Globální pakt o migraci? Konzultant upozornil na hlavní iluze

Kolorit konspiračních teorií

Účelem Globálního paktu OSN o migraci je zlepšit zvládání migrace skrze 23 specifických cílů, mezi které spadá například sběr patřičných dat k zajištění identifikačních dokladů všech migrantů, koordinovaná snaha hledat pohřešované migranty či posílení mezinárodní reakce na pašování lidí a obchod s migranty, tvrdí konzultant. Dodává, že navzdory tomu do marocké metropole nedorazili zástupci tří desítek zemí, mimo jiné Spojených států, Austrálie a východoevropských členů EU, které hlasitě a jasně deklarovaly, že se k dohodě nepřipojí.

"Debaty provázející finalizaci dohody vyvolaly značné rozpory ve vládních koalicích, politických stranách a především veřejném mínění," pokračuje Ardittis. Poukazuje, že podobně jako v případě dalších progresivních iniciativ v nedávné historii se aktivizovali konspirační teoretici a tvrzení, že dohoda otevře dveře pro miliony nových migrantů v hlavních cílových zemích a že z migrace se stává lidské právo, zaplavila sociální sítě, přičemž jejich intenzita se zvyšovala s blížícím se přijetím dokumentu.  

Na uvedené názory by se mělo pohlížet jako na kolorit, který odezní, jakmile si konspirační teoretici najdou nové téma, domnívá se ředitel. Podotýká ovšem, že ideologicky podloženější kritika dohody se objevila nejen na krajní pravici, ale také v rámci konzervativních a populistických stran po celém světě a provázela celé dvouleté vyjednávání o dokumentu.

Jádro této kritika spočívá v tvrzení, že globální pakt o migraci povede - záměrně či induktivně - k postupné erozi suverenity nad státními hranicemi, bezpečnosti zemí a historickým přístupům jednotlivých států ke kulturní integraci a multikulturalismu, vysvětluje Ardittis. Deklaruje, že takové předpoklady jsou v mnoha ohledech chybné.

"Zaprvé, nic v paktu nepodporuje jakoukoliv formu revize domácí politiky či legislativy," zdůrazňuje konzultant. Dohoda podle něj naopak jasně říká, že klíčové prvky politiky jednotlivých zemí k hraničními režimu, počtu přijímaných migrantů či integrační opatřením budou nadále vycházet z národního práva a existujících mezinárodních smluv, které příslušné státy ratifikovaly.

Migraci nelze řešit izolovaně

Debata se tedy nevede v rovině národní versus nadnárodní přístup k migraci či národní suverenita versus multilateralismus, konstatuje ředitel. Dodává, že pakt pouze v rámci mezí řeší vybrané nedostatky a limity stávajících státních politik vůči migraci.

Druhým, důležitým a zpravidla přehlíženým prvkem je to, že dohoda nemá pouze zlepšit spolupráci mezi státy, ale její velká inovace spočívá v podpoře spolupráce s dalšími aktéry, například místními úřady, občanskou společností a soukromým sektorem, poukazuje konzultant. Vysvětluje, že migrace nejvíce dopadá na města a v úspěšné integraci migrantů hrají největší roli občanské organizace, zaměstnavatelé a soukromé firmy, a proto je linie zdola obsažená v dohodě mimořádně užitečná.

"Důkazy naznačují, že mnoho inovativních a nejslibnějších iniciativ na poli migrace vznikají na místní úrovni," pokračuje Ardittis. Soudí, že v tomto smyslu může pakt posloužit jako nástroj pro posílení jejich úspěšnosti a podporu této praxe v signatářských zemích.         

Zatřetí, současný pohyb lidí, především v důsledku vyhánění z domovů, již nelze řešit na bázi jednoho izolovaného státu a nepravidelná migrace si žádá úzkou spolupráci mezi zeměmi původu migrantů, transitními a cílovými zeměmi při kontrolách a sledování hranic, tvrdí ředitel. Dodává, že pašování migrantů a obchod s lidmi je nutné řešit skrze systematickou výměnu informací mezi uvedenými státy s cílem narušit fungování sítí organizovaného zločinu.  

Také značný počet obětí z řad migrantů, kteří umírají při transportu, především přes moře a poušť, vyžaduje spolupráci mezi státy zapojenými do různých úrovní migračního procesu, domnívá se Ardittis. Globální pakt OSN o migraci tak označuje za politickou deklaraci, která nabízí nezávazný rámec pro kooperaci a spektrum politických možností, z nichž se dá vybírat při nastavování efektivnější a lidštější migrační politiky.

"(Pakt) se nesmí stát obětním beránkem politických oportunistů a všelékem pro idealisty," nabádá konzultant. Konstatuje, že v roce 2022 bude zveřejněna zpráva nově ustanoveného revizního fóra, která posoudí přínosy a možné nedostatky dohody a do té doby si dokument - ač přišel v politicky nevhodný moment - zaslouží širokou podporu signatářských zemí a dalších zainteresovaných aktérů.