Proč migranti nenosí záchranářské vesty? Převaděči si to nepřejí

Záchranáři a humanitární pracovníci si všimli, že jen málokterý migrant má na sobě záchrannou vestu. Prakticky všichni cestují bez ní, včetně dětí. Přitom stačí jen málo, aby se migrant utopil, pokud jsou vlny. Záchranáři odhadují, že potopený migrant vydrží 15 minut, než utone. Pokud neumí plavat, je to jen 30 sekund.

Ačkoliv by jim mohla záchranná vesta zachránit život, migranti si ji nemohou dovolit. Je pro ně příliš drahá. Podle migrantů stojí od 50 ( přibližně 1400 korun) do 400 eur (přibližně 11 000 korun). Migrant ji buď může koupit separátně nebo si ji vyjednat její cenu v rámci celého „balíčku“ nabízeného překupníkem. Nicméně, většina migrantů i v takovém případě na to nemá a kupuje si od překupníků jen ty nezbytné věci (dokumenty, místo na člunu“.

Podle Info Migrants se v libyjském Tripolisu záchranné vesty ani běžně neprodávají. To je rozdíl od tureckého Izmiru, který slouží jako hlavní přepravní středisko pro migranty do Řecka, kde jsou běžně prodávány, jak se místní obchodníci chtějí přiživit na migraci.

Dotázat se na vestu překupníků pro migranta nemusí skončit dobře. Sissoko, migrant z Mali, si vzpomíná na jednoho migranta z Pobřeží slonoviny, který poté, co viděl děravou loď, požadoval po překupníkovi vestu, jinak nikam nepopluje. Překupník jej stáhl dolů a zbil. To se dělo poměrně často těm, co se dožadovali vest.  

Jiní migranti si zase vzpomínají na to, že jejich vesty jim byly zabaveny hned poté, co vstoupili pláž. Jednomu migrantovi překupník řekl, že oranžová vesta by mohla přitáhnout libyjskou pobřežní stráž. Podle něj navíc zaplňuje místo, které by mohl zaplnit další člověk. Překupníci se řídí tím, že musí vyplnit loď, co to jde, a proto zakazují vesty.

Ani, když se podaří migrantovi vestu získat, nemusí to být výhra. Sissoko dostal od překupníka vestu, protože byl zraněný. Byla mu však příliš malá a tak jí stejně nemohl používat. Někteří migranti získali zastaralé vesty používané pro kanoistiku či windsurfing, které je paradoxně učinily více zranitelnějšími na moři. Stačila jedna větší vlna, aby byla daná osoba pod vodou.

Poté, co Itálie se dohodla s Libyí na strážení pobřeží a zpřísnila svoji migrační politiku, se počet migrantů připlouvajících do Evropy výrazně zmenšil. Podle některých humanitárních organizací to však bylo na úkor jejich lidských práv, protože mnozí migranti začali být shromažďováni v táborech s hrozivými podmínkami.

Podle datového programu Mezinárodní organizace pro migraci Mising Migrants (zmizelí migranti) zahynulo nebo zmizelo v roce 2019 ve Středozemní moře 221 migrantů. V porovnání, v minulém roce ve stejném období to bylo 438 migrantů. Během roku 2018 zahynulo více než 2 250 migrantů. Nejvíce migrantů během posledních čtyř let od vypuknutí migrační krize v roce 2015 zahynulo v dubnu 2015 1494 migrantů.