Nejkrvavější současný konflikt, o kterém jste asi neslyšeli. Má na svědomí více mrtvých než nechvalně známá teroristická skupina

Konflikt mezi usedlými zemědělci a pastevci v středním pásu Nigérie doposud vedl k smrti 10 000 lidí v poslední dekádě, 4 000 během posledních dvou let. Podle odhadů International Crissi Group byl ve srovnání s působením skupiny Boko Haram šestkrát smrtelnější. Jen v roce 2018 zemřelo 1 949 lidí.

Než začaly spolu vést boje, obě skupiny dokázaly spolu vycházet v míru. Zemědělci byli zvyklí, že během suché sezóny trvající zhruba od listopadu do června ze severu přijdou pastevci, aby v úrodném pásu napojili svá zvířata. Pokud došlo k nějakým sporům, daly se poměrně snadno vyřešit prostřednictvím lokálních autorit.

Změna nastala v důsledku globálního oteplování. Nastalá dezertifikace (proces proměny úrodného území na poušť a polopoušť) vedla k snižování dodávek vody a orné půdy. To v kombinaci s rozšiřování lidských území a průmyslu učinil z těchto zdrojů ceněnou a velmi chráněnou komoditu. Podle Nigerijské ochranné nadace země ztrácí zhruba 350 000 hektarů půdy ročně.

Mezi zemědělci a pastevci začalo docházet k nedorozuměním, které následně vedly k bojům. Pastevci mohou nechtěně při pasení dobytka zničí úrodu. Rozhněvaní zemědělci na oplátku zabijí dobytek. Pastevci po nich chtějí kompenzaci a pokud nepřijde, útočí na farmáře a zabíjejí ženy i děti. Další zemědělci se o tom doslechnou a berou spravedlnost do svých rukou. Někdy zemědělci zaútočí i jako první na pastevce, kteří s těmito událostmi neměli nic společného, z obav, že přišli znásilnit místní ženy.

Roztáčí se tak kruh násilí s dalekosáhlými důsledky. Tisíce lidí prchá do dalších částí Nigérie. Zásoby jídla se tenčí, jeho cena roste – stejně tak chudoba a hlad. Nigérie se v důsledku konfliktu nachází na hraně národní potravinové krize. Navíc existuje hrozba, že vzrůstající nestability využije Boko Haram ke svým cílům.

Nigerijští politici přesto zatím udělali jen málo, aby hrozivé situaci zabránili. Jednotlivé skupiny je obviňují z toho, že se snaží z konfliktu vytěžit politické body a že chrání jednu stranu na úkor té druhé. Obviňována je i nigerijská armáda, že používá zabijáky k tomu, aby zkonfiskovala půdu.  

Konflikt má i náboženské pozadí. Zatímco zemědělci jsou především křesťané, pastevci jsou muslimové. Současná nigerijská vláda je muslimská, což připívá k nedůvěře zemědělců vůči ní a posiluje jejich přesvědčení, že zločiny pastevců kryje.

Případ ukazuje, jak hluboce provázané a kolik různých faktorů přispívá k násilnostem v Africe. S pokračováním globálního oteplování se dá očekávat, že podobné konflikty vypuknou v dalších částech kontinentu a případně i na jiných světadílech, zvláště těch, kde jsou podobné strukturální problémy jako je chudoba, nezaměstnanost, příkré rozdělení politických skupin aj. Pokud se tyto potíže nevyřeší, dá se též očekávat, že migrační vlny budou s tu větší a tu menší intenzitou dále probíhat.