jeho finanční pomoc už dva roky čeká.

Je však velice nepravděpodobné, že by afričtí ekonomičtí migranti našli ihned práci, naopak je čeká přeplněný uprchlický tábor pro 500 lidí, kde nyní pobývá 1300 lidí – a díky akcím jako ta včera jejich počet stále roste. Migranti zde musí počkat jeden rok, než mohou jít do španělského vnitrozemí. Málokdo zde ale dostane azyl a málokdo to taky zkouší.

Obyvatelé Ceuty, městečka o 80 000 obyvatelích, začínají být z celé situace silně znechuceni a znepokojeni. Radní Mabel Deuové si stěžuje na to, že ačkoliv je Ceuta klíčovou oblastí evropských hranic s Afrikou, nikdo se nesnaží např. posílit 600 člennou hraniční stráž a zamezit průnikům migrantům. Naopak, nový španělský socialistický ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska navrhuje odstranit ostnatý drát na plotech. Konzervativní vedení města to považuje za špatný nápad, který jen podpoří migranty v jejich úsilí. Podle Deuové je právě ostnatý drát alespoň něčím co odrazuje migranty.

Proč právě Španělsko? 

Poté, co Itálie zpřísnila svou migrační politiku, se Španělsko stalo hlavním centrem pro přicházející migranty ze severoafrických zemí. Podle kritiků tomu Španělsku významně napomohlo přijetím několika lodí s migranty, které právě Itálie odmítla vzít. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos do Španělska přes moře z Afriky na 27 800 migrantů, dalších asi 4 900 jich proniklo letos do Ceuty a Melilly. Loni připlulo do Španělska po moři za celý rok z Afriky 22 100 migrantů a do dvou enkláv v Africe jich proniklo v roce 2017 na 6 250.

Španělsko se stalo oblíbenou destinací severoafrických migrantů i z toho důvodu, že má jako jediná země EU hranici v Africe (Ceuta je městem Melilla jednou ze dvou španělských exkláv na pobřeží severní Afriky) a odpadá tedy nutnost nebezpečné cesty přes Středozemní moře. Protože je Maroko klíčovou zemí, kudy pronikají afričtí migranti do Evropy, snažila se EU zde vytvořit přijímací střediska pro migranty. Maroko to však odmítlo. Samo má s migranty velké problémy. Lokální obyvatelstvo je obviňuje, že přináší celou řadu ekonomických problémů zemi, která je stižena početnou nezaměstnaností.